Muž v tieni

„Nikdy som nepochopil zmysel bieleho vína.“ – „To hovoril aj Mike.“ – „Konečne s ním mám niečo spoločné.“ Klišé (skutočne niekto môže pokladať za spoiler, že hrdinov predchodca nespáchal samovraždu?) mi nielenže neprekážalo, ale asi by ma dokonca štvalo, keby tu nebolo. Ja viem, je to čudné. Ale je to tak. Poctivo a staromódne (v dobrom) nakrútené cvičenie v žánri. Parádny a poctivý starosvetský staromódny hitchcockovský triler, kde záleží na hereckých výkonoch, scenári a príjemne pomaly (vyzváňanie mobilu mi nahnalo viac strachu, ako posledných 10 hororov, ktoré som videl) vystupňovaná pochmúrno-sychravá atmosféra. Palec hore, TOTO je Polański. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/402-the-ghost-writer-8o- (21.10.2010)

Po Polanského zatčení ve Švýcarsku se pochopitelně objevila řada článků o jeho osobě a jeho tvorbě a mezi publicisty se tehdy často objevoval názor, že zásadní Polanského filmy spadají do 1. poloviny jeho režijního působení a kvalit svých raných filmů dnes ani zdaleka nedosahuje. Mám pocit, že je to přesně naopak. I když Polanského tvorba je hodně vyvážená, pokud bych měl mluvit o slabších kouscích, jmenoval bych např. slavný Ples upírů, který mi dneska připadá už zoufale omšelý, a naopak jeho pozdní snímky mě dokážou nadchnout mnohem víc než známá klasika. Muže ve stínu považuju za špičkový politický thriller, který v mých očích poráží dokonce i takovou klasiku, jako jsou Tři dny Kondora, a rozdílem dvou tříd válcuje např. Pohled společnosti Parallax. Je to precizní práce, která vrátila zvuk klasickým postupům budování napětí, s jakými přišel např. Hitchcock. Mimochodem, Polanského dílo mi přijde mnohem hitchcockovější než kterýkoli z filmů starého mistra, protože ten narozdíl od Polanského měl dost velké výkyvy v kvalitě své produkce a má na svém kontě desítky průměrných filmů. Navíc na Hitchcockově díle přece jen ve většině případů zahlodal zub času. Polanski nejen výborně vytváří atmosféru, ale může se opřít taky o výborný scénář, který je ve své jednoduchosti nepředvídatelný a dlouho vodí diváka za nos. A do třetice, herecký koncert Ewana McGregora, Pierce Brosnana nebo Olivie Williams dotváří pocit špičkové podívané. Muž ve stínu nestojí na honičkách, soubojích nebo hightech udělátkách, jeho kvality spočívají na precizních dialozích - takový střet McGregora s Tomem Wilkinsonem se spoustou jinotajů a skrytých hrozeb považuju za lahůdku - na souhře hudby, kamery, vhodně zvoleného tempa a scénáře. Je jen škoda, že nové filmy to mají mnohem složitější než stará klasika, které na jednu stranu pomáhá nostalgie, na druhou stranu nemusí zdaleka tak čelit kritice a hodnocení diváků, kteří mají k tomuhle žánru daleko. Celkový dojem: 95 %. (26.02.2012)

Stylový comeback. Neproniknutelně záhadná zápletka v neurčitě atraktivním prostředí s atmosférou nenápadného pohlcení - čekal jsem všelicos, ale takhle sebevědomou prohlídku po paranoidních náladách nebo politických intrikách určitě ne. Onen hmatatelný pocit stahující se smyčky doteď nemůžu setřást. (21.08.2010)

Muže ve stínu jsem měl možnost vidět chvíli po Prokletém ostrově. Možná tak bude můj úsudek mírně zkreslený, nicméně budu se tomuto snažit vyvarovat. Nový film Romana Polanského je temný a těžký na strávení, depresivní a studený až na půdu. Studená kamera, chladné počasí a jen mírně obydlený ostrov, kde se většina děje odehrává, působí na diváka stísněným dojmem a párkrát jsem se dokonce přistihl, že se klepu zimou, i když zrovna sedím u zapnutého topení. Příběh sám o sobě příliš originální není, je to jistá ruka režiséra, která spolu s hudebním doprovodem udělala z filmu napínavou podívanou. Ewan McGregor je jako vždy výborný a jeho postava se po celou dobu (snad až na poslední čin) chová logicky. Škoda trochu laciného zakončení, které tak trochu pokládá otázku: Proč jsem zbytečně sledoval celý předchozí děj? Jistě, rozuzlení je to samozřejmě nečekané, ale způsob, jakým tvůrci s pointou ve výsledku naloží je pro mě zklamáním. Bez posledních tří minut je Ghost Writer napínavá podívaná s nečekaným zvratem a výbornou studenou atmosférou. Poslední tři minuty však dávají rychle zapomenout na maximální hodnocení. (26.09.2010)

Polanski už si svůj rukopis vypracoval k dokonalosti a už jen zbývá, aby svoje nadání ukázal pomocí filmů. Další adaptace knihy s temným a mrazivým podtextem, jako tomu bylo u Deváté brány nebo Pianisty. Politické filmy mě nikdy moc nebrali, ale tady mi toto téma vůbec nevadilo. Je zde jen v minimální míře a my jsme svědky úvah Ewana McGregora v roli "ghost writera". Ten během ponurného anglického počasí nachází jednotlivé střípky, které nějak souvisí s politikem v roli Piercem Brosnanem. Polanski pomoci kamery dává poctu jinému režisérovi. Alfredu Hitchcockovi a skvěle hraje s napětím. Zatímco vy by jste si mysleli, že hlavní hrdina má pouze dvě možnosti. Tak se ukáže i třetí cesta, která vás dovede až ke konci... A jsem rád, že jsem mohl tu cestu mohl absolvovat i já. (04.06.2010)