Ve městě

Celé to pôsobí tak rozkošne naivne, skoro by sa dalo povedať, že až homo... Ale o čom to vlastne je? Trojica námorníkov má po dlhej dobe na mori jednu noc na vychádzku "on the town" (najväčším a teda najanonymnejším) a tak sa naháňajú za bohapustou j*bačkou. Iba je to pre všeobecnú verejnosť a divácku (ne)prezieravosť 50tych rokov schované za veľmi hravý zábavový muzikálový šat. A ja muzikály a najmä G.Kellyho móžem, takže u mně dobrý. (10.07.2013)

Poněkud opomíjený kousek, patrně i zásluhou vesměs zapomenutelných písní, který ovšem v Kellyho portfoliu těsně předchází jeho vrcholné kousky z let 51-52 - a jeho kvalita tomu odpovídá. Dnes zaujme asi hlavně svou uvolněnou (a to především morálně - vzhledem k datu vzniku místy téměř až šokující) atmosférou a využitím lokací (údajně první muzikál, který takto "vylezl ze studií"): zase o jeden kinematografický důvod navíc, proč prostě musím Velké jablko jednou navštívit - a pokud možno, dát si s někým schůzku na vrcholu Empire State Building (i když mám tušení, že ve skutečnosti člověk tak snadno a lehce jako v tomto filmu k půvabné newyorčance nepřijde...) P.S. A jelikož ze souboru dat n=3 už lze cosi (velmi opatrně) vyvozovat, troufnu si postulovat hypotézu, že film, ve kterém se zřítí pracně zrekonstruovaná kostra dinosaura, má něco do sebe... :) (07.11.2011)

Nepříliš zajímavý film. Jednoduché postavy skotačí po New Yorku a občas divákovi zazpívají a zatančí.  Obsahově je to však celé bezpředmětné a hudební čísla fakt nejsou okouzlující. Zdaleka to není tak kvalitní jako Kellyho a Donenovo o tři roky mladší Zpívání v Dešti. ___Vlastně se mi líbily jen dva momenty: Ten, kdy se ti tři šašci vylodí a komicky provolávají slávu New Yorku. Dále pak hudební číslo v muzeu - nikoli však toliko kvůli krásné Ann Miller, nýbrž pro obsah textu písně její postavy, antropoložky, která pěje ódy na primitivního muže a načež si všichni ti Hollywoodští bělásci začnou oblékat Indiánské čelenky a tlouci do bubnů, což by dnes již bylo odstřeleno jako necitlivá kulturní apropriace nebo pokrytecký výsměch jiným kulturám. Metaironika mého formátu to však právě pro tyto důvody velmi rozesmálo a považuji tuto pasáž za nejpozoruhodnější moment filmu, který je jinak poměrně debilní a nezáživný. (25.10.2023)

Ale jo, je to krásně barevné, za což zase může Technicolor, navíc je to docela zábavné a některé ty písničky jsou chytlavé, anebo alespoň docela chytré. Frank Sinatra zpívá úchvatně, ale o tom se asi moc nedalo pochybovat. Jen je to místy až tak moc radostné, že vás to může přestat bavit. Snaha námořníků si vrznout je ale v tomhle ohledu zábavná. (17.10.2014)

♫ New York, New York, What a wonderful town ♫ Výborná muzikálová čísla a to nemluvím jen o pekelně chytlavém New Yorku, New Yorku (ne, to není ta slavná píseň, která je se Sinatrou často spojována a která vznikla až o 30 let později pro film s Robertem De Nirem), ale třeba taky o výborné taneční scéně v muzeu mezi dinosaury. I Frank, který to s choreografiemi většinou nepřeháněl, se tady celkem rozpohyboval, nejspíš i proto, že vedle Gena Kellyho člověk nemá moc na výběr :-) Za výbornou náladu, tři sympatické představitele, příjemný smysl pro humor (při narážce na Sinatrovu přítelkyni Avu Gardner se nešlo neusmát), smyčkovité vyprávění a právě ona výborná pěvecká a taneční vystoupení nakonec dávám 4*. (26.01.2010)