Medzi stenami

(1001) Jak pravil nejmenovaný pedagog FAMU: "Jestli takhle vypadá hodnověrný vzorek budoucí francouzské společnosti, tak je západní civilizace odsouzena k zániku." Vadilo mi dost věcí, předně to, že mě opravdu nebavilo se na film dívat. Nejspíš za to můžou moje latentní sklony k elitářství nebo co. Další věc, učitel se podle mě zachoval dost špatně, aniž by film nějak akcentoval to, že je to naschvál, že chce ukázat to, že i on je jenom člověk. Všechny ve filmu ukázané situace, které vedly k vyhrocení situace se Souleymanem například vyprovokovala Esmeralda, ale nikdo ji za to nikdy nepokáral, ani jí to nedal nijak najevo. Učitel problémového studenta po celou dobu hájil, ale nakonec ho potopil proto, že se nechtěl přiznat, že přirovnal studentky k rajdám. Zkrátka všechno, co se na plátně dělo, vedlo pouze k mému rozčarování, ale ne takovému tomu zdravému rozčarování, za které bych byla ráda. Ke zcela patologickému rozčarování, které jenom posiluje můj nezájem o ghetto filmy. K čemu je mi autenticita, když film vyvolává nulový dojem. (06.06.2011)

Tento francouzský snímek si mě získal svou uvěřitelností a přímostí - kvitovat navíc musím i fakt, že si autor zahrál hlavní roli sám (a velmi dobře). Celý film se odehrává mezi zdmi jedné francouzské střední školy a soustředí se výhradně na postavy a komunikaci mezi nimi. Bál jsem se klasického klišé, které už jsme viděli tolikrát (nezvladatelní žácí X vnímavý a originální kantor X happy end) - tady vítězí skutečnost, žáci jsou spíše znudění a klackovití, učitel temperamentní a přímý, občas ale i prchlivý, nic není přikrášleno a divák nemá chuť ani čas se od filmu odpoutávat. Moc zajímavé a moc dobré. 8/10 [LFŠ 2012] (30.07.2012)

Dávám čtyři hvězdy a to ne proto, že by to byl nějak dokonale natočený film, ale proto, že vše ve snímku obsažené je PRAVDA. A naše školství se tomuto až nesmírně podobá. Ačkoli tento snímek postrádá základní body pro natočení filmu (děj, gradace), přesto jsem ho sledoval se zaujetím a výsledný dojem je velice pozitivní. (23.03.2012)

Já jsem naprosto spokojený človíček, protože znám dost učitelů (a školu vedle), tak vím, že takhle nějak to probíhá v reálu a ruku na srdce, je to někdy pěkná fuška na psychiku. Je to skoro umění udržet žákovu pozornost a já to skutečně obdivuji. Nedávno jsem se dozvěděla, že i pro autistické děti je zavedená pomoc v podobě pracovnic (zní to studeně, ale není), které jsou školené a mají empatickou duši. Celou dobu výuky je s tím dotyčným žákem v lavici a přesně ví, co dělat, když se tento žák prvního stupně na gymnáziu nějak projeví. Já tomu nerozumím, ale vážně klobouk dolů. A v tomhle případě jde také o skutečnost, kterou převedl samotný aktér na plátno a ještě si v něm zahrál. Ne vždy všechno dopadne k učitelově obrazu, ale za každou trošku pokroku patří takovým lidem velká chvála. (23.11.2016)

Je skutečně velkým paradoxem, že nejrealističtější a nejlepší film o problémech současného českého školství natočí Francouzi. Nikdy by mne jako českého učitele nenapadlo, že se budu dívat na svého filmového francouzského kolegu a tak moc v něm uvidím sebe. Všichni, kdo nechápete, proč je v současnosti tak obtížné být učitelem, podívejte se na tenhle snímek. Česká realita je (samozřejmě mimo autonomní systém gymnázií) ještě o chloupek horší... (a to nemluvím o systému učňovského školství...o něm vypovídá spíše estonský Klass...) Laurentu Cantetovi se především nezvykle přesně podařilo vystihnout typologii složení průměrné třídy - nadaný a inteligentní Číňan (v české lokalizaci Vietnamec) sedící vždy vpředu, problémoví přistěhovalci z jihofrancouzských departmentů (u nás Romové) sedící naopak vždy až vzadu co nejdále od katedry, pro které je nepřekonatelným problémem již mnohdy jen přinést si pomůcky či vypracované domácí úkoly - jsou také zdrojem konfliktů; avšak agrese, alespoň tedy podle mé očité zkušenosti, je u nás spíše výsadou bílých českých dětí z rodin ze dna sociálního žebříčku. A zbytek třídy? Totální úpadek tradiční evropské vzdělanosti v kombinaci s nepřítomností elit (všechny nadané děti již dávno odešly na víceletá gymnázia a jiné výběrové školy) a s rezonancí duchovní krizí postižené materiálně kodifikované společnosti je ve výsledku hodně deprimující...a to nejenom pro učitele... Všimněte si také, že ve vzdělávacím ústavu tohoto filmu neučí žádný Afroevropan. Je to příznačné, stejně jako u nás - nikdo z elit nejproblematičtějších etnik dané společnosti (ve Francii přistěhovalci černé pleti, u nás Romové...) nedokáže dostatečně silně zvednout svou sociální kotvu a vymanit se z predestinace svého etnika - u nás je to ještě horší než ve Francii, my nemáme ani romské fotbalisty či jiné sportovce v reprezentačních výběrech... Podobné filmy: Oddělen, Klass, Monsieur Lazhar, Half Nelson (07.12.2008)