Vojdi do prázdna

Scénář: Lucile Hadzihalilovic, Gaspar Noé .. Extrémní repetitivnost: audiovizuální - obsahová. Hypnóza, psychóza, porno. Baví, nudí, umořuje. Stokrát nic a přece něco. Gaspar Noé však míval na víc. Ještě víc? _ Dvakrát jsem se narodil, ale nejsem si jist, zda jsem už víckrát nezemřel. Díky, ještě nechci vstoupit. (08.01.2011)

Michael Gira: "this is a great film, and apparently a disaster for all concerned (except the lucky ones who have seen it). i met Gaspar Noe in paris recently. we hung out and drank a bit. i started talking about God, and i think i either scared him or repelled him or disgusted him. anyway, it was nice to meet such a true genius..." Neonové Tokio z perspektivy vznášející se duše. Ta je nucena beze slova přihlížet světu, který musela nečekaně opustit. Truchlivý astrální trip a Bach na konci tunelu. Nikdy jsem se během filmu necítil tak po smrti jako když jsem sledoval Enter the Void. (15.04.2014)

Vnímám tento film jako jakýsi umělecký pokus o vyjádření světa lidí pohybujících se ve špinavých ulicích mezi drogami, lehkými děvami a násilím. Pokud má takový člověk stejné pocity, které jsem měl já během projekce, pak mohu prohlásit, že bych nepřežil moc dlouho. Protože už v polovině filmu jsem měl chuť samým vysmažením omlátit se hlavou o sedačku přede mnou... Nakonec jsem přežil, a tak vám říkám, že nevyrovnaní lidé by tento snímek nikdy neměli spatřit! (22.02.2011)

Pro mnohé bude možná vyobrazení "životní cesty" jako takové zbytečně zdlouhavé a nudné, za mě však nelze než smeknout a přiznat, že filmů s větší výpovědní hodnotou je opravdu pomálu. Noé je experimentátor a jeho filmy mi ne vždy dokonale sednou, Vejdi do prázdna ale při sledování doslova hypnotizuje a rozkládá na molekuly. Duchovní trip. (16.05.2010)

Upozornění, toto není film na rande. Zklamání nikoliv, Tokio, jak ho známe i neznáme, jak o něm slýcháme. Hned na co jsem si vzpomněl při sledování je počin Tokio!, i když mě během napadalo spousta filmů, je to svléknutý, naprosto surový originál, jenž bavil a v kině jsem si ho užil víc, než bych si mohl představit doma, zvuky, barvy, světla, občas jsem si myslel, že se koukám na nějaké sci-fi, hroznou fantasmagorii, že jsem sám sfetovaný. Film nám ukazuje spoustu témat, drogy, sex, nevěra, sirotci, homosexualita, potraty a nevím co ještě. Jen doporučuji jednu jedinou věc, poslouchejte co se v první půl hodině řekne, odvíjí se od toho celý film. 90% (12.05.2010)