99 franků

Chcete luxusní bejvák, luxusní plat, luxusní roštěnky, či tunu koksu? Žádný problém, jste-li alespoň trochu kreativní, švihejte do reklamní agentury, která vám tohle všechno dá a k tomu vám ještě přibalí jistotu, že se z toho všeho koksu a věčně nespokojených šéfů zblázníte. Jako tady Octave, od začátku nesympatickej vším pohrdač, kterej čím víc divákům podbízel své halucinace, tím víc mě nudilo mu to žrát. I ten první konec přišel pozdě, natož ty další a další alternativní, které ho následovaly. Ačkoli ten o vypuštěné reklamě alá "rozhodně nemůžeme tvrdit, že byste krmili zákazníky kecama" se opravdu vyvedl. Plusové body tedy udílím za ten ending, za další průjezd reklamní branží (z něhož si člověk vytvoří lepší obrázek, než u Po čem ženy touží) a za ten Zimmerův song v závěrečných titulkách. Ten už ale zazněl i v Pan Nikdo, nebo v Tenké červené linii a to jsou rozhodně o dost lepší kousky. (01.12.2011)

Ten námět mne zujal. Vím, že žijeme ve světě reklamy, kdy je nám neustále cosi vnucováno a to i v případech, kdy to nevnímáme. Občas si s děsem sám sobě říkám - při pohledu na ty narvané obchoďáky žrádlem a vším možným, že opravdu žijeme v době totálního konzumu. Že žijeme nad poměry. Že těch 50 druhů jogurtů v regále je už skoro moc, obzláště když si člověk uvědomí, že jinde - někde kousek dál jinému člověku musí stačit miska rýže na den, pokud ji ovšem vůbec má... Říkal jsem si hmmm - Francie, komedie, zajímavý námět a chytře napsaný obsah to by mohlo být dobré... Jenže už v prvních pěti minutách, kdy vyděšeně hledíte se svojí drahou polovičkou pěkně zblízka na čerstvě pracně vymasturbovaný ejakulát Jeana Dujardina na pornočasopise, je vám jasné že tahle komedie bude trochu jiná. Filmem se nám otevírá obludný svět reklamy a reklamních agentur, které mají ve svých týmech mozky, co vymýšlejí všechny ty slogany a cílí na koncového spotřebitele konkrétní produkty. Originalita a vtipnost v reklamě jsou plus, ale hlavní je pro kupujícícho snadná pochopitelnost vlastností výrobku. Je jedno jestli se jedná o prací prášek, čokloládu, auto či jogurt... Hlavní hrdina je originální a je i vtipný. Patří k elitě mezi kreativci a je si toho vědom. Žije v přepychu a nudu z něj, měnící se v šeď jednotvárnosti dobarvuje šňupáním koksu... Snad proto je jeho svět plný nápadů a barev a možná jen proto je on tak úspěšný - než přijde zásadní zvrat. --- Ty kokainové jízdy byly skvělé a chválím kameru i střih. Hlavní hrdina mi nestále připomínal našeho Jirku Macháčka .-). Konec byl také originální. Určitě je to zajímavý film, který doporučuji - snad jen těch zvratků, spermatu, hoven a i toho sexu ... tam mohlo být méně. Dávám 3 franky. * * * (07.02.2014)

Tento film je naprostá brutálna haluz vytvorená konzumnou spoločnosťou, ktorej dominuje ako oporný piliér Dujardin. Fajčí jointy na porade, ráno si pred kávičkou v kancli šlahne lajnu a potom sa pripravuje meeting, kde ojebe ľudí naprosto sprostou reklamou. A večer zase flám, koks, pindy, šukanie atď. Pracuje vo významnej firme za 75 000 frankov mesačne. To po čom vy túžite on už dávno má, na čo vy šetríte tak ak sa ku tomu dopracuje bude dávno staré. Perfektné obleky, značkové okuliare a jeho tím. To je život jedného bláznivého francúza, ktorý život prechádza paralelne medzi realitou a feťáckymi flashbackmi. Jeho krédom je, že nič nie je väčšné, v čom má asi tento chalan fakt pravdu. Hlavne pri jeho spôsobe života a fetu je zázrak, že sa dožil vôbec toho, aby vyrozprával príbeh. Film je síce točený v roku 2007, ale dejovo zasadený okolo roku veľkého milénia. Mobili ako Nokie 3210 a 3310,, starý bavorák....Čaro filmu spočíva v premene nášho slávneho Octaveho a to tvorcovia podľa mňa natočili maximálne odvážne s istou špetkou čarovnosti. Dajú na výber dve odlišné ukončenia. A vy si vyberte. (06.01.2015)

Až na tu nesnesitelnou závěrečnou čtvrthodinu (Poslední pokušení Octava) příjemné překvapení. Kounen naštěstí po většinu filmu netlačí moc na pilu, a tak jsou obrazově opulentní drogové tripy hlavního hrdiny prokládány relativně civilním pojetím (večeře s testem těhotenství se opravdu povedla) práce v reklamce (TGV průměrnosti přijelo na čas). Scénář je sice prvoplánový až běda, ale Dujardin svým herectvím táhne celý film dopředu. Jeho Octave je životná postava i v Kounenově vizuálním běsnění. (31.03.2012)

Veliké překvapení od mně neznámého režiséra. On to je vlastně film o drogách.. a ta komerce je tady (v mém vnímání světa) až na druhém místě. Místy satira, místy děsivě mrazivé.. zvláště pak trip v autě. Dva alternativní konce jsou příjemným překvapením, jen ten druhý mi přišel lehce natažený - a hlavně zbytečně. (25.06.2009)