Hačikó: Príbeh psa

Nádhera! Úchvatný příběh o pevné a neochvějné psí věrnosti a jednom ohromném přátelském poutu, které nezpřetrhala ani smrt. Akita Inu je krásné plemeno, které u nás na sídlišti během venčení naší fenky jezevčíka občas potkávám a kdykoliv tuto rasu vidím, tak z ní nemohu spustit oči. A když se spojí toto sympatické psí plemeno a charisma Richarda Gerea, tak nemůže vzniknout nic jiného než úžasný a atraktivní příběh, který, alespoň co se týče mého úsudku, překonává svou atraktivitou všechny filmy o pejskách, které jsem dosud viděl. A když pak dochází k oné smutné události a Hačikó den co den čeká na svého zesnulého pána před nádražím věrně nějakých 10 let za každého počasí, tak se můj obličej proměnil v jedno velké slzavé údolí. Tedy ne, že bych nebrečel už předtím, dokud měl Hačikó svého pána naživu, tak ze mě tekly slzy dojetí, poté, co Hačikó přišel o páníčka, to byly slzy smutku. Zkrátka já jsem celý tenhle film probrečel a nestydím se za to, dokonce přiznám, že tohle je vůbec první film, u kterého mi jeden látkový kapesník nestačil a musel jsem si vzít další, a to se mi dosud u žádného jiného filmu nestalo. V tomhle případě tedy nemohu být dost dobře objektivní a aniž bych nad tím jakkoliv více přemýšlel uděluji pět hvězd, protože tenhle film si to podle mého názoru rozhodně zaslouží. (29.05.2011)

Díky chvályhodně nicnevykecávajícímu distributorskému textu na obalu DVD (který se od toho zdejšího převzatého z HBO dost liší) jsem opravdu netušil, co a komu se ve filmu stane, jestli to bude pes nebo pán, a o to víc na mě příběh nakonec zapůsobil. Ano, hlavně v úvodu je to klišé jako hrom, ale postupem času si mě Hačikó až nevídaně získal a i když mě několikrát donutil k slzám, rozhodně bych ho neoznačil za citově vykrádající nebo laciné dílo. Na to je zkrátka příliš krásný.__P.S. "Psí" kamera neměla chybu - ocenit ji musel snad každý, kdo kdy nějakého toho chlupáče měl. (13.01.2012)

Prekrásny príbeh o láske, odovzdanosti, strate či smútku, ktorý ma emocionálne vyžmýkal a ktorý dokázal, že nielen ľudské vzťahy a tragédie dokážu dojímať. Citlivá jemná réžia, vynikajúci námet a najmä podmanivé klavírne tóny Kaczmarka mi sprostredkovali neobyčajný divácky zážitok. Povinne pozrieť všetci, ktorí si myslia, že v Amerike už nevedia natáčať pôsobivé príbehy. Vedia a viac než obstojne. (25.05.2012)

Děsná slaďárna, že se až stydím, že jsem tomu podlehl, ovšem dobře natočené filmy s domácími mazlíčky na mě působí mnohem více, než cokoli jiného, a Hachiko je přesně to, jak si dojemný film představuji. Ačkoli jsem tak trošku tušil, o čem přesně příběh pojednává jsem nevěděl a udělal jsem dobře, a i ostatním radím - nečíst oficiální synopsi! Až si v nedohledné budoucnosti pustím Hachiho znovu, a že si ho pustím rád, nejspíše to po hodině utnu, jelikož nevím, jestli bych to podruhé dal. Až tak mě to zasáhlo. A abych nezapomněl, Richard Gere je naprosto geniální!...100% (20.03.2014)

Obyčejně se nad uslintanými bestiemi nedojímám, ale toto bylo opravdu milé a pěkné. Že jsem v závěru nebyl daleko od pláče považuju téměř za osobní selhání :-D ... Takže čtyři hvězdy, ať nežeru, ale nemyslím si, že by to byl kdovíjak kvalitní film. Prostě jen řemeslně odpovídající sázka na jistotu a krapet citového vydírání. (27.06.2013)