Únos letu 181

Richter se nepochybně učil u Greengrasse, protože můj dojem je identický jako třeba v Krvavé neděli nebo Kapitánu Phillipsovi. K tomu je to kurva napínavé a zajímavé, kdy divákovi většinu času neklesá tep na normální frekvenci a na Němce překvapivě profesionálně zpracované. Moc příjemné překvapení. 90% (16.08.2017)

Neobvykle kvalitný televízny film sa vracia o 30 rokov späť, aby pripomenul, ako vtedy fungoval letecký terorizmus. Prvým pozitívom filmu teda je, že mohli v ňom byť uplatnené skúsenosti, ku ktorým sme dospeli v priebehu zmienených 30 rokov, druhým, že sa pomerne verne drží skutočného priebehu udalosti, tretím, že sa režisér nedal zlákať akčnosťou, dynamickosťou a inými atribútmi obdobných filmov hollywoodskej produkcie, ktoré by film urobili pozerateľnejším, ale za cenu nižšej uveriteľnosti. Páčila sa mi aj pozornosť, aká bola venovaná viacerým detailom. Vôbec nebolo zbytočné tento film vidieť. (21.12.2012)

Tak já se přiznám, že jsem o této události neměla ani ponětí, ale snad mně bude omluvou, že je to už docela vzdálená minulost. To ovšem vůbec nic nemění na bezvadném zpracování, kde se s postupnou gradací a napětím orosilo potem čelo i mně. To bych chtěla v každém případě vyzdvihnout, protože ty emoce jsem jim všem do písmene věřila a jak tam mělo to malé děcko čelo skutečně orosené potem, přidalo na maximální autentičnosti už v tak napjaté atmosféře. Jen jsem nějak nepobrala, proč si měli všechny ženy sundat ty silonky, ale snad mi to někdo vysvětlí, zřejmě mně to nějak uniklo. Co také oceňuji, je fakt, že teroristi tady nejsou vyobrazeny jen jako fanatický bestie. Výborný film a já Němcům opět tleskám i když ten konec malinko sklouznul k patosu. 4,5* (25.02.2014)

V roce 1977 došlo k únosu letadla Landshut členy Lidové fronty za osvobození Palestiny požadujícími propuštění vězněných čelných představitelů Frakce Rudé armády. Německé televizní drama rekonstruuje tuto událost formou výpravného „amerického“ blockbusteru. Ačkoli patos a obrazová opulence zdaleka nedosahují roviny snímků Michaela Baye, scény s kancléřem Helmutem Schmidtem evokují tradiční schematické momenty, kdy američtí prezidenti v Bayově podání dramaticky dávají rozkaz k útoku či s hrdým hlasem nakřápnutým zajíkavým dojetím oslavují oběť padlých hrdinů. Nicméně zdejší míra patosu a naivity se drží v únosné rovině, takže účelně vede diváky k filmaři zamýšleným emocím, aniž by hrozilo zvrtnutí do nechtěného smíchu či campu. (15.08.2011)

Na úvod musím zdôrazniť, že je veľká škoda, že sa takejto látky nechytilo nejaké veľké štúdio, alebo sa aspoň nejedná o nejakú veľkú európsku koprodukciu. To mohol byť hit! Na druhej strane treba televíznym tvorcom uznať, že popierajú všetky negatíva, ktoré máme s televíznou tvorbou spojené. Maximálne napätie, perfektné herecké výkony a nadupaný scenár. Iba nechápem motivácie teroristov, prečo riskujú životy za nejakých pár komoušov v base, ktorí asi ťažko ovplyvnia boj Palestíny za nezávislosť. Ešte viac nechápem nemeckého kancelára, že nie je ochotný týchto pár vagabundov vymeniť za 90 civilistov. Ale je to politika a hlavne je to podľa skutočnosti, takže spoveď letušky, ktorá by radšej umrela, ako žila vo svete, kde je takáto transakcia proti vôli nemeckej vlády, má patričný dopad. Takéto trilery najviac svedčia práve atmosfére 70tych rokov. Zaujímalo by ma, či je angličtina arabov a nemcov pôvodná, alebo sa jedná o dabing. Asi to druhé a bolo to príšerné. (21.12.2012)