Cranford

Opravdu nádherné dílo v poctivě utvořených kulisách a kostýmech. Příběh a jeho jednotlivé epizody dokazují, že je jedno, jestli se vztahy mezi lidmi utvářejí na úrovni králů, mafiánů, agentů, anebo obyčejných lidiček na malém anglickém městě. Láska je pořád láska, nenávist nenávistí, závist je závistí. Všechno má pořád stejný člověčí původ, průběh a zpravidla i stejné vyústění. Právě tím zmenšením všeho do malých kulis a zaměřením se na zdánlivě nicotné detaily je tento seriál zcela originální a vymykající se srovnávání. (18.10.2009)

Ani jsem nečekala, že mě tento seriál tak pohltí a já ho zhlédnu za pouhé dva dny. Děj se odehrává v anglickém městě Cranford, které se brání moderním změnám, vystačí si s jedním obchodem a všichni se navzájem znají. Není divu, že když se zde usídlí mladý doktor s pořádně neodzkoušenými novátorskými metodami, mnozí se k němu staví s nedůvěrou. Vyskytuje se zde spousta postav, ale ne tolik, aby to vyvolalo zmatek, naopak jsem si na všechny zvykla a mnohé si oblíbila. Jelikož zde je důležitá postava lékaře, můžeme vidět spoustu scén, v nichž hraje důležitou roli fyzické utrpení, bolest a smrt, ale hodně prostoru získaly také běžné radosti a počátky nových hlubokých vztahů. Nemohu nezmínit výpravu a kostýmy, které se velmi zdařily, stejně tak zobrazení některých názorů a přesvědčení Anglie 19. století. BBC nezklamalo. (29.05.2010)

Jeden z těch neuvěřitelně milých seriálů, ve kterém zemře tak jedna až dvě postavy za epizodu (což máte alespoň postupně, jindy to Elizabeth Gaskell vytřídí všechno v závěrečná třetině). Být vámi, nedělám si oblíbence, protože nikdo není v bezpečí. Jinak je Cranford ideálem poklidného anglického venkova, jež si uchovává své zvyky a kde místní dámy venčí pejsky i krávy v pyžamu. Jsou to právě cranfordské dámy, které propůjčují seriálu to pravé kouzlo. Klípky a reputace, rozjímání nad čepci či nezdařenými dítky, to je v žánru period drama poměrně nevídaná věc. Nechybí ani gaskellovský ztracený bratr námořník a nevyhnutelný příchod železnice. Nu a kdo si potrpí na romanci, od toho je tu mladá cranfordská generace, která se zmůže i na těžkou erotiku, jakou je otřepávání smítka ze šatů snoubenky. To vše s vynikajícím obsazením (zvláště mě potěšila Lisa Dillon jako praktická Mary Smith). (04.04.2015)

Člověk si řekne, další z kostýmních dobovek z Británie? Ale jděte, to už jsem všechno viděl... Ale Cranford je přecijen zas o něco jiný, než Panství Downton, nebo Rozum a Cit. Ačkoliv podobnost s romány Jane Austenové tu podle mě je značná, a to v podobě silně zastoupeného ženského osazenstva, řešící "šokující" problémy revoluční doby (železnice? no fuj). V Cranfordu je ale všechno tak lidské, že si k tomu divák vždy najde cestu. Za mě velmi dobře vyvážený mix humoru s melancholií, je tu kupa jak vtipných, tak velmi smutných scén. (08.05.2021)

Bigotnost v dobrotě a dobrota v bigotnosti. Zvláštní, jak je míra sociální úchylnosti přímo úměrná míře společenské konformnosti. Ovšem nic nového pod sluncem. Je milé, že zejména v první sérii se vyváženě mísí tragické příběhy s romantickými, přitom bez patosu a správně anglicky distingovaně. Samozřejmě s pro Gaskellovou typickým důrazem na potřebu sociálního pokroku. Vlastně je to všechno tragické docela dost, až na to, že --spoiler-- (překvapivě? ani ne, když uvážíme tehdejší cílovou skupinu čtenářek) v poslední epizodě takříkajíc všichni zesnulí vstanou z mrtvých atd. --konec spoileru--          Druhá série je o něco slabší odvar, stále však poměrně chutný. (06.01.2012)