Medzi stenami

Jestli jsou bratři Dardennové géniové, kdo je pak Cantet? Entre les Murs překonal veškerá očekávání - 100% oživení principu cinéma verité a naprosto čistá konstrukce reality bez náznaku něčeho umělého a nepřirozeného. Je jedno, že film nemá dramaturgický oblouk a vděčnější (či vůbec nějakou) výchozí situaci, i v epizodním průřezu jedním školním rokem dokáže říct mnoho v koherentním podání a rozhodně nejde o pouhou observaci - právě proto umírněný a nenápadný závěr může působit tak silně, beznadějně a přitom smířeně - jakýmsi těžce přijatelným rezignovaným postojem, jenž je však nutné přijmout. Mezi zdmi je pocta každodennímu boji učitelů ve školách, které moderní systém vzdělávání nechal trochu na holičkách a pomalu je zbavil nějakého smyslu, zatímco učitelé o něj denně bojují. Velmi aktuální a velmi palčivé, velké téma, jež film využil beze zbytku a s maximální přesvědčivostí. (08.10.2012)

No, je to umělecké dílo, to ano. #1 Učitel by měl umět ve třídě si sjednat pořádek. Měl by mít přirozenou autoritu, a nelze, aby se nechal vytočit. Nelze, aby studentky označil za potrhlé krávy. #2 Francouzská ver beige, jestliže je z takových rodin, z jakých je, a vyrůstá v prostředí Tour Montparnasse, pak je na sociálních pracovnicích, aby je zasociovali. Tohle není o škole, o které se ví, že není schopna sehnat schopného andragoga/pedagoga. #3 Systém bodů už je užíván zde na ČSFD, a jak to dopadlo... Pokud navštěvujete základní nebo střední školu, je doporučeno, se odtrhnout z impéria vládnoucí šémitsko-chámitské (Sumersko-faraónské) pokrevní linie, a pomáhat probouzet další jedince ze spárů sionistické konspirace. Základ funkčního vedení školy, je aby výchovný poradce (nyní „asistent pedagoga“) uměl složit třídní radu z neproblémových jedinců (to ve filmu právě nebylo). Je zkrátka potřeba pracovat s důkazy, které nám pomohly se odtrhnout, a ne se dál nechat naproKLAMovávat sionisty. ❌ (14.09.2011)

popravdě jsem čekal něco co by se mě víc dotklo ale on je to opravdu"jen"takový ultrareálný pohled do jedné třídy....Nějákou dějovou kostru to vlastně nemá-místo ní máme jen školní rok se všemi těmi pocity flustrace, přetahováním se o respekt a pozornost, prohrami, světlými chvilkami pokroku a naděje.....Konec je vlastně jen takovým zvonkem na konci hodiny s tím,že za chvíli celý ten kolotoč začne nanovo=Zajímavé a hodně dobře natočené-ale znovu už se na to asi nepodívám... (05.04.2011)

Experiment, který se vyplatil - nevěřila bych, že několik hospitací na hodinách francouzštiny dovede strhnout pozornost diváka takovou měrou, jako tento snímek - nepřikrášlený, nepodbízivý, nic nepodsouvající, pravdivý a podaný perfektní formou, je vidět, že ti, kdo se na něm podíleli, čerpali ze svých zkušeností. Kdo pracuje ve školství, tak jako já, bude si muset několikrát zavřít pomyslnou kudlu v kapse, vybavujíc si vlastní bezradnost, bezmoc i ponížení při práci s podobnými exempláři, zde těžší o pestřejší národnostní složení. O to větší je moje poklona učiteli francouzštiny, za jeho profesionalitu, přirozenou autoritu, trpělivost, slušnost, porozumění a lidství a také sílu pokračovat dál s vědomím, že výsledky se nikdy ani nepřiblíží vynaložené námaze. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Nenávistný projev mladého učitele ve sborovně a přiznání dívky, která se za celý rok nenaučila vůbec nic. (06.03.2012)

Francouzští My všichni školou povinní. Ano, opakuji svůj komentář použitý u Truffautova Kapesného, ovšem je to dáno tím, že tyhle dva počiny toho mají společného více než by se na první pohled zdálo. Akorát Mezi zdmi razí cestu "realita nade vše" takovým způsobem, až je to naprosto nefilmové (ve smyslu děje, gradace apod.) dílo. Být to regulérní dokument, tak by mi to přišlo ještě o stupeň lepší a smysluplnější. (26.04.2009)