Gekidžóban Kara no kjókai: Fukan fúkei

Divácky ne zrovna jednoduché dívání, které si diváka prostě nepustí k tělu a nedovolí mu plně proniknout tam, kam by rád... Přesto technicky úchvatné (ačkoliv animace akčních sekvencí není úplně nejlépe řešená), především ale atmosféricky prakticky dokonalé. A také součást ohromného celku, jehož plný rozměr si po prvním (resp. po prvních dvou dílech) jen těžko lze představit... (11.10.2012)

Na začátek je třeba říct, že jednotlivé díly skáčou v časové linii příběhu, takže 1. díl není určitě začátek příběhu. První díl tohodle anime má svůj vlastní příběh, 2. a třetí na sebe navazují.... Jinak pěkná nevšední animace, seriál nutí diváka hodně přemýšlet o co vlastně jde, akce je zde na anime celkem všední a proto je jí asi i celkem málo. Zatím po třech dílech bych to viděl tak na 7,5/10, dolů hodnecení s dalšíma epizodama už asi nepůjde. (27.08.2008)

Od roku 2007 jsem hltal každý díl. Musel jsem si to pouštět vícekrát, protože jsem tam plno věcí nechápal, ale stálo to za to. Určitě shlédnu opět. Toto půvabné anime o dívce, která svýma očima vidí čáry smrti, zanechá snad v každém "něco". Ať už negativního, nebo pozitivního. Ale právě to se mi líbí. Když ve vás něco zůstane, bylo to dobré dílo. Když se vám k tomu všemu ještě líbí a máte rádi hlavní postavy, no.... :-) Slabších 5* 90% (03.12.2010)

První díl mě zastihl nepřipravenou a vyrazil mi dech. Nic se nevysvětluje, děj smaží jak po másle a příběh představuje tolik hádanek, že jsem je nestačila vstřebat, natož některé hodně skryté ulovit. Hodně akce na konci předchází zádumčivé dialogy/monology postav, pomalý rozběh příběhu doprovázený hypnotickou hudbou a pozorování Shiki, tak trochu asociální, tak trochu brutální, tak trochu osamělé hrdinky celé série. Moc pěkná animace, hudba, která přivodí mravenčení, a mystický příběh, který navnadí na další díly. (12.02.2012)

Mělo by jít o sedmidílnou sérii filmů, které na sebe budou příběhem vzájemně navazovat jen místy. Druhým filmem a to úplným začátkem je Satsujin Kosatsu. Po prvním díle jsem lehce zmaten. Ne obsahem, ale vlastním dojmem. Není nic, co bych mohl třebas subjektivně vytknout, ale přesto nejsem spokojen. Patrně budu až ráno po důkladné usínací analýze. Nyní mi to přijde jako namontování Shinkaiova stylu na Ghost in the Shell... krásné a smutné až depresivní prostředí, příběh skoro o ničem, který uplyne rychlostí přeletu mráčku na modré obloze, a do toho spousta více, či méně filosofických úvah. Jinak doporučuji dovětky za závěrečnými titulkami. Byla by škoda nevšimnout si tak násilně protlačované účelné morality. Ještě musím pochválit jednu věc, která nikoho zrovna moc nepřitáhne... krev zde má snad tu nejhezčí barvu krve, kterou jsem kdy viděl :) (22.10.2008)