Réžia:
Ben LoetermanKamera:
James CallananHudba:
Brian KeaneHrajú:
Ed Brigadier, Shane Callahan, Teddy Cañez, John F. Carroll, Jeff Monahan, Kevin McClatchy, David Maher, Jeffrey Grover, Gregory Zaragoza, Ted Feldman, Lewis D. WheelerDiskusia
Z čeho taky nejsem dvakrát nadšenej, je herec, co hraje Wolfa. Vypadá skoro na padesátníka, přitom Wolfe byl tak starý jako Washington, tudíž snad nejmladší ze všech generálů na kontinentě.
Ještě jedna věc - Daniel Webb byl velmi pravděpodobně generálem už v roce 1756 (v té době byl 3. nejvyšší velitel britských sil v Americe), teď jsem na to koukal do knihy Crucible of War. Wiki sice uvádí až 1759, ale na ní se spoléhat moc nedá.
máš asi pravdu skoro ve všech bodech, i když popravdě přesně neznám detaily uniforem francouzských vojáků v Americe. Kromě tedy bodu posledního. Onen masakr měl 2 fáze, obě trvaly velmi krátce (svědci se schodují že jen několik minut nebo desítek minut). 1) loupení a masakr zraněných a nemocných přímo v pevnosti. 2) olupování, zajímání a zabíjení těch, co se vydali do Fort Edward. Nejlepší autorita na toto Ian Steele ve své knize Betrayals analyzoval všechny dostupné zdroje (narozdíl od Prakmana a tím pádem i Opatrného, který to od Parkmana opsal) a tvrdí, že při těchto událostech přišlo o život celkem 69-185 lidí, většinou ti, co kladli odpor a nenechali se oloupit nebo odvést do zajetí. Většinu z asi 300-500 zajatých posléze vykoupili Francouzi a pak je prodali zpět do britských kolonií nebo si je ponechali jako levnou pracovní sílu. Část Indiáni adoptovali do svých kmenů.
pár menších nedostatků jinak velmi dobrého dokumentu:
- není zde uveden baron Dieskau, velitel francouzských vojenských sil na kontinentu a předchůdce Montcalma, přestože je zde popisována "Battle of Lake George" ve které velel a byl zajat.
- francouzští granátníci v americe nepoužívali medvědice, ale třírohé klobouky.
- šosy kabátů francouzský pluků nebyly barevné, pouze u příslušníků Compagnies Franches de la Marine byly modré.
- Plukovník Daniel Webb je zde označován jako generál, přestože této hodnosti dosáhl až v roce 1759, tedy 2 roky po dobytí Fort William Henry
- následný masakr byl, podle některých zdrojů, několikadenní eskalující záležitost (vraždění raněných přímo v lazaretním stanu...), narozdíl od zde prezentovaného několikaminutového incidentu s "pouhými" 75 mrtvými
Uživateľ tomalakis zmazal svoj príspevok.
Jistě moc čtivá kniha od našeho předního znalce, ale jde vidět, že jsi žádnou jinou knihu/článek na toto téma nečetl/a. Zase až tak světoborná ta kniha není, v podstatě se jedná o opsaného Francise Parkmana - historika 19. století, jehož dílo je v současnosti již v mnohém zastaralé. Jinak ten dokument je velmi dobře zpracovaný a narozdíl od knihy Opatrného uvádí jako důležitý prvek války i Indiány.
na príspevok reagoval tomalakis
Uživateľ tomalakis zmazal svoj príspevok.