Muž v tieni

[imdb: 7.8/10] | me: Výborná pochmúrna atmosféra (oobraz + hudba v dokonalej symbióze) od začiatku až po koniec dodáva tomuto thrileru tú správnu dávku chladnosti. Film sa nesie v príjemnom tempe (hoci s pomalším začiatkom), dej sa pozvoľna kľukatí a vždy nám odkrýva nové skutočnosti, ... ale s precíznosťou potrebnou na udržanie napätia a očakávania z ďalšieho priebehu. Obsadenie je výborne (len postavu britského prime ministra by som si určite lepšie vedel predstaviť v podaní skutočného brita) a dobre ladí, čím napomáha celkovému nádychu filmu. Roman Polanski majstrovský zvláda vykresľovanie jednotlivých scén a zabezpečuje tak permanentné napätie vyplývajúce z neustálej neistoty. Film sprevádzajú (menšie-väčšie) prešľapy (GOOGLE s odpoveďou na všetko, zabezpečenie letiska, záver ...), ktoré však nenarúšajú dojem z priebehu, skôr vyčaria úsmev a navodia tu typickú otázku: Prečo si na takéto významné detaily nemohli dať väčší pozor ? (21.07.2010)

Není to vlastně žádná věda, jak se na konci dozvíme, ale Polanski tahá diváka celou dobu za nos velmi zručně. Ta chladná a odtažitá atmosféra, kterou vytváří uplakané počasí a jeden architektonicky vyšperkovaný dům, funguje. Není to klasická ‚schíza‘, ale McGregorova paranoia s přibývajícími minutami narůstá do netušených rozměrů, zvláště když se kolem něj pohybuje neméně výtečný herecký ansábl, a já čekal na vyvrcholení s nedočkavostí malého děcka. Podávání lístku je jedna z nejintenzivnějších scén roku. 4 a ½. [Filmová noc 2010] (19.06.2010)

První polovinu filmu jsem čekala, kdy se příběh posune kupředu, a v druhé polovině jsem se ve všech těch zápletkách začala ztrácet. A byť si momentálně věřím, že jsem pointu pobrala, několik scén mi svým druhotným významem vzhledem ke konci stále úplně nesedí. Nechme ale příběh příběhem. Forma by z mého pohledu nadšence do filmu noir mohla zakrýt všechny nedostatky příběhu, i tady mám ale výhrady. Nějak bych se vůbec nezlobila, kdyby Polanski tentokrát atmosféricky ještě přitlačil. Sledovat přes prosklenou stěnu domu dopadající dešťové kapky je sice mega cool, po traileru jsem čekala mnohem znepokojivější a pochmurnější atmosféru. (15.06.2010)

Aneb jak málo stačí pro budování atmosféry, když se to umí. Není třeba vrhat na diváka tuny oceli, spektakulární výbuchy a jiné propriety, které nedovolují užít mozek. A přitom stačí jedno auto schované ve stínu a nějaké ty ponuré tóny, trochu deště a mlhy a máme tu thriller jak má být. S politicko kritickými tématy se poslední dobou roztrhl pytel, stejně jako Green Zone se The Ghost (Writer) nepokrytě trefuje do dua B&B, tentokrát především do jeho ostrovní polovičky. Až si říkám, kdy to přestane být vyjádřením skutečného politického názoru a stane se to módou... (15.06.2010)

Je to zvláštní, zatímco někdo dokáže dokončit velmi dobrý film i z vězení, jiní točí tak, že by zasloužili do něj zavřít.. Číst "duchem" napsaný životopis nějakého českého ministerského předsedy, pravděpodobně zemře můj dávivý reflex po pár stránkách vysílením. To americký zločinec Polanski poslal E.McGregora lovit memoáry do ostrovního "Šangri-La naruby", kde v hitchcockovském stylu představuje MacGuffina tajemství původního rukopisu a plachta ponurého tajemna je důmyslně rozprostřena přes vlastně zcela normální věci. Ve snadno rozpoznatelné paralele se současnými osobními problémy autora pak nechybí vhodně zakomponovaný humor, postupné zahušťování atmosféry či nepokrytě protiamerický a protiblairovský podtext, načež vše vyvrcholí vskutku netradičním (ale nejpravděpodobnějším) koncem, připomínajícím nejen svou fatálností úvodní znělku Večerníčku. A teď mě omluvte, jdu si vygooglovat na stránky CIA, kdo ve skutečnosti zavraždil Kennedyho, co přistálo 1947 v Roswellu a kolik ročně posílá americké ministerstvo obrany na účet Míši Baye. Kdybych pak dlouho nic nenapsal, poslali mě za Polanskim.. (09.06.2011)