Ďaleko od hlučného davu

Místo: Angiie, on: majitel stáda ovcí, ona: emancipovaná nemajetná žena. Situace: on ji žádá o úd, ona se zdráhá, on doufá. Střih. Ona dědí, on zatím přichází o stádo. A pak se sešikovaly všechny autorky červených knihoven do jednoho hejna a zplodily rozvášněnou soap operu plnou cukrkandlu a absolutně předvídatelných situací. Během téměř dvou hodin ho ona párkrát chce, párkrát nechce, on ji stále chce, ale nemá ty ovce, což je evidentně překážkou milostných pletek. Občas jejich vztah naruší stárnoucí seladon odvedle. Ale nemějte strach, milé děti, vše dobře dopadne a spolu odejdou do sluncem zalité krajiny. Děsivé! (03.02.2021)

Neviděl jsem dřívější adaptace ani nečetl knížku, takže mě docela bavil příběh filmu, což by zrovna s tímhle tématem asi tak nebylo, pokud bych věděl o všech zápletkách i jejich vyústění, ale takhle šlo o kvalitní film, který mě nějak výjimečně nedostal, ale jednoduše mě bavil. Akorát si myslím, že to celé je takové šablonkové, nic extra, nic nového. Jako z příručky "Jak nezklamat diváka" kapitola "Stá adaptace toho samého." (20.07.2015)

V žánrovém osazení tu nějak postrádám výrazně napsáno "romantický" film, protože po většinu času mi Daleko od hlučícího davu přišlo spíše jako limonádka než nějaké drama, které jsem očekával v nepoměrně hojnější míře. Děj snímku je chytlavý, avšak snadno průhledný a čitelný, místy naivní, což není zrovna lichotivé, ovšem kompenzací jsou příjemné záběry kamery a herecké výkony hlavní dvojice či nějaký občasný zvrat v příběhu, jenž je ovšem, jak jsem již řekl, předvídatelný. Daleko od hlučícího davu je v zásadě zdařilý počin za 4*. (31.07.2015)

Kombinace Thomase Hardyho (Neblahý Juda a Trishna) a Carey Mulligan (Drive a Velký Gatsby) je naprosto skvostná. Samotný román je také něčím, co si ráda odsleduju i ve starších adaptacích a budu se rozplývat ještě dlouho. #čsfdprojekce (09.07.2015)

Verzi z roku 1967 jsem viděl před dvaceti lety, a tak těžko už můžu porovnat - tehdy mne zaujala. Možná byla víc scénická, víc zamlžená a osudová, asi i rozložení témat, času a zaměření na jednotlivé postavy (a tři osudové muže) bylo jiné. Nevím, snad jen současný casting se snažil být - soudě podle fotografií - co nejpodobnější verzi ze 60. let. Zde, u nové verze, jsem byl vděčný, že scén s vojákem je minimální potřebné množství, protože mi překvapivě přijde, že jsou největší slabinou příběhu. I když, je otázka, jak se na základní premisu díváme. Pokud jako na příběh tvrdohlavé ženy, která neví, co chce, pak jí jistě podobný osud mnohý přeje. Také se dá na příběh dívat jako na červenou knihovnu, kdy jednotlivé složitosti přináší osud a je potřeba se jimi nějak rozumně postavit. Nebo jako na vesnické drama. Každá ta část ale funguje, dobře se na to dívá, motivace postav jsou věrohodné, píseň o tymiánu skvělá, a až na pár nudnějších pasáží jsem si film užil. (16.05.2018)