Kuky se vrací

Kuky stojí na plyšových nohách, proč se ten film raději nejmenuje Nuda v lese? Je bohužel znát, že scénáristou tentokrát není Zdeněk Svěrák. Asi jediný snímek mého oblíbeného Jana Svěráka, ke kterému se už nechci vracet. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=ePelcaQOEaE (31.12.2013)

Tak mi to nedalo a při první příležitosti jsem se koukl na nejnovější film od Jana Svěráka. Byl jsem na něj zvědavý i z toho důvodu, že reklamní masáž na tenhle snímek byla opravdu veliká a nebylo skoro vůbec možné nezaregistrovat, že Jan Svěrák má nový film, který jde do kin. A tak, když měl tento film dnes premiéru na HBO, tak jsem se na něj ze zvědavosti podíval. A jediné slovo, které mě napadá, je zklamání. Tohle byl od samého začátku nudný a neatraktivní film, který se táhl a čas s ním utíkal velmi pomalu, snad každých pět minut jsem kontroloval čas, a to je neklamná známka mé znuděnosti. Tomuto filmu snad ani nevyčítám ten nápad, nápad samotný je totiž zajímavý, bohužel však tohle byl námět vhodný spíše pro nějaký krátkometrážní film, ale ne pro celovečerní 90minutový film. Opravdu nuda, šeď, únava, chvilku jsem si i myslel, že usnu. Ale abych jen nekritizoval, něco se zde přece jen povedlo, a to sice můj oblíbený herec Oldřich Kaiser v roli bezdomovce, který si jako v každé své roli dokázal získat mou pozornost. Ale bohužel jeden dobře obsazený herec nemůže zvrátit můj názor na celý film, který mě opravdu vůbec nezaujal a který jsem dokoukal jen jakousi zvláštní silou vůle, protože mám někde hluboko uvnitř sebe zakořeněno, že od rozkoukaného filmu se prostě neodchází. Původně jsem myslel, že udělím alespoň dvě hvězdy, ale jak teď nad tím přemýšlím, tak tenhle film si zaslouží tak maximálně jednu hvězdu, kterou tedy nakonec uděluji. Pokud se mi to rozleží v hlavě, rád své hodnocení změním, ale pár hodin po zhlédnutí filmu říkám, že to byla jedna velká nuda. (09.05.2011)

"Čím hlubší les, tím horší vztahy!" To je pravda. Já už si tedy pořádně nepamatuju, jaké to je být dítětem, takže růžový mazel Kuky musel stranou a ovace ode mne sklízí věčně poučující kapitán von Hergot, podpořený hlasy Anušky a Vidličky, díky kterým se mi tento pokus o lesní puč jevil poměrně snadno stravitelným. (16.03.2016)

Už několik týdnů na mě Kuky vykukuje ze stránek novin a časopisů, v podobě filmu o filmu i z televizní obrazovky a tak má člověk tendenci vidět v něm návrat ke skvělé minulosti českého animovaného filmu. Skutečnost je asi taková - připadal jsem si jako hudební mistr, který si za partnerku vybere výtečnou zpěvačku s podřadnou vizáží a pak ji touží jenom poslouchat. Zkrátka a dobře, můj vztah ke Kukymu musí být nutně rozumový, protože po emoční stránce mě naprosto minul. Určitě je možné mluvit v superlativech o formální stránce, ať už výtvarné nebo především o kameře a střihu, ale poměrně zásadní problém mám se scénářem a s tempem filmu, který mě po celou dobu tlumil a ukolíbával. Pokud člověk navštíví polední představení v multiplexu, nemá za sebou prohýřenou noc nebo těžký oběd a přesto musí vydávat neúnosné množství energie, aby nezadřímal, není něco v pořádku. Navíc mě celou dobu rozptyloval "dabing" medvídka v podání Ondřeje Svěráka. Pochybuju, že chtěl jeho táta ušetřit, spíš šlo o pokus dostat svou ratolest do světa filmu už v útlém věku, ale jeho neškolený monotónní hlas, se kterým by měl problémy i logoped, mě znechucoval. Kuky má určitě řadu jednotlivých prvků, které se dají vyzdvihnout, ale jako celek u mě nezabodoval a i ta třetí hvězdička je opravdu spíš oceněním určité výlučnosti, protože nejen na našem malém dvorečku, ale i v celosvětovém měřítku je to film určitě originální, kombinace loutek a přírody spolu s výtvarnými ujetostmi, jako jsou autíčka pohádkových postaviček, dává dohromady něco, co tu ještě nebylo. Pokud jde o animační stránku, ale vlastně i tu výtvarnou, mám nicméně dojem, že Bartův snímek Na půdě Svěráka pokořil, byť pochopitelně na známého oscarového filmaře přijde nepoměrně víc diváků a vzhledem k mediální podpoře bude nesporně úspěšnější. U Bartova snímku jsem díky vizuálním orgiím a dynamičtějšímu tempu dokonale vytěsnil vědomí velmi jednoduchého scénáře, zatímco tady jsem ty nedostatky zřetelně pociťoval. Celkový dojem: 50 %. Představení jsem navštívil i se svými dětmi, které by měly být v ideální věkové kategorii pro zhlédnutí podobného filmu, a přesto i jejich konečná reakce byla velmi vlažná. (23.05.2010)

Já.. no. Hmm. Co se týče technické stránky... Kamera supr .. ale scénář .. Ony ty loutky působily nepřirozeně .. eko témata .. snaha poučit .. a ten kluk neumí mluvit. Konec bez konce .. jakoby složené z useknutých epizodek .. Bla ? Bla .. ____ Někdy mám šťourání vlastního mozku do malicherností pokrk. Nemá cenu se dovolávat dětského ducha v každém divákovi a tím docílit ignorace chyb. Fajn by ale bylo uvědomit si, jak malou váhu ty chyby mají v kontrastu se vším hezkým, co film přináší. Každej by chtěl bejt zase malej nebo jak to říkal ten zevloň. 3,7* Edit: Mnohem lépe podle mne ale s dětskou fantazií pracuje jiný český film a to Kdopak by se vlka bál (02.12.2010)