Vojna a mier

Myslím, že sa nedá vyhnúť porovnávaniu Vidorovej verzie Vojny a mieru s Bondarčukovou. Podľa mňa je Vidorova o niečo lepšia a ten rozdiel sa dá vyjadriť tým, že je efektívnejšia. Tolstého dielo je neskutočne rozsiahle a nakrútiť podľa neho film je takmer nemožné. Vidor sa k tejto úlohe postavil ako skúsený hollywoodský režisér. Zohnal kvalitných hercov, v scenári odstránil všetko, čo mu pripadalo nadbytočné, výpravu podriadil disponibilným dolárom a výsledkom síce nie je nijaký zázrak, ale dobre pozerateľný veľkofilm, z ktorého divák získa obraz o čom ten Tolstoj písal. Bondarčukova verzia je ruskou odvetou Vidorovi. Bondarčukovi sa podarilo získať obrovské peniaze a celú armádu vojakov, ktorí mu robili štatistov v bojových scénach. Tých peňazí bolo toľko, koľko si mohol dovoliť uvoľniť iba totalitný štát. Bondarčuk dokázal tie peniaze minúť. Nakrútil film, ktorý sa zapísal do Guinessovej knihy rekordov. Ohromil bojovými scénami, ale zvyškom dokonale unudil. Minul obrovské prostriedky na manipulovanie vojakov a mrzačenie koní, ale nevenoval primeranú pozornosť scénam z lepšej spoločnosti, v ktorých sa aktéri pohybovali ako panáci a bez výrazu deklamovali nariadené texty. Viem, že moje dojmy z oboch verzií sú opačné, ako dojmy väčšiny divákov, ale netrápi ma to. (18.10.2019)

Asi nejvice to připomíná hodinu literatury: milí žáci, dnes budeme probírat Vojnu a mír, takže si otevřete sešity a nadiktujeme si hlavní postavy, pak si z učebnice opíšete stručný děj a příšti hodinu si z toho napíšeme. A neptejte se mě proč, já jsem jenom učitelka / Ani tento trojhodinový "výcuc" nedává odpověď na otázku, proč je Vojna a mír světovou klasikou a proč se musíme její obsah biflovat k maturitě. A přitom děj knihy není až tak podstatný - co je u Tolstého důležité, je komplexnost obrazu a přitom důraz na každý detail. Když jde Nataša na svůj první ples, Tolstoj zachytí podrobně každý záchvěv její duše a harmonicky ho vplete do detailního realistického popisu typického plesu v Moskvě. To dělá z Tolstého genia - jeho schopnost zachytit vše podstatné z myšlení a dění dané doby a vytvořit z jednotlivostí ucelený obraz jedné epochy v dějinách. Film sráží Tolstého na úroveň telenovely, což je zde umocněno tím, že film produkovali Američané. Hepburn zase hraje ztřeštěnou ďiblíkovsky roztomilou dívku (takto by se ruská aristokratka chovat určitě nemohla), Ferrer se soustředí na to, aby vypadal melancholicky a vznešeně,a tak vše zachraňuje Fonda, který přesně vystihl Pierrovo hledání smyslu života (jeho pohled při bitvě u Borodina, jak se snaží najít to "proč"), aby nakonec pochopil, že život je smysl sám o sobě. (16.01.2011)

Tolstoj bol génius. Najväčší svojej doby. Jeden z najväčších vôbec. Vojna a Mier nie je kniha, je to Dielo. Do tohto snímku som išiel s veľmi nízkymi ambíciami a priznávam, že ak by nemal také obsadenie, aké má, nikdy by som ho pravdepodobne ani nemal záujem vidieť. Kniha je kniha a ja by som nepotreboval ničiť si zážitok z nej filmom, o ktorom viem, že proste nemôže byť taký dobrý. Nemohol som však odolať niečomu, kde sa spolu stretávajú pre mňa dvaja najlepší herci 20. storočia. Audrey Hepburn + Henry Fonda. Tí by mohli na seba 205 minút len zízať a bolo by to skvelé. Povedal som si, že ak to bude aspoň z 15% tak dobré, ako kniha, vôbec to nebude strata času. Vôbec to nebola strata času a vôbec to nebolo len 15%. Dej bol primerane okresaný, držal sa hlavnej línii a všetko zodpovedalo predlohe. Také veľdielo proste nebolo možné vpráskať do rozumného času, ktorý mimochodom utiekol oveľa rýchlejšie ako som čakal. So zjednodušením deja, ale aj postáv som nadmieru spokojný. Nominácie na Oscara sú plne zaslúžené, najmä za kostýmy. Herecké výkony, ktoré ma koniec koncov prinútili pozrieť si tento filmy, ma veľmi potešili. Mel Ferrer nesklamal, Audrey a Fonda boli proste úžasní. Práve herci, do ktorých som vkladal najväčšiu nádej pozdvihli úroveň filmu minimálne o 1*. Na americkú produkciu vysoký nadpriemer, ktorý našťastie nesmrdí Hollywoodom až tak, ako som očakával. 3 a pol hodiny, žiadna nuda, žiadna zlá pasáž, výborní herci. Vzhľadom ku knihe nemôžem dať plný počet, ale plne zaslúžené, silné 4*. Čakal som mierny prepadák, dostal som krásne prekvapenie vo forme plnohodnotnej adaptácie. (16.02.2013)

jo, já vím, jsem povrchní, Hollywood pak klasicky dementní a sebevědomý bez mezí, filmu chybí mi ta pravá intelektuální hloubka, ale viděl jsem ho asi 5x (prostě se na něj hezky kouká) a klidně ho uvidím i pošesté, zatímco román jsem nikdy nečetl a ani číst nijak neplánuju, panebože, to jsem se zase doma ale shodil :-) (21.11.2005)

Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. (21.08.2009)