Wendy a Lucy

Boxcar Bertha na způsob jednadvacátého století, kdy příběhy jsou spíše myšlené/čtené/zhlížené než žité? Asi, i když tohle je osobní drama par excelence. Proč platit, když peněz je málo a cesta daleká. Vžijme se do Wendy a pocítíme, zač je toho loket. Sny, ač skromné, zůstávají někdy v realitě touženého, a reaita žitého je tak prozaická, přestože na pokraji překročení cti a zákona... Auto, pes, cesta za dobrou prací. Někdy i to málo zatraceně drhne -- a zadrhne. I to. A nějaké bezpečí, zázemí? Houby s voctem. Film o tom se velmi povedl, na chyby nehleďme. Kdo z nás je nemá? Lucy je podvraťák, ale zatraceně sympatický pes. Vitální zvířátko, tak jako Wendy. (26.05.2009)

Pravda že príbeh dosť divne a nezmyselne začína kradnutím v obchode (teda z toho hľadiska, že to vôbec nemalo zmysel, tak zle na to nebola aby nemohla utratiť 5 doláčkov, koľko predpokladám, že to asi mohlo stáť). Potom už je to ale fakt len o Amerike a o dementnom prístupe, totálne ma vytočil ten aktívny predajca (american hero) a aj prístup polície, ktorý ale asi musel byť taký aby sa dej posunul ďalej. Jednoducho z logického zľadiska sa ten film posúval dosť divne, ale inak niečo na tom bolo... (16.03.2009)

Komorní film o křehké, lehce zmatené, nervózní mladé ženě, která z blíže neurčeného důvodu vydala za prací na Alijašku, ale kvůli poruše auta uvízla se svým psem v jakémsi zapadlém městě na severu USA. Příběh je takřka minimalistický – protagoistka Wendy se shodou okolností nalézá ze svého pohledu v bezvýchodné situaci a po učinění těžkého (a pro diváka překvapivého) rozhodnutí se z ní nakonec dostane. Atmosféru filmu prostupuje poetično osamělých parkovišť, železničních tratí a zvuku projíždějících aut na dálnici; režisérka v něm dokázala věrohodně vyjádřit pocit existenciální hrůzy hrdinky. Formátově se jedná o kratší film, dal by se charakterizovat jako „artový“. O autorce bych řekl (hodnotím pouze podle Wendy & Lucy, žádný další režisérčin počin jsem neviděl), že by jí neseděly “velké” narativy, na druhou stranu jí nelze odepřít, že ve svém počinu předvedla, že umí natočit film po psychologické stránce hluboký a autentický. (20.06.2011)

Michelle Williamsová si mě povodila, její Wendy mě dojala i rozesmutnila, mladá žena bez domova, bez zázemí, bez práce, bez auta, to musí být strašně těžké protloukat se životem sám/sama.. Kelly Reichardtová nám naservírovala deziluzi amerického snu takovým způsobem, že se mi dostala pod kůži a jsem si jistá tím, že v myšlenkách se k tomuto filmu budu ještě dlouho vracet.. (08.10.2022)

Wendy a Lucy neustále jakoby osciluje mezi narací omezenou a narací vyprázdněnou. O hlavní postavě divák neví v podstatě vůbec nic, snad jen to, že spolu s fenkou Lucy cestuje na Aljašku za prací. Během filmu se divák již pouze dozví, že Wendy má v Indianě sestru a švagra, nicméně důvod cesty vyřčen nebude. Touto informační "nouzí" ale divák netrpí, protože je vyprávěním filmu neustále směřován k vnímání aktuálního okamžiku - naprostého pocitu beznaděje a zmaru, do kterého se Wendy dostává. Velmi intenzivní zážitek! P.S. Film, který bych toužil natočit, kdybych toužil filmy točit. (15.02.2011)