Kanadská noc

Násilně sestavená a málo pravděpodobná story, která zřejmě vznikla jen proto, aby ústřední pár mohl projevit své nadstandartní herecké kvality. Jejich výkony jsou nakonec opravdu tím, co drží tento blábol vypočítaný na efekt nad vodou, i když ta "mrazivá autenticita" působí navzdory jejich snaze strojeně a křečovitě. Na spoustu diváků to jistě zapůsobí, zvláště na ty, kteří se rádi nechají citově vydírat a díly z tohoto ranku. (17.08.2010)

Namet me zaujal, protoze se o Indiany taky zajimam, a ackoli film nabral jiny smer, konec se povedl. Co se hereckych vykonu tyce, Dasa to podle me moc nezvladla, zvlast ta apaticka faze byla priserna. Zato Viktor byl jako vzdy uzasny. Prekvapil pro me neznamy Filip Cil, ktery toho sice moc nenamluvil, ale dokazal zaujmout svou prirozenosti a skvele zvladnutymi emocemi. (04.10.2010)

...a budeme fňukat a fňukat a fňukat. Není se čemu divit při takovém tématu. Jenže v tom filmu nebylo prostě nic, co by nějak stálo za pozornost. Stala se tragédie a lidé se s ní musí vyrovnávat. Nechci působit nějak cynicky, ale tohle už tu bylo mockrát a nějaké indiánské legendy v pozadí z tohoto filmu žádné novum nedělají. Navíc syn manželů Vránových byl tak nesympatický, že jsem byl rád, že zmizel. Dagmar Havlová hrála zoufalství tak, že nasadila zfetovaný výraz, což bylo k nevydržení. Viktor Preiss zahrál svůj vysoký standard a je škoda, že mu scénář předepisoval tak rychlé zvraty v myšlení. No a Tereza Voříšková sice moc prostoru nedostala, ale moc pěkně se na ni koukalo. (15.02.2009)

Kanadskou noc ČT odvysílala symbolicky den po udělení cen Elsa. A myslím, že má Kanadská noc zaděláno pro rok 2009 na úspěch. Počítají se pořady odvysílané od 1. července 2008 do 30. června 2009. V jednoduchosti je síla. Scénář Hany Cielové je věrohodný. Příběh kompaktní. Od symboliky jmen občanských – Vránovi, přes symboliku indiánských jmen –Jelen, Velký černý pták. Herecky stoprocentní – od rolí studentů (Ladislav Ondřej, Tereza Voříšková) až po epizodku doktora Sváti Skopala. A ústřední dvojice Viktor Preis a Dagmar Havlová excelentní. Hlavně ta proměna pohodových rodičů ve zničené rodiče. Scény po pohřbu nejpůsobivější. Hudba – kapitola sama pro sebe. Den před uvedením Kanadské noci v ČT jsem viděl Hlídače č. 47 a od úvodních tónů jsem identifikoval Jiřího Škorpíka. Jeho podmanivá aranžmá tak působila podobně jako bych si po soundtracku Hooka pustil další williamsovský kousek Sám doma, nebo Jurský park. Jen tak mimochodem, shodou okolností od středy poslouchám denně 4Tet, jehož hudebním producentem je Jiří Škorpík… (15.12.2008)

Typicky "zelenkovská" Kanadská noc, se slušnými hereckými výkony, hudbou, velmi stroze propracovanými postavami, ale co velmi oceňuji je netradiční pohled na tématiku ztráty syna. To je vždycky tak trochu tenký led, zavánějící nechutným kýčem, nebo naopak drsným dramatem, které se těžko přijímá. My máme možnost dívat se, jak se s touto situací vyrovnává otec dítěte a tenhle genderově jiný pohled rozhodně stojí za shlédnutí a právě toto pojetí posouvá Kanadskou noc lehce nad průměr. (03.10.2010)