Kuky se vrací

Síce je to čudný film i čo sa týka príbehu i jeho vizuálneho prevedenia, no po niekoľkých minútach sa človek do tohto sveta dostane a potom je to už len a len úžasné. Skvelé bizarné figúrky, vynikajúci dabing (možno až na príliš apatického Zdenka Svěráka) a úplne nádherná hudba! A najväčší king je cool hláškar Anuška! Anuška!!! (02.01.2012)

Co to, český film, po kterém nemám chuť zvolat kupříkladu "Ta úvodní scéna byla ale trapná!" (Ačkoliv u většiny českých filmů posledního pětiletí až desetiletí mám spíš chuť naříkat "Všechny scény kromě té úvodní byly trapné!") Toto je prosím pěkně český film, u kterého mě nenapadá vůbec nic, co bych mu vytkla. Všechno sedlo jako nočník na zadek a nenastala jediná chvíle, kdy bych se nudila. A konečně také film pro děti, který děti nechápe jako slintající nablblé tvorečky, které stačí odbýt nějakým protivným popěvkem a pár pády na hlavu, nýbrž tak nějak ve smyslu Malého prince. Jsem naprosto spokojená. (02.06.2010)

"Čím hlubší les, tím horší vztahy!" To je pravda. Já už si tedy pořádně nepamatuju, jaké to je být dítětem, takže růžový mazel Kuky musel stranou a ovace ode mne sklízí věčně poučující kapitán von Hergot, podpořený hlasy Anušky a Vidličky, díky kterým se mi tento pokus o lesní puč jevil poměrně snadno stravitelným. (16.03.2016)

Hezké, ale nudné. Loutky jsou sice dokonalé, ale chybí jim zajímavější příběh a většině z nich i pořadný prostor se divákovi představit. Ale, proč nosit růžový plyš do lesa, když už to tu bylo řečeno tolikrát. Jen dodám, že jsem byl na dětské projekci a většina dětí začala po pár minutách zívat, odcházet na záchod (někteří se již nevrátili) a mnohem zajímavější jim připadaly obyvatelé žijící v dutinách jejich nosů, než ty lesní na plátně. Kuky prostě není až zase takový frajer, jak se nás snažila marketingová masáž přesvědčit. (01.10.2010)

Ubral bych zbytečně retardujícího a vyloženě trapného moralizování a naopak přidal špetku vypravěčské grácie a dramatického náboje. Tempo je vážně šíleně nevyrovnané - hlavně pak v druhé polovině filmu, kterou jsem, přiznám se, dokonce odzíval. Ke všemu přímo bije do očí nekonzistentnost a papírovost fikčního světa, který kromě líbivého povrchu nemá co nabídnout. Audiovizuálně ovšem kouzelné, i když se mi paradoxně víc líbil zvukový design než obrazové řešení. (viděno v rámci českobudějovické předpremiéry za účasti Jana Svěráka a jedné z originálních verzí Kukyho) (12.05.2010)