Ďaleko od hlučného davu

Je to fakt moc pěkně natočený, ale je to blbost. Já osobně si myslím, že k tématu lásky by se měl vyjadřovat jen William Shakespeare a možná ještě Rosamunde Pilcher, ti umějí vykreslit romantickou linku par excellence. Thomas Hardy to nevychytal hlavně, co se hlavní hrdinky týče. Batsheba má působit emancipovaně, ale většinu času mě svým jednáním nutila tlouct hlavou o futra. Hned v začátcích filmu ji o ruku požádá sympatický ovčák a ona si mu klidně řekne ne, přitom jsme to mohli mít za deset minut čistýho času sfouknutý a já se mohla jít věnovat nějaké bohulibé činnosti – například výrobě krepových růží, ale to ona ne, musí se tam další hodinu čtyřicet rozhodovat mezi léty sešlým boháčem, kníratým oficírem a sexy mlčenlivým ovčákem. To Rosamunde protkne dějovou linku alespoň zákeřnou chorobou nebo návratem proradného bratra z ciziny, co se pak snaží podvodem získat všechen majetek, aby s ním následně dost neuvážlivě naložil. V tomhle případě ale jen čekáme, komu nakonec padne Batsheba do náruče (přitom nám láskou zkušeným je to hnedle jasný, žejo). (16.11.2015)

Velmi pěkný film s atraktivním dějem plným dramatických i dojemných momentů, krásnou kamerou a sympatickým obsazením - Carey Mulligan (která je mimochodem v každé scéně) je ve své roli naprosto okouzlující a mimořádně přesvědčivá (stejně tak její mužské protějšky jsou výborní). Film potěší svým šibalským humorem a několika překvapivými dějovými zvraty, jakož i početnými záběry na krajinu britského venkova, která je důležitým spolutvůrcem atmosféry celého snímku (natáčelo se v reálné lokaci - v hrabství Dorset na jihozápadě Anglie; jako Batshebina farma posloužil Mapperton House poblíž Beaminsteru ve vlastnictví lorda a lady Sandwichových, tento panský dům má svůj vlastní kostel, stáje, holubník a nádvoří spolu s okolní zemědělskou půdou a lesy, které se daly využít). Tato filmová adaptace mj. dokazuje, že Hardyho stejnojmenná románová předloha neztrácí na své zajímavosti ani po 141 letech od prvního vydání a dokáže být stále aktuální - dilemata hlavní postavy řeší i dnešní ženy. Film zaujme např. tím, do jakých detailů zachází v zobrazování tehdejšího života - herci museli kvůli svým rolím podstoupit řadu příprav, včetně výuky jízdy na koni, honáckých lekcí a učení se zemědělským metodám 19. století (Tom Sturridge studoval šerm, zatímco Matthias Schoenaerts a Carey Mulligan se snažili ovládnout stádo 150 ovcí, které se objeví ve scénách spolu s nimi). Režisér Vinterberg (mj. jeden z původních zakladatelů avantgardního filmového hnutí Dogma 95) k tomu poznamenal: “Nikdy jsem nedělal film, kde jsem se musel vypořádat s nafouklými ovcemi… a možná to je ta nejpodivnější věc, jakou jsem kdy točil. Ale bylo to důležité pro navození atmosféry venkovského života, který je tak zásadní pro postavu Bathsheby.” Zásadní úloha na celkovém dojmu z filmu připadá práci kostýmní návrhářky Janet Patterson, jejíž asistentka Francoise Fourcade k filmu poznamenala: “Thomas měl vizi staromódního eposu, ve stylu Technicoloru se spoustou jasných, živých barev. Nechtěl dělat další hnědý, bahnitý, viktoriánský film! Takže jsme udělali podrobný výzkum a zjistili jsme, že mnoho originálních předmětů z té doby ve skutečnosti oplývá překvapivě živými barvami, jako jsou jasně modrá a světle fialová. V našem podvědomí si představujeme, že v 19. století převládaly nudné, šedé barvy, ale bylo vlastně plné velmi výrazných barev.” Pokud bych měl nějak shrnout svůj celkový dojem z filmu, opět bych použil vlastní Vinterbergova slova: “Je to příběh úžasných postav, které jsou napsány s velkou hloubkou a dojemně zasazeny do krajiny kolem. Chtěl jsem zkombinovat epickou krásu s věrohodností a poukázat na zranitelnost a křehkost těchto postav na pozadí velkolepého terénu a dramatu.” Což se mu podle mě povedlo na jedničku, "Daleko od hlučícího davu " je velmi příjemné filmové překvapení tohoto léta, které mohu (nejen) všem milovníkům historických filmů jen doporučit. (08.07.2015)

Tvůrci z hnutí Dogma 95 se nám ale pěkně rozutekli! Zatímco Lars von Trier pronásleduje múzy a okázale mlátí divákům o hlavy svou artovou výlučností, Thomas Vinterberg se proměnil v konstruktéra precizních a takřka „objektivně bezchybných“ mainstreamových dramat. Naposledy snímkem Hon, přesným a chladným jako severská zima, potvrdil pozici režiséra, jenž nikomu nic nedokazuje a dělá vždy přesně to, co jeho film nejvíc potřebuje. Nejskalnější příznivce z dob Rodinné oslavy možná trochu zklamal, mnoho jiných si ale nově získal. Daleko od hlučícího davu se přesto jevilo poněkud zvláštní volbou. Má smysl, aby se tak dobrý režisér věnoval něčemu tak „banálnímu“, jako je historické kostýmové drama? Navíc když jde o adaptaci románu, jenž se již zpracování dočkal?  Sledujeme hrdinku, mladou a svobodomyslnou Bathshebu (Carey Mulligan) volící mezi třemi nápadníky. Na výběr má zchudlého ovčáka (Matthias Schoenaerts), který - ač je viditelně jejím nejbližším přítelem - se nehodí k postavení dědičky farmy, bohatého a laskavého, ale poněkud slabošského gentlemana (Michael Sheen) a tajuplného, energického, ale nedůvěryhodného šlechtice ve vojenských službách (Tom Sturridge). Thomas Hardy se ve slavné předloze věnoval na tehdejší poměry odvážně ženské emancipaci a potírání třídních rozdílů. Bathsheba vybírá, od kterého muže se nechá zkrotit, a nejpřijatelněji se jí dokonce jeví možnost zůstat svobodná! Z dnešního úhlu pohledu jde přesto o prachsprostou červenou knihovnu a příběh, jejž nebudeme brát tak úplně vážně, protože chtěnost z něj až příliš čiší. (16.06.2020)

Veľmi pekné. Keď román pre ženy napíše muž, hneď sa to dá lepšie pozerať. Pekné prostredie s typickou britskou atmosférou, dobrí herci, zaujímavý emancipačný príbeh, ktorý chlapom nejde proti srsti a ani tá romantika tu nie je zbytočne presladená. Carey Mulligan je vo svojej role absolútne výborná a len na porovnanie si asi budem musieť pozrieť aj originálnu verziu z roku 1967, pretože Julie Christie bola vtedy iná kočka. (06.11.2017)

Viktoriánská romantika jak se patří. Ona je na svou dobu příliš samostatná a nechce se vdávat. On č.1 je prostě chlap se srdcem na pravém místě, on č.2 je bohatý stárnoucí statkář slibující jistotu a on č.3 je floutek od armády. A mezi nima se děvče točí a přemýšlí, který či jestli vůbec nějaký je ten pravý. Koukalo se na to hezky, exteriéry byly malebné, mezi Carey Mulligan a Matthiasem Schoenaertsem to klapalo na výbornou a zadařilo se i vedlejším postavám. Ideální lék na počínající vztahový cynismus. 80% (09.09.2015)