Réžia:
Paolo SorrentinoScenár:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Teho TeardoHrajú:
Toni Servillo, Anna Bonaiuto, Flavio Bucci, Carlo Buccirosso, Giorgio Colangeli, Fanny Ardant, Piera Degli Esposti, Nuot Arquint, Massimo Popolizio (viac)Obsahy(1)
Štylisticky vycibrený portrét muža, ktorý vstúpil na politickú scénu Talianska v roku 1946 a nikdy z nej celkom neodišiel. Giulo Andreotti, kresťanský demokrat, bývalý sedemnásobný predseda vlády, minister zahraničných vecí a doživotný senátor sa nevyhol obvineniam z korupcie a kontaktov s mafiou. V roku 2002 bol odsúdený za podiel na vražde Mina Pecorelliho, novinára, ktorý poukazoval na Andreottiho kontakty s mafiou a väzby na únos a vraždu bývalého talianskeho premiéra a Andreottiho straníckeho kolegu Alda Mora. Na základe premlčania zločinu však bol napokon oslobodený. Prezývku Il Divo (Božský) získal vďaka častému prirovnávaniu ku Gaiovi Iuliovi Caesarovi. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (192)
Trefně to popsal uživ. Radek99.... REŽIJNÍ orgasmus. Já za sebe dodám... i KAMERAMANSKÝ, následně přetavený i v DIVÁCKÝ. Pro plné vychutnání si snímku je dobré, před jeho samotným shlédnutím, alespoň částečně se obeznámit s politickou situací Itálie v období ( poč. 50 let - zač. let 90-tých, postačí však 80.-tá léta ) a osobou jménem Giulio Andreotti. Paolo Sorrentino totiž neztrácí drahocenný čas s nějakým " seznamovaním se " diváka, ale rovnou ho vrhá do víru událostí. Vynikající myšlenkou se ukázalo, vložení popisných titulků s jednotlivými jmény postav, tolik důležitých pro samotný příběh. Razím heslo a zde se mi to pouze potvrdilo, že ( pokud je toho dotyčný schopen ), je dobré, pokud je režisér i zároveň scénaristou snímku. Potom může snáze tu svoji konkrétní a jasnou představu o daném snímku převést na filmové plátno. Co se týče snímku samotného, tak nejvíce ho vystihují slova ( již tady několikrát zazněla ) FORMÁLNĚ dokonalé STROHÉ dílo. Hlavní předností snímku je jeho dokonalé souznění obrazové a zvukové stránky, která spolu s precizní režií, navíc podpořenou vynikajícím úsporným, precizním, minimalistickým ( nevím, jaký nejvýstižnější výraz použít ) hereckým projevem Tonyho Servilla ( coby Giulia Andreottiho ) dělají pro mě osobně z tohoto dílka, jeden z nejpůsobivějších ( nejen ) politických snímků, za hoodně dlouhou dobu. Zda-li je to NÁHODA nebo věc PROZŘETELNOSTI ponechám na každém z vás :o) p.s. moc rád bych do rukou dostal původní scénář. Je patrné, že tvůrci byli " nuceni " dosti krátit. Tento snímek by si zasloužil stopáž min o 45min delší! Zcela upřímně, o kolika snímcích se dá toto napsat?! V drtivých případech je tomu zcela naopak...... 95% ()
Styl je naprosto úžasný, ohromující a dokonalý. Už jsem toho už viděl hodně, ovšem vizuální stránku s tolika kamerovými nápady, to ještě ne. Hudba je taktéž výtečná. Nyní se ovšem dostávám k jádru onoho problému a tím je naprostá nepochopitelnost příběhu. Kdo není odborníkem na italskou politiku, nemá šanci ty desítky jmen vstřebat. Opravdu hodně scén jsem nepochopil a glosoval je tichým "co to má...?!". Jediné co mi tedy zbývalo, bylo kochat se kamerou, hudbou a výtečným Servillem. Až Sorrentino natočí tímhle stylem něco "normálního", tak mu filmový svět bude ležet u nohou. ()
Divácky velmi složitý podívaná, na kterou jsme si ale už u Sorrentina zvykli. Bohužel Božský naráží na to, že pokud nejste znalý dané látky, tak díky Sorrentinovu zpracování budete často hodně mimo, protože kdo se u nás orientuje v italské vládě 80-90 let. Filmařský styl je hodně zajímavý a neotřelý. Toni Servillo je skvělý jako vždy. Bohužel jsem byl po většinu času naprosto ztracený ve změti událostí a jmen. Velice zajímavě zpracovaný film, ale pro většinu z nás bohužel naprosto neuchopitelný. ()
There Will Be Blood ze současnosti. Paolo Sorrentino natočil stejně silný film jako Paul Thomas Anderson (mimochodem jsou oba stejný ročník), jen šel víc s moderním trendem, takže jeho film je asi tak desetkrát svižnější (a vůbec ne užvatelský příjemný) a s moderním soundtrackem. Je Evropan, takže ho nikdo nezná. Až si vybere více internacionální téma přístupné širšímu publiku, případně odjede do Hollywoodu, tak se z něj nejspíš stane režisérská hvězda. Pokud bude chtít. Jo a precizností vizuální stránky a použitím hudby se může rovnat největším mistrům jako je Scorsese, Kubrick, Tarantino, nebo Sergio Leone. ()
Po herecké, režijní i vizuální stránce je to nepochybně brilantní kus, a kdybych chtěl být objektivní, musel bych se za ty tři hvězdy nahoře stydět. Jenomže přemítaje o tom, co jsem si ze zhlédnutí zmíněného brilantního kusu odnesl, dospěl jsem jen k trojímu: totiž, že Andreotti je vskutku tajemný muž, že moc člověka korumpuje a že bych se neměl hrbit. Nic z toho není důvodem, abych film musel vidět znovu. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (8)
- Sám Giulio Andreotti videl film v predpremiére na súkromnej projekcii, no s výsledkom nebol spokojný: "Andreotti je tu veľmi zlý, povedal by som, že je to darebák. Je to pokus obrátiť realitu hore nohami tak, že ma ukazujete rozprávať sa s ľuďmi, ktorých som nikdy nestretol." (Arsenal83)
- Toni Servillo (Giulio Andreotti) si dokonale osvojil mimiku i skrývání vlastních emocí za odtažitý výraz, kterým byl proslulý politik, kterého ztvárnil. (Lynette)
- Sorrentino bol z negatívnej reakcie Andreottiho na film potešený: "Andreotti reagoval nahnevane a to je dobrý výsledok, pretože je zvyčajne voči všetkému ľahostajný. Reakcia ma utešuje a potvrdzuje silu kina v porovnaní s inými kritickými nástrojmi reality." (Arsenal83)
Reklama