Obsahy(1)
Dokumentárny portrét recidivistu Reného, ktorého režisérka Helena Třeštíková sleduje s filmovou kamerou od doby, kedy mal sedemnásť rokov, na jeho ceste medzi jednotlivými väznicami a krátkymi pobytmi na slobode. Opúšťa ho o dvadsať rokov neskôr ako chorého človeka, ktorý sa však stále pohybuje na hrane zákona. Jeho premenu z chlapca na muža zaznamenáva Třeštíková na pozadí politických zmien, ktoré však na Reného nemajú priamy vplyv - po amnestii Václava Havla sa René, podobne ako mnohí ďalší prepustení, čoskoro vracia do väzenia. (STV)
(viac)Recenzie (216)
Již tradičně příběh o chlapovi, který už nějakých třicet let krade a každé Vánoce si odsedí ve vězení, se Heleně Třeštíkové daří z dokumentu o jediném člověku udělat celovečerní dokument plný naděje, zklámání, pochybností a tentokrát i filosofických úvah, protože René čte Einsteina i Freuda. Časosběrné dokumenty této režisérky se mi líbí - snad i proto, že její účast na projektu je cítit i z prostředí před kamerou. Zajímavý nápad byl s těmi televizními zprávami a sliby prezidentů. Možná by bylo zajímvaé připojit do toho víc názorů lidí z Reného okolí (ta Katka, matka, bratr - proč najednou všichni z Reného života zmizeli?). Z trojice dokumentů Katka - Marcela - René je posledně jmenovaný nejalibističtější. Zatímco Katka neustále věřila, že může být čistá, René o fetu neprohodí ani zmínku, neusiluje o svobodu (ač ji neustále svým postojem deklamuje), píše svoje knížky a nakonec ještě prohlásí směrem k Třeštíkové, že ho vlastně vykrádá ona. Tregéd. Fakt od začátku mi jeho postoje vadily a jeho osud je vlastně předem docela jasnej. Smutný. ()
Třeštíkovej dokumenty nie sú pekné. Sú smutné, nepríjemné. Ukazujúce dno, odpad, spoločenskú vydedenosť a hlúposť. René je ale silný film. Film, kedy spoločnosť vytvorila niečo čo umenie nedokáže zmeniť. Boj dobra zo zlom tu ustupuje ľahkosti konkrétnych Reného rozhodnutí. Šťastie je chvíľkové a bojovať o neho zbytočné. Je to smutný film. A je to nepríjemný film. Ale zároveň je dôležitý a treba ho vidieť. Pretože je to zrkadlo systému, ktorý nebol dokonalý a ani nebude. A ktorý produkuje buď ovečky, alebo ľudí, ktorý si to mieste v živote nie sú schopný nájsť. Utópia 21.storočia s názvom Sloboda. ()
Stejně jako v případě Marcely, měla i tentokrát Helena Třeštíková šťastnou ruku a v Reném našla postavu, která se pro časosběrný snímek hodí naprosto parádně. Mornální soudy nad Reném Plašilem nechám někomu jinému, a jelikož já hodnostím kvalitu snímku, tasím kalibr 4 hvězd za dobře propojené citáty z knížek, spád děje, autorčinu nezaujatost a samozřejmě výdrž sbírat materiál s takovou osobou. Fuck of People ()
René je v podstate na pohľad celkom sympaťák a má kukuč jedného môjho kamoša, ktorý chcel v záchveve eufórie napísať knihu s názvom Looser? Why not....A takto sa to má aj s Reném. Byť na okraji spoločnosti je jeho životný štýl a nemám pocit, že by tým nejako zvlášť trpel, pokiaľ mu zrovna neumrie priateľka. René sa vyžíva v kecání, asi bolo nakrútené množstvo materiálu, ale nie som si istý, že sa z toho množstva nedalo vybrať v niektorých prípadoch niečo zaujímavejšie. Viď Havel a Klaus ako časové záchytné body, nehovoriac o WTC. ()
A nebýt toho, že to nemá vlastně žádný pořádný závěr, tak vyrukuju s plným hodnocením. Z mého egoisticky diváckého pohledu by bylo lepší to ukončit buďto "zlomovým" propuštěním v roce 2002 či naopak pár let posečkat na to co život ještě přinese. Takhle to pak v samotném závěru vyznívá... Vlastně vůbec nijak. ()
Galéria (7)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (1)
- Helena Třeštíková vyhrála v anketě nejlepší dokument roku 1.místo na předávání Evropských filmových cen 2008. (ulikman)
Reklama