99 franků

Konzumace až na prvním místě. O to ve světě jde, na reklamních agentech je, aby nám vnutili zboží, které nechceme. Jedním takovým agentem je znuděný Octave. Kopce drog, párty a určování toho, co je trendy. I když je ztělesněním úpěšnosti a může si vše koupit, tak svoje city a svědomí neošálí. Zajímavé vizuální pojetí - jako reklama. (28.03.2010)

Tento film je naprostá brutálna haluz vytvorená konzumnou spoločnosťou, ktorej dominuje ako oporný piliér Dujardin. Fajčí jointy na porade, ráno si pred kávičkou v kancli šlahne lajnu a potom sa pripravuje meeting, kde ojebe ľudí naprosto sprostou reklamou. A večer zase flám, koks, pindy, šukanie atď. Pracuje vo významnej firme za 75 000 frankov mesačne. To po čom vy túžite on už dávno má, na čo vy šetríte tak ak sa ku tomu dopracuje bude dávno staré. Perfektné obleky, značkové okuliare a jeho tím. To je život jedného bláznivého francúza, ktorý život prechádza paralelne medzi realitou a feťáckymi flashbackmi. Jeho krédom je, že nič nie je väčšné, v čom má asi tento chalan fakt pravdu. Hlavne pri jeho spôsobe života a fetu je zázrak, že sa dožil vôbec toho, aby vyrozprával príbeh. Film je síce točený v roku 2007, ale dejovo zasadený okolo roku veľkého milénia. Mobili ako Nokie 3210 a 3310,, starý bavorák....Čaro filmu spočíva v premene nášho slávneho Octaveho a to tvorcovia podľa mňa natočili maximálne odvážne s istou špetkou čarovnosti. Dajú na výber dve odlišné ukončenia. A vy si vyberte. (06.01.2015)

99 francs- množstvo koksu, predimenzovaných efektov a našlapaného techna ( a nielen techna ), excentrického fetišizmu a narcizmu ( veľa - izmu )... Bože, jak jááá nenávidím, ked vo filme žerú a kecajú zároveň! Občas som mal pocit, akoby som čumel na Jirku Macháčkovic. Poriadne vyfetované movie! Ale i ostro provokatívne ! (10.12.2009)

Chcete luxusní bejvák, luxusní plat, luxusní roštěnky, či tunu koksu? Žádný problém, jste-li alespoň trochu kreativní, švihejte do reklamní agentury, která vám tohle všechno dá a k tomu vám ještě přibalí jistotu, že se z toho všeho koksu a věčně nespokojených šéfů zblázníte. Jako tady Octave, od začátku nesympatickej vším pohrdač, kterej čím víc divákům podbízel své halucinace, tím víc mě nudilo mu to žrát. I ten první konec přišel pozdě, natož ty další a další alternativní, které ho následovaly. Ačkoli ten o vypuštěné reklamě alá "rozhodně nemůžeme tvrdit, že byste krmili zákazníky kecama" se opravdu vyvedl. Plusové body tedy udílím za ten ending, za další průjezd reklamní branží (z něhož si člověk vytvoří lepší obrázek, než u Po čem ženy touží) a za ten Zimmerův song v závěrečných titulkách. Ten už ale zazněl i v Pan Nikdo, nebo v Tenké červené linii a to jsou rozhodně o dost lepší kousky. (01.12.2011)

Myslím, že druhý koniec tohto filmu mnohé vypovedá o človeku ktorému sa páčil (teda skôr o jeho ovplyvnitelnosti reklamou, tento druhý koniec považujem za chytrý ťah). Je to totižto cudzí, nechutný a gýčový prvok do filmu nezapadajúci ako samotná reklama do vysielania. Inak je to Kounen ako ho poznám z jeho filmu doberman. Za každú cenu kool, vizuálne výborný, napechovaný všelijakými zaujímavými nápadmi ktoré nevie ukočírovať tak aby to vytváralo jednotný dojem. Povedal by som že Kounen nie je príliš dobrý režisér. Má zaujímavý prístup k vizuálu a kopec viac či menej dobrých nápadov, plus špecifický humor, ale nevie film zrežírovať v celok s fungujúcim a koherentným štýlom nepôsobiacim samoúčelne. Aj tak som sa však bavil a to celkom dobre. Určite lepšie ako Doberman. PS: Narážky na In the mood for love boli príšerné a nefungujúce, ak sa teda režisér o ne vôbec snažil a nebolo to len náhodné použitie rovnakého motívu (čo z podobnosti usporiadania mizanscény s IMTFL v jednej scéne pochybujem). (01.02.2010)