Prichádza Satan!

Omen ani po toľkých rokoch nestráca na svojej hrôzostrašnosti. Goldsmithova skladba vyvoláva mrazenie vo všetkých partiách tela (vážne všetkých!) a Gregory Peck zahral postavu veľvyslanca vskutku bravúrne (David Warner detto). Mierne zamrzí prvá časť snímku, ktorú považujem za rozťahanejšiu než je únosné, ale sekundárna partia, omnoho výraznejšia a temnejšia, vynahradí menej kvalitný rozbeh presne ako sa na atmosferický horor patrí. (02.01.2011)

K čemu v takhle sváteční den napsat komentář než k nejlepšímu hororu co jsem kdy viděl? The Omen je nejnádhernější a nejsymfotičtější spojení obrazu a hudby co jsem kdy viděl. Tucotvý horor jenom s rozdílem, že si zde na živobytí vydělával Gragory Peck. Ale ty chorály jej povyšují někam do výšin. Na piedestál OSTeček. Vždyť i tohle píšu s podkresem Ave Satani a jak to jde najednou docela těžce. Zaposloucháte se a klidně vám přijde, že dneska už by Armagedon mohl nastat. Ale s Jerrym by to tak pěkně uteklo. Jako se někdo po Čelistech už nikdy nevykoupe v moři, já zase neprojdu kolem sklenářů bez záblesku na pana fotografa a jeho tabuli skla. Ačkoliv jsme se mnohem brutálnějších a povedenějších vraždiček dočkali až ve dvojce, The Omen je originál. Opravdu se spíše bojím u opičího útoku nebo dokonalého finále než u bestiálních krváků. Tohle dusno mi dělá líp než podřezané mrtvoly v detailním záběru. Dotek Medusy a Omen. Lepší mrazivo není. Exorcistu jsem ještě neviděl ale nemyslím, že masturbace s krucifixem mě vyděsí víc než odkrytí hrobů na zapomenutém hřbitově... (06.06.2006)

Málokedy ma dokáže starší horor zaujať, to však nie je tento prípad. Pravdepodobne aj preto, že je tu celkom zaujímavý dej, ktorý nedá veľký priestor na nudu a ošívanie sa. Ani atmosféra nie je zlá, s prehľadom dokázala navodiť pocit diabla v pozadí, pričom všetko je ešte zvýraznené solídnou hudbou, ktorá sem zapasovala na sto percent. No a samozrejme charizmatický Gregory Peck, na neho nemôžem zabudnúť, postavu politika zahral par excelance. Snímok rozhodne odporúčam, kvôli atmosfére však až v nočných hodinách, človek si film potom viac užije. 80/100 (04.07.2014)

Nadčasová žánrová klasika, v mnoha ohledech filmařsky dokonalá. Donner náramně buduje temnou a zlověstnou atmosféru plíživě a neodvratně se blížící apokalypsy a s hitchcockovskou precizností graduje jak jednotlivé scény (některé jsou nezapomenutelné), tak celý příběh. Gregory Peck je v hlavní roli naprosto fantastický (nedokážu si v té roli představit nikoho jiného). To, jak jeho veskrze racionálně smýšlející a duševně stabilní hrdina postupně propadá zoufalství a beznaději z rozumem těžko vysvětlitelných tragédií, snad ani nemohl zahrát lépe. První zásadní snímek mého oblíbeného režiséra dlouhodobě považuju za nejlepší satanistický horor (těsně vítězí nad Vymítačem ďábla a Rosemary má děťátko). A to už jen proto, že každý jeho hypotetický nedostatek (některé trikové záběry už nepůsobí moc přesvědčivě) zcela nekompromisně vyvažuje (či lépe řečeno "přehlušuje") jeden z nejlepších orchestrálních soundtracků všech dob, za nějž legendární Jerry Goldsmith dostal svého jediného (!) Oscara. I na samostatný poslech neskutečný zážitek. 100 % (09.04.2024)

Hororová klasika o jednom čertovským princátkovi, kterou bych si klidně dovedl představit jako předškolnověkový sequel v životní cestě tohoto děťátka. Richard Donner s bravurou piluje hutnou atmosféru již od začátku, kdy postupné přidávání zlověstných prvků, jako jsou rotvajleři, tlamoidní chůvy a promyšlená "náhodná" úmrtí, dělají z Omena nezapomenutelnou hororovou lahůdku. Po letech jsem si jej s malými obavami zopakoval, no byly bezdůvodné. Pokud by se někomu stalo, že neviděl, pak doporučuju. (30.04.2014)