Prichádza Satan!

Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr. (17.11.2006)

Snímek má rozhodně pár hodně dobrých a silných momentů, ale celý se nese v takové skoro až otravné atmosféře. Moc mi nesedlo obsazení a ani vývoj děje. Za necelé dvě hodiny se toho stalo pekelně málo. Hororovou složku samozřejmě stihl rozkousat zub času, takže už moc toho úžasného nezbylo. Věřím, že kdysi to fungovat mohlo, ale ta doba je dávno pryč. Zdejší vysoké hodnocení považuji za čirou nostalgii. Film je to ovšem i po letech sledovatelný. Lepší dvě hvězdy. (18.12.2017)

Už som začínal byť znechutený horrorovým a čím ďalej tým viac naivnejším žánrom, takže som rád, že mi tento upadajúci pocit vyvrátil tento film. Je len pár filmov zaoberajúcich sa námetom satanizmu, ktoré stoja za opätovné zhliadnutia a tento rozhodne patrí medzi ne. Skvelá atmoška a opäť nám réžo dokazuje, že hudba je najpodstatnejšia stránka kvalitného hororu. 80%. (19.11.2006)

Už bylo napsáno velmi mnoho o hudbě Jerryho Goldsmitha velmi kladným textem: ve většině geniálním, kde převyšoval i můj pocit o tom, že Goldsmith je vynikající skladatel a v tomhle filmu je jeho mistrovsky podkreslená hudba v napětí a hrůzy v celém Donnerově díle jeho dosavadním vrcholem. Výborná klasika 70. let a s klidným svědomím můžu napsat, že 70-80.léta v tomhle žánru patří mezi špičku ve filmové kinematografii. Omen se zařadil nejen mezi ně, ale velmi převyšuje ve všech klasikách hororového žánru - a velmi se přiblížil k Friedkinovu mistrovskému vrcholu Exorcist (kdy omdlévali lidé v kině). Omen je geniální v hudbě a v provedené režii, ale ve scénáři a v tísnivé děsivosti (atmosféry) má Exorcist navrch. (22.05.2012)

Ano, Vymítač ďábla je stále jen jeden, a tak, jak mě mrazí z jeho konce, mě asi už z konce žádného jiného filmu mrazit nebude, jenže... Jenže Přichází Satan! je zkrátka taky extratřída. A Goldsmithova hudba obzvlášť. Znal jsem ji pouze ze samostatného poslechu, ale až tady byla tak démonická, že jsem pochopil, proč se i nahluchlí akademici uráčili Goldsmithovi konečně toho Oscara dát (ačkoliv už dávno měl mít nejméně tři za Planetu opic, Pattona a Motýlka). (22.06.2016)