Ďaleko od hlučného davu

Miluju tenhle román a vůbec mám moc ráda Hardyho a přirovnání k románům Jane Austenové je nesmysl. To může napsat jen člověk absolutně neznalý jeho díla. Je pravda, že kdo nečetl knihu, má zde trochu těžký úkol vše pochopit, jelikož stopáž filmu není nakloněna řádnému vykreslení postav a jejich pohnutek a hlavně v první půlce děj letí útržkovitě vpřed, což je trochu škoda, ale na obhajobu autorů musím napsat, že to není nevkusně zjednodušené. Viděla jsem všechny tři zfilmované verze, kdy v mých očích jednoznačně prohrála ta verze nejstarší, jasný vítěz co do výpravnosti je verze z roku 98, což je vcelku pochopitelné vzhledem ke stopáži. Pokud bych ale měla srovnávat herecké výkony, v této nejnovější verzi mě doslova nadchl představitel Oaka, jakkoliv je N. Parker z miniserie sympatický, tady se Vinterberg trefil do černého, stejně tak mi seděl více Boldwood M. Sheena,než N. Terryho z té předchozí verze. Co se týče Carey Mulligan, i ta mě bavila. S Tomem Sturridgem ovšem autoři šlápli úplně vedle. Ve filmu je nač se dívat, nádherná kamera a velmi podmanivá hudba, což je pro mě vždycky velké plus. (19.08.2015)

Absolutní nepochopení Hardyho, udělat western a reklamovou romantiku ze sociální naturalismu, podpořený sladkobolnou zaměnitelnou a neautentickou hudbou - holt další generace maminkovského kina, že. Nehledě na to, že Hardyův námět pracuje i se symbolikou postav odkazujících k biblickým předlohám. Další problém vidím v redukcionismu sociálního prostředí, z něhož fakticky zbylo jen pár vytržených postav (které mají být ještě navíc vlastně všechny sympatické, aby nikdo nebyl naštván). (10.07.2015)

Verzi z roku 1967 jsem viděl před dvaceti lety, a tak těžko už můžu porovnat - tehdy mne zaujala. Možná byla víc scénická, víc zamlžená a osudová, asi i rozložení témat, času a zaměření na jednotlivé postavy (a tři osudové muže) bylo jiné. Nevím, snad jen současný casting se snažil být - soudě podle fotografií - co nejpodobnější verzi ze 60. let. Zde, u nové verze, jsem byl vděčný, že scén s vojákem je minimální potřebné množství, protože mi překvapivě přijde, že jsou největší slabinou příběhu. I když, je otázka, jak se na základní premisu díváme. Pokud jako na příběh tvrdohlavé ženy, která neví, co chce, pak jí jistě podobný osud mnohý přeje. Také se dá na příběh dívat jako na červenou knihovnu, kdy jednotlivé složitosti přináší osud a je potřeba se jimi nějak rozumně postavit. Nebo jako na vesnické drama. Každá ta část ale funguje, dobře se na to dívá, motivace postav jsou věrohodné, píseň o tymiánu skvělá, a až na pár nudnějších pasáží jsem si film užil. (16.05.2018)

Veľmi pekné. Keď román pre ženy napíše muž, hneď sa to dá lepšie pozerať. Pekné prostredie s typickou britskou atmosférou, dobrí herci, zaujímavý emancipačný príbeh, ktorý chlapom nejde proti srsti a ani tá romantika tu nie je zbytočne presladená. Carey Mulligan je vo svojej role absolútne výborná a len na porovnanie si asi budem musieť pozrieť aj originálnu verziu z roku 1967, pretože Julie Christie bola vtedy iná kočka. (06.11.2017)

Dlho, predlho to trvalo Bathshebe, aby dostala rozum. Ešte predtým si s ňou musel Troy zašpásovať a ona zase musela urobiť Boldwoodovi zo života peklo. A verný a oddaný Oak? Tomu by som áno povedala hneď v tej siedmej minúte a 26 sekunde. Vinterbergove Ďaleko od hlučného davu bolo pre súčasného diváka podané prijateľnejším a priamočiarejším jazykom ako Hardyho predloha. Kamera bola krásna, hudba takisto, kostýmy nádherné (predovšetkým Batshebine, nevedela som sa vynadívať), herci hrali výborne, ale príbeh bol ako z rýchlika a jednotlivé postavy a vzťahy medzi postavami boli zobrazené veľmi, ale veľmi povrchne. 3,5* (29.09.2015)