Neporaziteľný: Vykúpenie

Normálně se mi klepou ruce. Tohle bylo úchvatný. Kdo neviděl Souboj titánů, nemusí truchlit... stačí, aby se podíval na U3, protože to, co předvedou Adkins se Zarorem ve finálovém fightu, se jinak nedá nazvat. Ale nejenom závěrečná ultrafyzická smršť úderů, kopů, otoček a akrobatických fines, ale i ostatní zápasy mě nadchnuly, bojový koordinátor Larnell Stovall vytvořil tak impozatní směs atraktivních technik, kontratechnik a všelijakých zápasnických pohybů, že mám né sto, ale tisíc chutí vstát ze židle a začít kolem sebe mlátit nábytek, dveře, gauč a ledničku. Souboj Adkins vs Crowder, no páni, to je hřejivý balzám na moji duši. Nenudil jsem se ani v neakčních pasážích, sledovat Scotta i jako herce mě prostě bavilo. Během posledního fightu jsem dostal kromě všeho dva dárky: ač klišoidní, miluju scénu, kdy si hlavní hrdina vzpomene na útrapy, kterými procházel, a jako politý živou vodou rozjíždí nová komba... a pak jsem s napětím čekal, jestli se k hudebnímu doprovodu přidá i Nathaniel Dawkins se svojí Bring It On... všechno se mi splnilo, prostě parádní zážitek, něco, co přijde jednou dvakrát za rok. Postava Yuriho Boyky je pro mě neskutečně inspirativní a motivační... prostě: Bravo (zasvěcení pochopí) (21.05.2010)

Minimálně stejně dobré jako předešlý díl, možná i lepší. Adkins, Zaror, Crowder a další předvadějí fascinující bojové a akrobatické kousky v příběhu, který kombinuje dvě asi nejvíce provařená klišé béčkových akčních filmů - mezinárodní vyřazovací turnaj (Florentine měl točit TEKKENA, to by bylo maso!) a klasickou vězeňskou báchorku o odepsaném samotářském muklovi, který prostě "musí vyhrát" (a skamarádit se s ukecaným černochem). Trochu mi vadí, že scénář není ještě stručnější a věcnější, jelikož - co si budeme namlouvat - vata mezi souboji stejně nikoho skoro vůbec nezajímá (tedy aspoň mě ne). Ovšem když už na ty zápasy dojde, těžko se odtrhávají oči od obrazovky. Náramně přehledné a dravé nasnímání (snad jen o něco méně zpomalovaček by neškodilo), namakaní a velice schopní fighteři a oku extrémně lahodící choreografie (Crowderovu capoeiru je radost sledovat). Až se Florentine, Adkins (který je cool i jako v podstatě kladný hrdina) a spol. budou schopni oprostit od těhle zoufale neoriginálních a hloupoučkých zápletek, předvedou světu ty nejparádnější bojové akční filmy, jaké lze v dnešní době natočit! __ Druhé zhlédnutí: Nejlepší arénový akční film, jaký jsem kdy viděl - ultra béčkový příběh vlastně vůbec nevadí a bitky jsou prostě parádní! 80 % (28.05.2010)

Ještě o kousek lepší než minulý díl. Jestli to takhle bude pokračovat, tak .... Hodnocení 81% se tady možná jeví jako odvážné, ale film své kvality opravdu má, přestože jsem tomu hlavně v první polovině moc nevěřil. Boyka seká latinu a už zdaleka není tím šílencem z minulého dílu. Kdy byl neskutečným záporákem. Tentokráte se z něj stal klaďas se vším všudy, skamarádí se s černochem,kterému se snaží pomoct k útěku. On ten název možná trošku inklinuje k Vykoupení z jedné nejmenované věznice :) Pokud se týče soubojů, opravdových láhůdek se dočkáme až v závěrečném finálovém souboji. Scott Adkins i Marko Zaror jsou ultimátními bíjci. Hlavně u Adkinse začínám pozorovat že se mi stává čím dál více sympatickým. Dějová linka je povedená a jsem za ní upřímně rád. (11.08.2010)

"Mluvení není moje silná stránka." Boyka je borec. Dokonce i já bych měl problém zmlátit ho. Viděl bych to spíš na remízu ... teda kdyby neměl ruce, nohy, hlavu a já bych se nepouštěl do žádnejch větších akcí. Stejně bych prohrál, protože Boyka je fakt borec. Přesto je naprosto nepochopitelný, jak jsem se u toho bavil. Příběh totiž napsal někdo, kdo těch ran do palice inkasoval fakt honě, ale ty souboje jsou natočený naprosto perfektně. A o to asi šlo víc, než ukázat chyby v gruzínským vězeňským systému. (26.12.2022)

Přišel si vybojovat symbolickou svobodu do gruzinského vězení s maximální ostrahou. Mezi provazy v ringu se postupně utká s odsouzenými vrahy na nelegálním mezinárodním turnaji vězeňských zápasníků. Ruský bijec Jurij Boyka je sice rovněž vrahem prvního stupně a v soubojích bude navíc limitován poškozeným kolenem, ale se záviděníhodnou fyzičkou a dokonalou bojovou technikou není pochyb, kdo z turnaje vzejde jako vítěz. Přímočaře jednoduché, jako dobře mířený kop, je tohle akční drama zavánějící zastaralou patinou osmdesátek. Nejvybroušenější je v ringu se špičkovou choreografií zápasů, ale ani mimo něj to není nezajímavé. S vězni je zacházeno až nelidsky nebo jsou případně po prohraném zápase popravováni. Jako slabina se ukázala v podstatě zbytečná snaha o polidšťování hlavního hrdiny, který musí ukázat, že má charakter a naváže ve vězení přátelství s Američanem, aby vztahy mezi velmocemi nebyly vyhrocené a hlavnímu bijci se dalo fandit a nepůsobil tak negativně. Scott Adkins nedopustí, aby film sklouzl do nudy a má na to utáhnout ho, i když jeho postava není žádný mluvka působící stroze. Film by se dal shrnout jako přehlídka hordy svalů, zpocených těl, drsných výrazů v obličejích bijců a především nonstop akce v kvalitním režijním provedení. Přesto se film až tak nevyhnul schematičnosti, tolik příznačné pro podobné akční opusy. To však pro tentokrát odpouštím. Nerad bych, aby si to Adkins se mnou přišel vyříkat osobně. Bojím, bojím... 90% (21.03.2012)