Vzpoura na lodi Bounty

Možná o kus dějově ambicióznější, než tehdy zvukový film naplno zvládal (nutnost doplňkového textu), i když mě to v roce 935 poměrně překvapuje, v důsledku čehož je Bounty velmi rozfragmentovaná a unikají jí jemné nuance a kontinuita, které by byly tak nutné pro plné vykreslení rostoucí ponorky. Mám pocit, že se děj vůbec nedaří přenést do dialogů a odehrává se výhradně v obraze a v expresivitě herců - zkušenosti Lloyda z desítek němých filmů je patrná ještě v roce 35, což mě docela překvapuje, protože měl podle všeho za sebou už pěkných pár zvukových filmů. Kdyby se ale zvuk vypnul, vlastně by tenhle film nebyl méně srozumitelný, řeč mu nic nepřidává, což bude někomu hodně vyhovovat a vyvolávat dojem opravdové filmovosti - i když ruku na srdce, trochu lepší užití zvukové vrstvy by asi neuškodilo. Bounty mi každopádně přijde zajímavá hlavně jako doklad doby. 3 a 1/2 (04.08.2017)

(1001) Neřekla bych, že používání titulkových karet značí neobratnost při přechodu z němého na zvukový film, ale spíš nezkušenost/bezradnost při adaptaci knižní předlohy do filmového jazyka. Za mě je dobře, když dialogy fungují jako pomocník vykreslování charakterů postav a nikoliv jako posuvníky děje. Románová struktura je zkrátka jiná než "tradiční" filmový oblouk, a vlastně mi přijde, když si tak vzpomenu na desítky (a možná stovky) svých komentářů k různým adaptacím, že spíš menšina (hollywoodských) scénáristů si to umí uvědomit a dokáže zpřeházet (nikoliv) osekat knižní příběh tak, aby bezchybně fungoval i na plátně. Jinak je to samozřejmě maso. Zajímalo by mě, jaké to bylo vidět Vzpouru v době svého vzniku. Docela jsem se napřemýšlela, jestli by někdo z herců uspěl/prošel i v dnešní době, jestli by se některý z jejich výkonů dal označit za nadčasový. Ačkoliv jeho postava nejvíc vypadá jako karikatura, tak bych řekla, že by se to snad dalo říct o Charlesi Laughtonovi. Ti druzí dva byli spíš jen panáci. (Neznám knihu ani žádnou jinou adaptaci.) (22.01.2020)

Film má docela zajímavé tempo a jsou zde scény, které jsou téměř zbytečné, protože pro děj nemají příliš velký význam, ale nevadí to tolik, stejně jako tomu tolik nevadí skutečnost, že film je minimálně akční. Je zde vidět, jak se lidé dokáží postavit hajzlovi, pokud mají sílu, a stejně je zde úžasně patrné, jak systém dokáže všechno potlačit. Teď je na vás, jestli se rozhodnout, co je lepší - dodržovat pravidla za každou cenu a stát se otrokem, anebo se systému postavit a nechat se jím semlít. Film to vyjadřuje přesně tak, jak bylo potřeba. (06.08.2014)

Vzhledem k roku vzniku nepřekvapí poněkud černobílý pohled na věc a je tedy potřeba hned zpočátku akceptovat, že Bligh je napsán jako ztělesnění námořního Antikrista. Co na tom, že skutečnost byla zcela jiná, že? Naštěstí ho Laughton nikterak nedémonizuje, nešklebí se, nekroutí očima, nemá záchvaty vzteku... vystačí si čistě hlasem, dikcí a pronikavým pohledem. Škoda, že v Gableovi nemá zase až tak solidního protihráče, takže se nepodařilo navodit úplně tu správnou atmosféru tenze mezi charaktery ohromující celou posádku. Kdyby se to podařilo zpoloviny tak jako u Vzpoury nebylo by na co si stěžovat, protože jinak tu je vše jak má být. Osud Bounty a její posádky je silný sám o sobě a to i v této podobě, která nemá se skutečností nic moc společného. Mnoho scén se točilo se skutečnými plujícími kráskami, takže je co obdivovat a některé výjevy by se mohly rovnou rámovat, bloudění Bounty v mlze budiž příkladem. (04.01.2011)

Pre divákov, ktorí videli obe novšie verzie slávneho príbehu, je táto prvá adaptácia povinnosťou. Porovnávať jednotlivé prístupy a zabávať sa na notoricky známom a príťažlivom exotickom príbehu. To je na pôvodnej Mutiny najhodnotnejšie, jej nadčasovosť z hľadiska zábavnosti. Oba remaky nemuseli vzniknúť kvôli tomu, aby oslovili mladšie publikum, pretože aj pri pôvodnom filme sa bavíme úplne rovnako. Jedná sa o veľkofilm s veľkým V s nádhernými exteriérovými lokáciami, so stupňujúcim sa napätím a dokonalým castingom. Je lepší Laughton ako Hopkins? Je lepší Brando ako Gable? Opakujem, že je to bezpredmetné, všetci sú v každom filme dokonalí. Najdôveryhodnejšie na mňa pôsobil film z 80. rokov a asi sa mi aj najviac páčil kvôli Vangelisovej hudbe a nečiernobielosti charakterov, čo ale neznižuje kvalitu filmu z roku 1935. Je to jeden z filmov, ktorý môžeme nazvať nesmrteľnou klasikou. 90%. (06.07.2014)