Cvokár

Tak nám to s Kevinom spolu vyšlo vďaka tomu nezáživne pomalému rozbehu až na tretí krát (dvakrát som totiž zaspal). Keď som si nakoniec film dopozeral (radšej už ale v poobedných hodinách), nemôžem sa zbaviť pocitu, že nežnejšie polovičky ľudstva si túto konverzačnú, pomaly plynúcu chuťovku budú užívať viac ako muži, ktorí sa nie moc radi hrabú v pocitoch a náladách iných. Ja si z filmu dlhodobo asi odnesiem len poznatok, že keď Kevin Spacey mesiac nepoužije žiletku a "trošku" pohulí, tak sa aj s tými váčkami pod očami ale strašne podobá na môjho suseda odnaproti, ktorý sa už 40 rokov aktívne venuje slovenskej hádzanej. Rozdiel medzi nimi je hádam len ten, že Kevina nemusím tri krát do týždňa v skorých ranných hodinách zdvíhať zo zeme a ťahať na chodník, aby mu nejaký sused ponáhľajúci sa ráno do práce neprešiel po chrbtici. (21.10.2009)

A mně se to líbilo. Je sice pravda, že námět lidských osudů tu již několikrát byl, ale stále je z čeho vybírat, něco už jsme viděli a něco zase ne. Tak to prostě je. Spaceyho hraní se mi líbí a kdyby na konci Americké krásy umřela jeho žena a ne on, dalo by se to s troškou nadsázky považovat za pokračování. Kritiky konce se ode mě nedočkáte, občas je dobře, když film neskončí jen smutně, no ne?:-) (28.11.2009)

Zvláštní. Mohl to být nenápadný, nezávislý film pro popůlnoční CT2. Jenže k malé Ignite Entertainment se připojila Spacyho Trigger Street Production, doktor Henry měl tudíž hotový casting, ve vedlejší roli se objevil Robin Willimas a u nás to běží na Prima Max. Potíž je v tom, že scénář se splétajícími se osudy není nijak promyšlený, jde jen o hříčku, rychlé a povrchní párování postav (Kate vs Carter, Keke vs Jeremy), podpořené tu a tam atmosferickými záběry a občasným humorem. Nejhůř kuriozně dopadl Spacey, kterému nezbývá než labužnicky šlukovat trávu, scénář mu totiž nenabídne jedinou zajímavou repliku, takže jeho úspěšná praxe je dost velkou záhadou. Režisér Pate má snad půlku záběrů branou zpoza fíkus nebo nějakou jinou překážku, asi to má reflektovat civilnost, nicméně ke konci to už trochu uší. Jediné doopravdy jiskřivé postavy se dočkal agent (a asi i producent'?) céčkových filmů Patrick a pak docela příjemný drogový dealer. Každý holt není Altman nebo Inaritu, schopných dát z paralelních životních příběhů dohromady zapamatovatelnou emotivní podívanou. (08.01.2018)

Mozaika z kamínků životních krizí v rámu hollywoodské mašinérie, lepená lepidlem psychiatra, co nemůže pomoci druhým a už vůbec ne sobě. To je Pateho citlivě podané drama o dopadech fungování červí díry filmového průmyslu na všechny ty, kteří se k ní byť jen přiblíží.. Zpustlý Spacey je ve své přirozenosti vynikající a ten řekněme happyend, byť vzhledem k okolnostem a prostředí krajně nepravděpodobný, bych v tomto případě považoval za jakési světlo na konci tunelu a dovolený prvek iluze v jinak zatraceně reálném světě.. Za pozornost určitě stojí autobiografické prvky Williamsovy role i skutečnost, že Keyser Sozé v poslední době nějak často pohřbívá psy.. (19.06.2015)

Hodně, hodně jsem si tento film chtěla oblíbit, protože v jeho jádru je ukryta řada aspektů, které mám v příbězích ráda: hlavní hrdiny je lidský, zranitelný (a zraněný), postavy nejsou rozděleny na kladné a záporné. Bohužel po scénáristické stránce vše úplně nefunguje – a i když jsou to jen detaily, výrazně ovlivňují můj celkový dojem. Jsou to zbytečné expozice, kdy některá z postav jen kvůli divákovi vysvětluje to, co všichni v dané scéně ví. Jsou to neuvěřitelné náhody jako moment, kdy jedna z postav najde cosi, co se jí přímo týká, pohozené na ulici. Je to uspěchaný scénář, který se v závěru snaží divákovi vnutit rychlou proměnu postav, ačkoliv stopáž by si zasloužila deset až dvacet minut navíc. Je to konec, který náhle změní vyznění celého filmu. U jiného žánru by tato zaškobrtnutí scénáristovi asi prošla, když se však snažíte dát dohromady civilní, citlivou, civilizační výpověď, může několik nerealistických scén snadno udělat z filmu s velkým potenciálem jen zapomenutelné drama. (18.11.2016)