Hodinu nevíš...

Atmosféricky takřka dokonalé, Jiráček se svým "nehraním" byl tou nejlepší volbou a příjemně potěšil i scénář, který se heparinovým vrahem inspiroval jen velmi volně. podle mého názoru další ze zbytečně podhodnocených domacích filmů. Jakoby jsme ani nechtěli, aby se v tuzemsku podařilo něco solidního. 70% (03.04.2011)

Oceňujem najmä charakterovú premenu vnímavého a ľudského čudáka na pomstychtivú beštiu, ktorá kvôli malichernosti začne svoju hru na boha. Chladné farby sa mi zapáčili a umocnili depresívny zážitok, takisto aj pekné zábery a sympatické dialógy. Koniec je perfektný, no k nadpriemerným štyrom * mi stále niečo chýba. (25.10.2011)

Podle mě porevolučně nejnáročnější filmová látka zpracovaná tím nejodpudivějším způsobem. V otázce optiky naprosto souhlasím s AngelAngie, zelenomodré a černé bylo trochu příliš. Na druhou stranu, při "proklikávání" filmu jsem se natolik odradil atmosférou a očekávaným scénářem, že jsem pak Svátkův počin víc jak dva měsíce neustále odkládal.____Prvních několik minut je depresivních a toho pocitu se až do konce nezbavíte, i když "příchodem" Stanislava Zindulky se film zbaví své úvodní rozpačitosti.____ Hodnotím tenhle film vysoko, a přesto ho už nikdy nechci vidět. Výběr postav, kamera, hudba, výprava, střih a hlavně neuvěřitelně citlivé lavírování režiséra (a snad i scénáristy) s divákovými sympatiemi a antipatiemi k hlavní postavě zaslouží plné uznání. Zpočátku je před nás naservírován "klaďas" Hynek a "záporák" Jarda, přičemž v průběhu si (logikou svých pozic, ale nikoliv nutně všech činů) své póly vyměni, aniž by se ovšem dostali do stejně silného kontrastu. V podobných případech hrozí nebezpečí, že režisér se příliš "ztotožní" s takto negativní postavou (v tomto případě vraha) a svůj film vystaví jako jeho nechtěnou a absurdní obranu. Tohohle jsem se bál, ale ono se to nestalo (dost tomu pomohl i osud Jardova bratrance Petra). Přidal bych tam ještě víc erotiky, svedení krásné slovenské sestričky z Kramárov a viděl bych to jako silný, obtížně uchopitelný a stravitelný film. (14.04.2010)

Celkový dojem, který si divák odnese je spíš povrchnost, než skutečný zážitek. Herecky jednostrunné, obrazově lehce hysterické, režijně těžkopádné a hudba jak z Kladiva na čarodejnice. Zkrátka ve všech ohledech stejné jako T.M.A. od J. Herze. Hlavní hrdina není žádný opravdu zajímavý sériový vrah, jen divnej brouk, co běhá po špitále a dává injekce na počkání skoro každýmu. Pokud někdo viděl levné americké filmy o sériových vrazích, tak tohle je přibližně na obdobné úrovni. Jen s tím rozdílem, že Hodinu nevíš má opravdu debilní konec, který vypadá, jak kdyby ho někdo vymyslel za deset vteřin. Tenhle námět měl zkrátka na víc. Nemůžu tedy říct, že bych se těch 90 minut nudil, ale opravdu si nedokážu představit člověka, který by si po shlédnutí řekl, FAKT DOBREJ FILM. PS: Kterej kokot tomu dal v Cinemě 100%? Dneska se dá fakt koupit úplně všechno... (26.01.2010)

Zvláštní film. Neuvěřitelně atmosférický, působivý, mistrně zpracován, ale zároveň se však utápějící ve vodách průměrnosti s občasným zašploucháním amatérštiny. Možná právě tato, zcela proti sobě jdoucí kombinace, mě tolik uchvátila. Václav Jiráček sice nehraje příliš přesvědčivě, spíše chabě, a v jeho výkonu se najde pár dost slabých míst, ale svou postavu ztvárnil po obrazové stránce excelentně. Se svou voskově bílou tváří, havraními vlasy a výrazem pohřebního zřízence mi neodbytně připomínal Draculu. V podobně laděném duchu se nese i pojetí celého filmu. Strhující je destruktivní kamera, která snímku ještě více dodává ten správný psychotický dojem. Barevné ladění jakoby připomínalo sinající, mrtvolně bledou kůži a ponuré prostory nemocnice a její samotné vzezření mi připomínalo dobu gotiky, inkvizice, lékařské experimenty a staré lidi umírající na strašné nemoci. Výborní jsou herci ve vedlejších rolích, v podobě sestavy nemocničního personálu a také nebozí pacienti. Závěr filmu je skvostný. Nabízí divákovi otázku, co by... a zároveň ho nechává přemýšlet nejen o konci, ale o celém filmu a dojmech, které v něm vyvolal. Podle ohlasů zde jsem očekávala nudu, průměr a šeď. A dostalo se mi zážitku zcela opačného a překvapujícího. Na české poměry zdatně natočený film s tématikou sériových vražd. V současné české tvorbě není příliš těch, které by se jí zabývaly. Ať podle skutečných událostí, či těch smyšlených. A Hodinu nevíš bylo o to autentičtější, že se to skutečně stalo. Tady. Dnes. Jeden z nejlepších čtyřhvězdičkových průměrů, jaké jsem kdy zhlédla:) (11.06.2010)