Neporaziteľný: Vykúpenie

Tak tomuhle říkám béčková pocta 80. létům se vším všudy! Scott Adkins opět kope o sto šest a Issac Florentine ještě víc jak o stupeň převyšuje druhý díl, na kterém se oba zřejmě teprve rozcvičovali. Dvojka mělá výborné bitky a dravou režii, bohužel také ale příliš jedhoduchý příběh a nepříliš sympatického hlavního hrdinu. Tady už se ale moc záporů najít nedá.Hlavním hrdinou se pro jistotu stává můj favorit Scott Adkins, který tady opět potvrzuje, že je asi nejlepší bijec současnosti. Teda ne, že by mu ostatní bojovníci v ringu nestačili, spíše naopak. Všichni zde předvádějí výborné (nejen) bojové výkony. Čímž logicky vyplívá, že samotné fighty od minule ještě přitvrdily a jsou opravdu fenomenální. Člověk si hned u první říká, že už to snad lepší být ani nemůže. Florentine se ale s každou novou bitkou posouvá na čím dál větší úroveň a závěrečný zápas je bezchybný, stejně jako veškerá choreografie. Tentokrát nijak nezaostal ani příběh, který už není tak jednoduchý jako posledně. Ano, pořád je to béčko. Ovšem béčko se zajímavými postavami a příběhem, který se snaží co nejvíce vyhýbat klišé, což po dvojce skvělá zpráva. Florentine dokázal, že tyhle filmy mu prostě jdou a stvořil tak nejlepší arenovku za poslední roku, kterou si ještě několikrát pustím a třeba tak časem ještě zvýším hodnocení. (01.06.2010)

Scott Adkins tentoraz ako klaďas, indisponovaný zranenou nohou (Michael Jay White bol sakra tvrďas) vymäkol a bratríčkuje sa s druhým černochom. Táto kopa priteplených žvástov medzi nimi ma na tom štvala najviac. Čo sa zobrazenia súbojov týka UIII kráča v šľapajách UII čo je dobre i keď samozrejme už také prekvapenie to nie je. (24.05.2010)

Veľmi jednoduché, ale účinné... opäť pokračovanie, predsa "neporaziteľný", človek by si bol povedal, že to už nemôže stáť za to, ale opak je pravdou. Otrepaný príbeh, ktorý našiel obmenu snáď v tom, že bol vysvetlený aj pre tých najmenších (do najmenších detailov)... frázy typu: "ťahali sme za nitky, aby sme sa tu dostali, koľko sme museli investovať"... omg + samozrejme krásny ruský prízvuk a "Gruzínska" príroda, ktorá ma značnú podobu naších lisnatých lesov... ALE tie súboje, hmm... dobré postavenie celkovej "choreografie", taktiež hlavní hrdinovia, síce nanajvýš trápni, ale funguje to... aj na mňa. 7/10 no a ten záver, neuveriteľné... (26.05.2010)

Scott Adkins jako živý speciální efekt. Stačí, aby film měl jeho, schopného choreografa a režiséra, který dokáže ctít a využít jejich práci, a nic víc už k úspěchu nepotřebuje. Překvapivě ale právě filmografie Scotta Adkinse dokazuje, že najít tuto kombinaci bývá někdy zatraceně těžké, ale také že mnohdy své sehraje také scénář i part, který má Adkins hrát. Třetí Undisputed nemá ani natolik bazální scénář jako předchozí dva díly série a vznikl i za viditelně nižší rozpočet, ale nic z toho nevadí, protože vše vyvažuje upřednostnění arénového vyprávění a plné využité hlavní atrakce. Adkins tentokrát dostává prostor ukázat i své charisma, ale vedle toho zůstává vše ostatní podřízeno jeho fyzickým přednostem v kontaktní choreografii s dalšími atlety před kamerou. Co produkce šetří na výpravě a statistech, to naštěstí investuje do choreografie a přípravy soubojů. Díky Adkinsovi a dalším atletům si může dovolit dlouhé záběry, které berou dech nápaditou kombinací úderů a akrobacie, na které se nehrabe žádný ze současných blockbusterů. O to víc pak vynikne také Florentinův formální styl, který je oproti jiným DTV machrům překvapivě neokázalý a funkční. Zatímco Roel Reiné si vymyslí jeden dva gimmickové záběry, kde okázale blbne s kamerou, a Jesse V. Johnson si nikdy neodpustí ty bitky v protisvětle, Florentineho přednost spočívá v tom, že kamera v bitkách v jeho filmech je nenápadně pohyblivá. Jeho cílem není upozorňovat na to, že je všechno v dlouhých záběrech, ale aby v rámci nich kamera suplovala střihovou dynamiku svým pohybem. Kamera tak sleduje údery a kontakt, kopíruje pohyby a neustále se přesouvá do ideálních velikostí a úhlů záběrů, které dají maximálně vyniknout choreografii. A právě v "Undisputed III", kde scénář neodvádí zbytečně pozornost (jako v sérii "Ninja") dosáhlo kombo Adkins-Florentine absolutního vrcholu. (04.04.2020)

Já se poseru !!! Dvojka byla HustoKrotuPřísná rubačka, kde jsem měla hubu dokořán a očka vykulená skoro až do evropských norem ALE jestli jsem si bláhově myslela, že už mě tedy nemůže nic překvapit tak jsem se kurevsky sekla. Jura Bójků opravil přelomený koleno a dal se zpátky na cestu jemu nejbližší - natrhávání prdelí (myslím v zápase) . A jelikož eM Džey Wájt si ve dvojce vybojoval svobodu tak pozici hlavního hrdiny přebírá právě náš Jura. Více soubojů než ve dvojce samo sebou potěší a minimálně ten šílenej kapuééérista a hlavní zloun (u kterýho nevíte kam kouká páč má voči jako chameleon) dokazují, že i oni ovládají natrhávání prdelí na jedničku. Bójka si to s nima rozdá s obouma a já byla nažhavená kdo komu natrhne prdel a stane se univerzálním alfasamcem. Pokud nejste debilní, je Vám jasný, že to bude Bójka. Pokud Vám to jasný nebylo, debilní jste a tudíž se Vám za spoiler neomluvím, spíše naopak se Vám budu smát. A když jsme u těch spoilerů tak ještě jeden - opět se dočkáme nechutně zlomený hnáty a jednoho zázraku - Bójka se bude kamarádit s černošským ukecaným boxerem - kdo by to čekal, když první černej boxer mu zlámal hnátu co? Tak a teď už jen nadrbaně vyhlížet čtyřku, která bude letos. (25.01.2016)