Dvaja na ceste

Na cestě se potkali, na cestě se sblížili, na cestě se rozvádějí. Romantický vztah pojatý jako série sladkých i hořčích epizod. O lidech, které potkali, o místech, která navštívili, o prostředcích, kterými jeli. Velmi jednoduché a proto ve všech ohledech fungující. Smích, lítost, soucit, přání, aby spolu zůstali. Audrey mohla díky časovému rozpětí děje konečně ukázat, že vedle roztomilé dívenky hravě zahraje také zralou ženu s jasnými životními cíly. Krásný úsměv, spontánně působící reakce a originální model pro každou příležitost. S Finneyem, jehož tvář znám v podobě podstatně bohatší na vrásky, tvoří sympatický pár, lákající navzdory občasným rozepřím ke společným cestám. Bez zbytečného přemýšlení zařazuji do nevelké přihrádky „mé oblíbené romance“. 80% Zajímavý komentář: Madison (09.01.2011)

Vtipně a skvěle vyřešené road movie občas dramatické nebo romantické :-). Moc se mi líbilo, že nenásilně způsobilo něco přechod ze skutečnosti do retrospektivy a naopak - třeba jste svědky zamilovaného páru a najednou se ocitnete o dvacet let později kde vidíte dva stejné aktéry, ale o dvacet let starší a v tom je ta poetičnost. Ten posun zapříčinil změnu událostí, shodu náhod, neskutečnou a nesourodou změť pocitů, ale zanechá ve vás jedno slovo - GENIÁLNÍ! Nevím, jestli mám věřit tomu, že Audrey Hepburn neuměla kouzlit, protože ve 38mi letech vypadala stále na 25 a člověk by jí nehádal ani o minutu navíc. Hudba Henryho Manciniho byla opět třešničkou na dortu. Co více si přát?! (06.01.2013)

Krásná Joanna věčně někde na cestě s Markem, nejprve jako přítelkyně a pak jako manželka ve vtipné tragikomedii ze života jednoho páru. To vše formou příběhů z cest a dovolených, s charismatickou Audrey Hepburnovou a poněkud méně zajímavým Albertem Finneym a s jejich vybroušenými dialogy. Časté střihy v čase porovnávají kontrasty v chování a lásce obou partnerů. Kdo má nějakou déletrvající manželskou zkušenost, ten se bude jistě dobře bavit jako já, i když často s trochu trpkým úsměvem. Hudba Henry Mancini - klikněte na: http://www.youtube.com/watch?v=OgI85YLZhzM&feature=related . (22.05.2009)

A mně to nebavilo. Střídání časových rovin, postupné skládání střípků - a vlastně čeho? Tuctového příběhu dvou, co neměli nic, a pak měli moc práce a málo času. Je to zbytečně dlouhé, většina scén se odehrává v autě a konverzace připomínají divadelní hru. Chybí tomu nějaký nadhled, humor (kromě běžných životních trapasů), a vlastně jsem pořád čekal, jestli se objeví nějaká větší zápletka, která by se trochu vymykala všem těm běžným a tuctovým problémům, jaké lidé ve vztazích mají. Jako bych se díval na home videa páru, který neznám, a která mi časem přijdou nudná a otřepaná. (07.01.2023)

Dva na cestě drží smutný a dost nečekaný rekord, jsou rozhodně tím nejnudnějším filmem s Audrey Hepburn, a to beru v potaz i tohle drama z prostředí kláštera. Časové mistrovsky prolínané roviny (podle kolegy golfisty) jsou ve skutečnosti pořádnej bordel, dialogy váznou a žánrově funguje jedině road movie, protože film se celý odehrává, když někam jedou. Bod jenom za nevinně nenávisté hlášky malé holčičky. (24.07.2011)