Reklama

Reklama

Iron Man 2

  • USA Iron Man 2
Trailer 1

Tony Stark, majiteľ veľkej zbrojárske firmy a vynálezca špeciálneho obleku Iron Mana, odmieta snahy vlády o vydanie svojej technológie pre potreby armády a tvrdí, že nepriatelia štátu sú vo vývoji o desaťročia pozadu. Na jeho veľké prekvapenie sa na pretekoch v Monze objaví podivný muž, ktorý vo veľmi podobnom obleku vyvolá najskôr autonehodu pretekárskych áut, a následne napadne Starka. Útočníkom je potetovaný rabiát Ivan Vanko, zneuznaný potomok ruského vedca, ktorý kedysi pomáhal Tonyho otcovi založiť Stark Technologies. Keďže s ním má nevyrovnané účty, chce sa mu pomstiť na jeho synovi. Okrem toho si dobre rozumie s elektrinou, má dva elektrické biče, schopné čokoľvek a kohokoľvek preťať napoly. To vysvetľuje jeho prezývku Whiplash. Vanka z väzenia unesie Tonyho konkurent Justin Hammer, ktorý chce, aby mu tajne vyrobil obleky Iron Mana. Vanko však sleduje len svoje záujmy a začne pracovať na takzvaných drondoch - vojnových robotoch. Pre seba si vyrobí svoj vlastný oblek Iron Mana a na výstave technologických vojnových noviniek pomocou svojho tajného softvéru a robotov napadne divákov aj Tonyho Starka. Čeliť nepriateľom pomáha Tonymu jeho verná a zamilovaná bývalá asistentka Pepper Pottsová, ktorá sa medzitým stala riaditeľkou Stark Industries. Nová Tonyho asistentka Natalie Rushamanová dokáže viac, než dáva najavo a jej úmysly nemusia byť celkom čisté. Jej skutočné meno je totiž Natasha Romanoff a je to superhrdinka Čierna vdova. (TV JOJ)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (1 555)

Morien odpad!

všetky recenzie používateľa

Ach, tak tohle bolelo. Navíc jsem si uvědomila, že už jsem se na to snažila jednou koukat někdy předtím, ale po začátku jsem to vzdala s tím, že každý film má svého diváka a já nejsem divák pro tento film. Ale když už jsem se tomu odevzdala, tak jsem si také slíbila, že začnu něčím pozitivním. A to jsou vlasy Černé vdovy. Ó božíčku, tu jednu scénu, kdy je při otočce v chodbě snímána ze shora a její kadeře se kolem ní na svítivě bílém pozadí podlahy zatočí a zavlní, jsem si užila víc, než celou trilogii dohromady. Vím, že je to dost povrchní a že většina žen, které se mi líbí, má velký nos, ale přesto, kdybych někdy sestavovala seznam bohyní (jako že ho sestavuji), tak Scarlett na něm určitě bude. A potom k filmu, já vím, že to má být vtipné, ale v některých momentech mi zatrnulo: Je to vážně komedie? Úvod je vážně děsivý, strašidelný. Potom ten odér americké vlajky vlající na každém monitoru trochu vyvane, respektive není tak explicitní, ale vážně, brrrr. Je to tak zvrácené, jako stavět uprostřed vybetonovaného města pavilon s umělou zahradou. Nejlépe to symbolizuje Pepper a její boty. Já osobně sice trpím tím, co se ženám často přisuzuje, a totiž jakousi primární a nepřenosnou posedlostí botami, ale jehlové podpatky se mi nelíbily nikdy a film nabízí několik krásných ilustrací proč. Když v nich chodí, a jsou to docela důležité momenty, tak to vypadá, jako by se soustředila na jednu jedinou věc - a to na chůzi v těch botách. Její kroky vypadají úplně jinak než lidí v pohodlnějších botách, kteří chodí kolem ní, její tempo je pomalejší, její nohy jsou neustále pokrčené v kolenou. A to trochu ubírá na uvěřitelnosti její postavy, která jde právě zachránit někoho, koho miluje, a tak podobně. Respektive ona jako postava neexistuje. A potom je tam ta nebetyčně děsivá scéna, ve které jdou do schodů obě, Pepper a moje bohyně. Obě mají pouzdrové sukně ke kolenům a lodičky na jehlách, obě se dívají pod nohy a obě trochu vyvrací nohy, aby vůbec v těch sukních zvládaly dělat ty kroky, Scarlett s tím má tedy větší problémy. A aby toho nebylo málo, následuje střih na na Sama Rockwella, který tančí. Tančí! Kde jsou všechny feministky světa? Jestli tohle není peklo, tak nevím. (A abych tedy nevypadala příliš vyšinutě, tak ještě poznámka k Tonymu: jeho figura v tomto filmu trpí častým scenáristickým nešvarem, a to totiž tím, kdy z nutnosti vytvořit drama a napětí mezi postavami se jedinec začne chovat nekonzistentně/křečovitě/nebo-zkrátka-jako-idiot. Když Bruce Wayne na svém večírku předstírá opilost, tak to dělá proto, aby vyhnal lidi a tím je dostal z nebezpečné zóny. Když je Tony Stark na svém večírku doopravdy opilý a dělá bordel - místo aby dělal věci, které chce, s těmi, se kterými chce - tak ho vnímám jako slabocha a ztrácí můj respekt.) ()

Shit 

všetky recenzie používateľa

Dobrá akce, skvělý triky a když se Iron Man rozhodne to rozjet, tak je to teda pořádná destruktivní akce na entou, navíc všechno dobrý z jedničky zůstalo a ještě se to rozrostlo o kočku Scarlett Johansson a to prosim pěkně se tam ještě natřásá v přiléhavým oblečku a jen tak mimochodem tam seřeže hromadu nějakých elitních borců, ale to co je hlavní je, že přibyl i v posledních letech znovu zrozenej Mickey Rourke, kterej se na záporáka hodí, to tu snad ani nemusim vyprávět, jenomže málá chybka je, že se tu neobjevuje tak často, jak by bylo záhodno a jeho nástupy do filmu to vždycky jenom potvrdí, obzvlášť jeho úvodní návštěva Iron Mana je fakt ukázkově hustá. Další mínus je taky život Starka, kterýmu tu je vyměřenej trochu moc velkej prostor, ale zábava to je dobrá a to je hlavní u takovýhleho filmu. ()

Reklama

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Iron Man 2 není nejlepším blockbusterem roku 2010 jenom proto, že jeho nedotažení či přetažení konkurenti doplatili na neschopné scénáristy (Souboj Titánů), režiséry (Princ z Persie), producenty (Robin Hood), popřípadě vše dohromady (Losers), ale protože tu spolu s dospíváním Tonyho, který musí zapomenout na podivínské soužití s roboty a počítači, naučit se důvěřovat lidem a přijmout roli týmového hráče kvůli blížícím se Avengers, dospívá i samotný film ve smyslu stylistickém, vypravěčském i geopolitickém (tři témata = tři odstavce). ____ 1, Klíčový výpad vůči stylistickým normám představuje statická kamera vyvážená nevídanou dynamikou v záběrech. Chceme-li, můžeme za touhle dichotomii „statická kamera / dynamické dění“ zpozorovat stabilizovaný (statický) model neoliberálního kapitalismu, k němuž v současnosti vzhledem ke krizi levice neexistuje alternativa, a uvnitř tohoto modelu probíhající (dynamický) veletoč nestálostí a nepředvídatelností reálně běžících událostí na obrovském propojeném trhu. Ale zpět k Iron Manovi 2. (i) Jsou-li obvykle ve filmech vedeny rozhovory strnule a rozvážně, bez skákání do řeči, kdy si každý řekne v klidu to svoje, pak v Iron Manovi 2 prohodí postava sotva celou větu a už se hlásí ke slovu někdo další. Promptní dialogové výměny tu neprobíhají po větách, ale po slovech, v případě Tonyho v nasekaných slabikách. Podobné mistrovství v dialogových scénách, typické pro politické filmy, běhen nichž beseduje více lidí kolem stolu, prokázal například Stone na začátku bushovského biopicu W. a místy Clooney v Dobrou noc a hodně štěstí, ale nalezneme ho obecně ve většině z tzv. narativních filmů faktu vyznačujících se tokem institucí, jmen, čísel a vztahů namísto jasně čitelného děje, namátkou v Social Network, kde kulometné tempo většiny dialogů nutí brutálně krátit a překládat čtyři anglické věty dvěma českými větami, jak všem nevěřícím potvrdí direct z první ruky námezdní titulkář Franta Fuka, osoba nejpovolanější. Že v amatérských filmech takovýhle zdánlivě neukázněný, ale o to složitější dialogový vichr nikdy nevidíme, dokládá obtížnost celé věci, jejíž nezbytnou podmínkou je snad pouze dodržení kréda „málo střihu = hodně dialogů“, s čímž ale nijak frenetický stříhající Iron Man 2 nemá sebemenší problémy. (ii) Za druhý se v záběrech často proplétá čtyři a více postav v rámci jedné scény, postavy ale ze scény odcházejí a zase přicházejí, vracejí se z druhého plánu, kam si odskočily apod. Funguje zde jakýsi kontrolovaný chaos a energie všech těch lidí je jakoby hmatatelná. Reprezentantem tohoto přístupu je Monako, kde si takto počíná hlavně broskvička a jahůdka (to není blbá jídelní metafora přitažená za vlasy, ale vlasy Paltrow a Scarlett). (iii) Za třetí vychází přeplněnost záběru z asynchronní fúze minulosti (80ky, AC/DC, zastaralé studenoválečné geopolitické usazení), současnosti a budoucnosti (nové generace gadget, head-up displejů, hologramů, iPhonů pouze jako kusů skla) a z toho, že se tu míchají digitální objekty se skutečnými, třeba formule jsou v Monacu digitální, kdežto auto Favreaua reálné. Digitální éra nutí přidávat k natočenému materiálu digitální přídavky a přesycuje záběry. Filmy tak nabízí komplexní zkušenost, při níž se setkávají různé umělecké druhy, působí různé druhy reprezentací a různé smyslové podněty. (iv) Za čtvrté říkal-li jsem u jedničky něco o „katastrofálně“ starosvětských akčních scénách, tady to kung-fu Scarlett, dožadující se black-widowáckého spin-offu, ve kterým seká otočky a salta, přesněji lucha libre, netrvá sice ani minutu, ale kolik režiséru něco tak staromilsky přehledného dneska nabízí? Řada teenage spektáklů se naopak chytře vyvarovává R-kovévo ratingu chaotickou akcí, která všechno ošemetné znepřehlední a tím ponechá filmu PG-13. Nechci tu rozvíjet věčný debaty o škubavé kameře a doporučovat Američanům k nakoukání Asiaty, jak to dělává s oblibou kooperující trio Elbert, Emerson a Bordwell, který sestavil na základě hongkongských akčňáků jakýsi manuál, v němž hollywoodským filmařům mj. radí, aby zásadně ukládali kameru během akce na trojnožku…, ale je prostě dost dobře možné, že Bourne bude za padesát let stejně pasé jako dnes expresionismus, ruská montáž nebo francouzský impresionismus, na rozdíl od bezpříznakových, formálně neutrálnějších blockbusterech, které oč více jsou odsunutý z krátkodobého hlediska, o to více mají otevřený dveře v dlouhodobým horizontu. (v) Za páté platí, že kdokoliv chce, aby měl jeho film blíže realitě než videohře, jinak řečeno aby měl blíže Top Gunu než Stealth: Přísně tajná mise, nesmí dát kameře přílišnou volnost. Dvojnásob v přepísklých sequelech, který jsou skrznaskrz přepálený, k čemuž měl Iron Man 2 obzvlášť náběh díky tomu, že je mnohem tradičnějším superhrdinským příběhem než specifická, nekomiksová jednička. Favreau to řeší zčásti chytře, když z kvanta postav a potenciálně nikdy nekončícího sledu padouchů utvoří dvě přehledné frakce, zčásti z nutnosti, protože coby PG-13 vždycky musí ucuknout tam, kde se jinde neucukává, čímž se vyhne strmým křivkám a hurónství – například Rourke, shadow dvojník Starka, má možná účes jako Joker, ale Iron Man 2 je přece jen příliš převtipělý, aby byl jenom temný. K zrealističtění přispívá také hra s protikladem „reálné/stylizované“, protože když do kteréhokoliv filmu začleníme úseky, které jsou fantaskní, a/nebo přiznáme okázalé uplatnění digitálních technologií, vede to k tomu, že základní prostor filmu se chápe jako reálný. Například fotografie ve dvojici s namalovaným obrazem působí realisticky, přestože prošla silnou retuší ve Photoshopu aneb pomáháme matce přírodě. Obdobně silně komiksový, železný oblek Starka posiluje realitu, do níž je začleněn, na stejném principu funguje zdvojení obraz v obraze, médium v médiu nebo televize v televizi. Iron Man 2 je zkrátka marveláckej geek heaven, ale dost realistický a přesvědčivý, vědom si toho, že co funguje v komiksech, ve filmech nezřídka selže. ____ 2, Když se podíváme na historii vypravěčských postupů v kinematografii, vidíme tři tendence. V první fází narativ znamenal narativ a akce znamenala akci. Obojí bylo striktně odděleno. V uplynulé dekádě se objevily progresivní díla jako MI:III nebo Star Trek a jedno s druhým promísily, během akce se odvíjel příběh a vica versa, někteří této simultánní distribuci atrakčních požitků a narativních dat začali říkat „intelektuální atrakce“. Třetí fáze, která nastoupila s Počátkem, ale dodržuje ji i diptychon Iron Man, přinesla radikální obrat. Akční je najednou samotný narativ. V Počátku víceméně žádné akční scény nejsou, protože akční je celý ten film, samotný způsob, jak je to odvyprávěno, má podobnu akce, všechna ta neustálá aktivita tekutých, měnících se linek. Iron Man 2 jistě není tak progresivní jako Počátek, ale je obdivuhodné, jak na akci skoupý film po celé dvě hodny neztratí ani na moment s výjimkou úvodního procesu reaktualizujícího Howarda Hughese grády – a opět, akční je celý ten způsob, jak je Iron Man 2 napsaný, ty dialogové výměny, kvanta postav v záběrech, speciálními efekty zmnožované dění ap. ____ 3, Geopolitický konflikt oživující studenoválečné rusko-americké rozbroje je možná zastaralý, ale zpráva, kterou film vysílá na blízký i dálný východ současným nepřátelům, je zcela aktuální – přidejte se k nám, nebo se stáhněte, jinak řečeno přijměte kapitalismus, protože je cool, přinejmenším pokud za ním stojí kreativní a dobří lidé jako Tony Stark, anebo se připravte na naše zbraně a zbraně našich spojenců z NATO. Demonstrace B-2, F-22, C-17 a F-35 (ostře sledovaný bitevník F-35 by se měl objevit ve výzbroji americké armády přitom až někdy letos) v Iron Manovi 2 není náhodná, protože je jasné, že ať už oficiálně, nebo pirátskou cestou, film se dostane i k Íráncům, Číňanům nebo Severním Korejcům a ti mohou zakusit, jak funguje v provozu americké Ministerstvo obrany a co je případně čeká a nemine. Mcdonaldizace světa, načrtnutá v černohumorné satiře Four Lions, způsobuje, že i nepřátelé americké kultury rádi konzumují americké filmy, čehož Iron Man 2 promptně využívá, když v rámci strategie product placement akorát obměňuje reklamní výrobek za výrobek válečný. () (menej) (viac)

somnar 

všetky recenzie používateľa

Tak daleko jako poprvé Iron Man nedoletěl, přesto předvedl to, co se tak nějak obecně čekalo. Ne uplně blbý popcorn, perfektní akci, nějaké to satirické rýpnutí a svěží nápad. Což ve světle nebetyčné sterility posledních blockbusterů nakonec vůbec není málo. Věčná škoda té občasné ztráty energie a tempa, pád na hubu někdy v polovině je skoro smrtelný. Ty tři a půl hvězdy dávám neviděné originální verzi, dabing to pohřbívá takřka dokonale (aneb slyšet diskuzi Rockwella a Rourka o ptáčcích a svíjet se v bolestech). Zatím 70% s potenciálem klesat. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Iron Man 2 - bigger, multiplied and with different black sidekick. Tonyho Starka bych už netoužil výchovně nakopat do jistých míst, nicméně i přes pozoruhodný a uvěřitelný posun jeho postavy, setrvale kvalitní konverzační část a vydatné herecké posílení souboru tu pořád trvá ten problém se slaboučkým záporákem. Na osmdesátku to prostě pořád nevidím, a na reprízu taky ne. Na to je tam přece jen té Gwyneth a Scarlett málo;) ()

Galéria (150)

Zaujímavosti (173)

  • Většinu kytarové hudby obstaral Tom Morello, který měl cameo v prvním filmu. Tom je velkým komiksovým fanouškem, který vlastní tisíce komiksů a mezi jeho nejoblíbenější postavy patří právě Iron Man (Robert Downey Jr.). (Kubaaa97)
  • Nedlouho poté, co byla Scarlett Johansson odmítnuta pro roli Black Widow, si obarvila vlasy narudo. Chtěla ve svém životě nějakou změnu a zároveň nechtěla, aby se na ni pohlíželo jako na „tu blonďatou herečku“. Když se po nějaké době znovu potkala s režisérem Jonem Favreauem, tak si mylně myslel, že se tak obarvila pro roli Black Widow, kterou ji chtěl znovu nabídnout. Scarlett mu ovšem elegantně řekla, že šlo pouze o shodu náhod. (Kubaaa97)

Súvisiace novinky

Spectacular Music of Hollywood

Spectacular Music of Hollywood

07.12.2023

Zahajovací koncert třetího ročníku Composers Summit Prague představí světové skladatele filmové hudby na jednom pódiu, kde osobně oddirigují svá nejznámější díla. Mezi významné osobnosti patří… (viac)

Liga spravedlnosti 2 jen tak nebude

Liga spravedlnosti 2 jen tak nebude

20.11.2017

U filmových sérií platí jednoduchá matematika - pokud je další díl úspěšnější než ten předchozí, jede se dál, pokud ne, místo pokračování se dá chvíli pauza a potom ideálně reboot. Letos takhle… (viac)

Olivia Munn u X-Menů

Olivia Munn u X-Menů

15.04.2015

V Iron Manovi 2 se mihly hned dvě herečky, které čeká superhrdinská budoucnost u konkurence. Nejdřív se studiu 20th Century Fox zalíbila Kate Mara, která poslala Tonyho Starka na slyšení do… (viac)

Reklama

Reklama