14 kilómetros
Obsahy(1)
Krátká vzdálenost dělící Afriku od Evropy představuje pro mnohé nepřekonatelnou bariéru v cestě za štěstím. Španělské drama podle skutečných událostí. V roce 2003 odjel španělský dokumentarista Gerardo Olivares do africké pouště Ténéré natáčet snímek o karavanách přepravujících sůl. Ocitl se tak na hlavní imigrační trase, po které každým dnem proudí stovky Afričanů, snících o lepším životě. Nákladní auta přetížená lidmi směřují na sever do Alžírska a Maroka, odkud se imigranti pokoušejí doplavit do vysněné Evropy. Velká část těchto lidí při nebezpečné a náročné cestě beze stopy mizí...
Inspirován jejich příběhy natočil Olivares svůj druhý hraný film. Příběh tří mladých Nigerijců, prchajících před chudobou a násilím, ukazuje příčiny situace, jejíž důsledky v těchto dnech otřásají Evropou.
(Česká televize)
Recenzie (20)
Chápat, že být doma, a to stejně v Africe jako v Evropě, je velká hodnota. A že domov nevytváří ekonomické podmínky, nýbrž vaši blízcí (ať už z rodiny nebo národa). Přínos snímku vidím hlavně v jeho dokumentárnosti, kromě strastí cesty především v zobrazení toho, jak se jednotlivé kultury směrem na sever Afriky mění. Kéž bychom všichni pochopili a dokázali respektovat, že každý kout na zemi umí být stejně krutý jako nádherný. Ráj na zemi nedělá žádný Alláh, Bůh nebo Jehova; ti všichni jsou taky jenom lidské výtvory. A my jsme stejně jako naše Země krutí a nádherní zároveň. ()
Tak přesně takové filmy mám rád. Zvlášť v dnešní pohnuté době spojené s imigrační krizí je dobré takový film shlédnout bez jakékoliv stranickosti. Vypovídá o těch, kteří opouštěli Afriku ještě před hrozivým exodem letošního roku. Pohnutý byl osud dvojice mladých lidí (vlastně trojice, počítáme-li v to i mrtvého bratra hlavního hrdiny), kteří hledají štěstí v Evropě, kde se "peníze najdou i pod kamenem". Přitom ithle dva nás musejí být sympatičí, děvče utíká před vnuceným sňatkem se starším člověkem, který ji kdysi znásilnil. Hoch touží stát se slavným fotbalistou. A na druhou stranu mince zas přicházejí moudrá slova Tuaréga, který odmíitá žít jinde než na Sahaře: "Co bude s Afrikou, jestliže z ní všichni odejdou za bohatstvím? Toto je naše země..." Role obou černých herců byly dobře napsané a oba se jich zhostili skvělým způsobem, černá dívka prokázala skvělou inteligenci a byla konec konců velmi krásná. Nakonec si chtěla na cestu vydělat v bordelu, který byl ostatně i její záchranou před vězením... ()
Kombinace papírem šustících dialogů a neherců dokonale zabila účinek, který na mě film mohl mít. Je mi jasné, že na cestě z rovníkové Afriky do ráje na zemi jménem Evropa se dějí strašné věci, ale zrovna od dokumentaristy bych čekal poctivější přístup k tématu. Nebýt tady ty krásné záběry africké přírody, dal bych ještě o hvězdičku méně. ()
Film obsahující současnou tématiku, přestože je natočen v roce 2007. Natočeno je to dost realisticky, i když se režisér hodně vyhýbal těm nejtěžším chvílím, které uprchlíci během cesty zažívají, takže to v konečném důsledku mohlo být mnohem drsněji natočeno. Bohužel zobrazuje i zbytečnost také cesty, kdy prvotní impuls hrát fotbal je naprosto nedostačující. I když je na tom film postaven viz poslední titulek. Nicméně velké moudro pronesl nomád, Myslím, že to by se mělo tesat do kamene. Afrika si musí pomct sama. ()
Odyssea tří, resp. dvou, uprchlíků za vidinou lepšího života. Zatímco mnoho filmů s tématikou imigrantství se zaměřuje na složitou životní situaci uprchlíků v jejich "zemích zaslíbených" (záp. Evropa, USA...), jen velmi málo filmů popisuje onu nebezpečnou cestu, na jejímž konci i sny těch šťastnějších musí vzít za své. "14 kilometrů" sice není snímkem nikterak dokonalým, ovšem nabízí velmi podnětnou otázku k zamyšlení - protože ani u nás není imigrantská politika zrovna nejrůžovější. Slabší 4*. ()
Galéria (10)
Fotka © Kairos Filmverleih
Reklama