Božský

Božský = božské. Tento film má opravdu jednu z nejzajímavějších režií, jakou jsem v poslední době viděl. Sorrentino věnoval velmi mnoho práce kameře, hudbě a střihu a jeho námaha se vyplatila. Téměř každá scéna má obrovský estetický náboj a pronikavou atmosféruj, která vtáhne diváka do děje - viz. příjezd Andreottiho frakce, dostihy, jeho cesta do kostela atd., atd., atd. Navíc nesmíme zapomenout ani na obsah, který rozhodně nezaostává za formou. Nemyslím si, že hlavním tématem je italská politika, ale obecný mechanismus moci, který je do jisté míry a s určitými odchylkami podobný na celém světě. Díky tomu je téma srozumitelné nejen Italům. Musím se přiznat, že jsem si tento film pustil hned několikrát, jednak abych lépe pochopil děj, ale především, abych se mohl pokochat tou vizualní a hudební nádherou, kterou nám Sorrentino v tomo svém díle nabídl. (10.09.2010)

bez výčitiek, bez zľutovania, bez komentára. (18.09.2010)

Ťažkopádne bez dynamiky.....vlastne som bojoval aby som to dopozeral /len preto lebo historia a politika ma dosť výrazne zaujímajú. Bola to dosť NUDA (24.01.2013)

Tento film jsem viděl po šňůře několika hollywoodských trháků - okamžitě, od prvního okamžiku filmu, bylo vidět, že na druhé straně oceánu se nacházejí lidé, kteří myslí jinak než Evropané - celá filosofie filmu, každý záběr, každá sekvence je v něčem prostě "jiná". A lepší - tenhle film je lahůdka, skvělá kamera, vynikající hudba. Téma je nosné a i když je to film trochu složitější, zpracovává univerzální otázky vztahu člověka a moci, dobra a zla. Il Divo patří určitě k tomu nejlepšímu, co lze vůbec vidět. (24.01.2013)

Veľmi zvláštny film so skvelou atmosférou. (26.11.2013)

Nedokoukáno. Italská politika je mi ukradená a film díky tomu moc nezaujal. A strašně se mi začalo chtít spát. (22.06.2015)

"Kněží volí. Bůh ne." Říká ve filmu Božský Giulliano Andreotti, který potřebuje hlasy aby se i nadále udržel u moci kterou miluje ze všeho nejvíce. Tyto a další hlášky o politice a životě a vynikající herecký výkon Tonyho Servilla mě donutili vydržet dokoukat tento nudný nepřehledný politicko mafiánský životopisný film, kde po dvaceti minutách ztrácíte přehled kdo je kdo, kdo koho zabil a o co vlastně jde. Dvě hodiny italské politické nudy. Jdu si pustit seriál Chobotnice, který má hlavu a patu. (02.08.2015)

Ani neznalosť talianskej politickej scény rokov minulých nezníži zážitok z pozerania tohto dokonalého snímku. (27.08.2018)

Vynikajuca kamera, vynikajuca hudba, skvely hlavny predstavitel. Samozrejme je dobre poznat trochu pozadie talianskej mafiopolitiky 80 rokov. (07.08.2019)