Užívaj si, ako sa len dá!

Woody, whatever doesn't work. Certainly not THIS! --- Teda pokud si nezamýšlel stvořit nejotravnější postavu v historii filmu. Protože jestli náhodou jo, pak by to i možná fungovalo. Vážně, už nikdy se nepodívám na film s timhle Larrym Davidem. Oh! A to jsem se dole dokonce dočetl, že mělo jít o "tradičně příjemný Allenův počin". --- Víme, že se Allen vyrovnává se stářím. Po svém. A tu "pařížskou" cestu jsem miloval. Tohle je ale jen ubohej pokus senilního staříka bejt aktuální. Ten Taliban, rasismus, biopotraviny, gayové - narážky doslova jak z jiného světa. Stupidní, křečovitý, infantilní ... věru šílená směska. Navrch špatně vedený dialogy (jako by se po gagu čekalo na sitcom-smích), neuvěřitelný zamilování, neuvěřitelná hloupost i proměna Melody, to Borisovo urážení úplně cizích lidí, jen tak z voleje, to byla taky šílenost, atd. atd. --- Zaplaťpánbůh, že se Evan Rachel celou dobu oblíkala tak necudně (ty tepláčky!!) a s radostí za sebe nechávala mluvit svou dokonalou postavu (teda ne že by jinak nehrála, pro mě pořád o parník nejlepší výkon) - s ní to aspoň celkem odsejpalo. --- Nejít o Allena a nebýt toho celkem fajn hrdličkování dvou mlaďasů (zhruba 15 minut z celý stopáže), Whatever Works si jde neomylně pro odpad. (05.09.2012)

Larry David je na môj vkus príliš nesympatický, nadržaný starý idiot. Evan Rachel Wood je na môj vkus príliš priblblá, nadržaná mladá pipka. (Mám na mysli ich postavy). Neustále pocity deja vu z ľubovolného Allenovho filmu. To by mi nevadilo, nebyť hore spomenutých, veľmi subjektívnych negatívnych faktorov. Takže tentokrát priemer. Moc som si to neužíval. Asi iba tak, ako sa v skutočnosti dalo. (26.05.2012)

Rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších allenovek, která mě strašně bavila i na druhé zhlédnutí. Zpočátku se sice musí člověk trochu aklimatizovat na rychlejší tempo dialogů - především hlavní postava, Boris, své repliky skutečně odříkává ve zběsilém tempu, a navíc u toho člověk musí zapojit mozek, aby to všechno pobral, ale po chvilce už si člověk zvykne (tempo filmu stejně postupně zvolní) a už se jen královsky baví - osobně jsem u tohoto filmu (dvakrát) málem umřel smíchy. Boris je neuvěřitelně zajímavý týpek, jehož životní teorie a názory jsou v podstatě bezrozporné a nevyvratitelné, a tak by mě osobně strašně zajímalo, nakolik se dá v jeho případě mluvit o Allenově alter-egu a do jaké míry je to pouze stylizace. Kdo to ví, odpoví... Ke konci se film už krapet zvrhne v debilní nevtipnou taškařici, která už je hodně za čáru, ale samotná závěrečná replika Borise do kamery přece jenom výsledný dojem vytáhne zase nahoru - tenhle film je prostě tak chytrý, že ho nemůžete dlouho dostat z hlavy, a musíte o něm pořád přemýšlet a zvažovat, jestli náhodou zrovna v tomhle filmu není podán elegantní recept na život lehký, jako by se nechumelilo. Za mě osobně 5 hvězd bez stínu pochybností, nehledě na trapnost některých scén k závěru. (03.05.2015)

K Woody Allenovi chovám určité názorové sympatie. Především plně sdílím strach ze smrtelnosti. Pro Woodyho přijde zubatá s kosou pravděpodobně o více než půl století dříve, ale i v takhle útlém věku se umím parádně vydeptat při představě, že mě jednou také čeká to nekonečné nic. Narozdíl od určité názorové shody, mě Woodyho filmy ve většině případů nebavily. Tento snímek ovšem nebyl tím většinovým případem. Zcela bez debat se jedná o jeho zatím nejvtipnější komedii, která byla mým očím dopřáta. Smál jsem se hodně a smál jsem se často. Úsměv na tváři mi malinko ztuhl, když jsem si uvědomil, že se v nezanedbatelném procentu věcí hlavnímu hrdinovi podobám. Společně nesdílíme pouze genialitu, ale do značné míry i pohled na svět. Když si odmyslím pár detailů, jako že třeba stále zvládám spinkat po tmě, tak byl Boris celkem reálným obrazem mě samého za 80 let, když si zkusím trošku fandit. Vynikající snímek pro všechny, kteří se nebojí podívat na svět jiným způsobem, než přes růžové brýle. (04.12.2016)

Woody Allen je neuvěřitelný, už přes třicet let je v nepřetržitým tvůrčím procesu, každý rok realizuje film. Nyní má na špagátech své alter ego v podání dobrého Larry Davise, prostřednictvím něhož se vykrádá. Whatever Works působí jako humorná divadelní hra, která na skřípajících prknech měla i zůstat. Ve filmovém mainstreamu působí jeho nový film "rychlokvaškoismem". Jestli se mu to za rok s Hopkinsem a Brolinem vydaří, pak budu brát Whatever Works jako mistrovým odreagováním. 40% (22.10.2009)