Vreskot 4

Hayden Panettiere s účesom Hitchcock-Lady pre mňa najsvetlejším prvkom filmu :) Ináč šťavnatá bodačka, trumfujúca predchádzajúce diely vyššou kadenciou vrážd, vtipov i filmových odkaz (či už v dialógoch, alebo filmových plakátoch na stenách). Len škoda, že prišla až jedenásť rokov po trojke, čím slávnu sériu iba nostalgicky pripomenula. Súčasný divácky hlad po hororoch už je o inom. (08.05.2011)

Scre4m aneb online horor pro generaci 2.0. Novomediální gore fest, který dokáže vyrazit dech, zastavit srdce a rozechvět bránici, aby byl divák hned v zápětí resuscitován vlnou neokoukaných nápadů a neoposlouchaných hlášek. K dokonalosti dotažený a proklatě hravý sequel/remake, který se může hrdě postavit po bok jedničky a utvořit tak perfektní elektrizující oblouk probíjející do všech stran. Spolu s Limitless zatím to nejlepší, co rok 2011 přinesl. Any last words? Clear! PS: pokud by měl někdo vyvraždit celý Hollywood, pak by to měl být Wes Craven!!! (15.04.2011)

Čtvrtý Vřískot je překvapivě mnohem chytřejší než bych čekal. Je to dokonalá reflexe dnešní doby, kdy (nejen) hororový žánr ovládají remaky, restarty, rebooty apod. Desetiletý odstup od závěrečného dílu původní trilogie navíc dává prostor si do původní vřískotové trilogie rýpnout (aneb "postmoderní geekovské kecy patří do devadesátek"). Strašidelná atmosféra tentokrát chybí, ale nespatřuji v tom chybu, protože důležitější než vraždy a strašidelná atmosféra je motivace vraha, která je logická (podobně jako byly motivace vraha v předchozí trilogii). Celé je to podvratná variace na geniální jedničku (která i po patnácti letech od své premiéry funguje dokonale) a tento čtvrtý díl jí úžasným způsobem skládá poklonu. A nezapomeňte, že první - a nejdůležitější - pravidlo remaku zní: Neser se sakra do originálu! (05.05.2011)

Čtvrtý díl téměř stejně kvalitní jako první? Ano, i v žánru horor 21. století, kde jsou povětšinou čtvrté díly tragické sračky bez jakéhokoliv náznaku aspon malé inteligence, se to může povést. A tady se to povedlo náramně. Wes Craven se vytasil s perfektním příběhem, plném odkazů, zábavných dialogů kolem samotné podstaty a složení jakéhokoliv hororu a jejich následném překroucení a boření. Herci jsou sympatičtí, krev teče proudem, mrtvol přibývá a nakonec přichází i perfektní několikanásobná pointa. Popravdě, vraha jsem jenom matně tušil, takže překvapení to bylo parádní (ti, co viděli, ví). Jsem taky rád, že jsem naštěstí nevlezl před shlédnutím do diskuze, protože její úroveň klesla s příchodem pár jedinců hluboko do doby ledové a nějaká Sydney by jim měla říct, jak se má chovat k originálu. No, to jen takové povzdechnutí a snaha na to někoho upozornit. Zpátky k filmu: Craven nám teda spolu se scénaristou Williamsonem přináší na dnešní poměry velmi inteligentní horor, který se ani trochu nebere vážně a přináší prvotřídní vyvražďovačku téměř bez zakolísání. Nebýt té nudnější poloviny, bylo by to za 5. Ale GhostFace nikdy nebyl v takové formě. Who is this? (16.09.2011)

Příjemné setkání se starými známými a mnohem lepší film, než by člověk po My Soul to Take čekal, v podstatě se mi to líbilo stejně jako první díl. Cravenovi s Williamsonem se celkem úspěšně podařilo reflektovat uplynulé hororové desetiletí, aniž by se duch této série jakkoli změnil. Pořád se jedná o sympatickou hříčku přeplněnou žánrovými popkulturními odkazy, která sem tam pobaví a sem tam napne. A navíc je to poměrně smysluplné a s malou špetkou sociální satiry. Musím říct, že kdyby nebylo toho "alternativního konce", bych byl mírně v šoku a obdivoval bych odvahu tvůrců sérii nejenom rebootovat, ale opravdu aktualizovat na verzi 2.0. V této podobě jsem "jenom" spokojeným divákem. (14.04.2011)