Gomora

Na tenhle film jsem měl políčeno už kdysi dávno v nějakém artkinu, pak na něj nějak zapomněl a teprve teď se mi dostal do rukou. A nadchnul mě skoro stejně, jako kdysi brazilský Cidade de Deus. Skvěle mi sedl jeho dokumentární styl umocňující jeho syrovost a realističnost a při jeho sledování mi neustále na mysl tanula památná Hopperova slova, že "všichni Siciliáni jsou negři". Protože i když jsou tihle Napolitánci Evropani a křesťani, mentalitou patří zjevně spíš do Afriky nebo na Blízký Východ. Orientální (rozuměj neevropskou) atmosféru umocňují i bezútěšné exteriéry města i krajiny, kterým vévodí fascinující panelákový komplex připomínající jakési betonové pueblo nebo jihoamerické favely. Už jen narodit se a vyrůstat v takovém prostředí musí člověku zákonitě předurčit jeho životní cestu. A zajímavé bylo pro mě i setkání s neapolským dialektem, který mi svou zvukomalbou spíš než italštinu celou dobu evokoval brazilskou portugalštinu. Zapamatováníhodných scén je ve filmu spousta, rád bych tu ale vypíchnul aspoň rituál přijímání mladíků (nebo spíš kluků) ke camoře střelbou do neprůstřelných vest. A dodnes jsem taky netušil, že pro mafii je lukrativní byznys třeba i krejčovství. Existenciálně silný zážitek. (24.04.2020)

Snaha o autentickosť s využitím dokumentaristických postupov môže pôsobiť ako trefa do čierneho ale výsledok je úplne opačný. Vytvára to chladnosť medzi postavami. Tie k divákovi nemajú ako preniknúť. Samotná tématika mafie je načrtnutá a pohybuje sa po povrchu - čo na jednu stranu funguje ak nechceme zbytočne pôsobiť pateticky, na druhú stranu to ale nepomáha divákovi, neznalému problematiky pochopiť látku, ako tvorcovia zamýšľali. Jeden z tých filmov, ktorý značne rezonuje v Taliansku, než niekde inde. Seriál je možno prepracovanejší a komplexnejší, ale neviem či sa k nemu dakedy dostanem. Natočené je to fajn. Ale je to predvídateľné. Nikto nemôže odísť a tým, ktorý sa to podarí.. stratia viac, než by možno chceli. Najviac prekvapivé je, že to naozaj pôsobí ako parta petržalských gangov, než niečo čo sa spájalo s noblesou a bohatstvom. (05.11.2019)

Tuhle Gomoru zničí zas jedině oheň a síra.. Garrone položil klasicky vystavěný spletenec gangsterských historek na oltář autentické deromantizace, kde akty „neorganizovaného zločinu“ (Camorra totiž má organizační strukturu spíše horizontální než vertikální) a všechno to zabíjení působí tak nějak všedně a odporně samozřejmě. Z filmařského hlediska jsem neměl problém ani tak s podstatou formy, jako se stylem jejího prosazení. Loňská lehce neo-noirová Suburra je nesporně divácky vstřícnější, ale záleží pochopitelně na tom, co při potápění v jezerech špíny preferujete.. (16.06.2016)

Syrová, skoro dokumentární sonda do životů lidí pod taktovkou neapolské mafie. Film s absencí příběhu popisuje několik epizod různorodých postav (mladej klučina co se chce stát mafiánem, módní návrhář který přejde od Italů k Číňanům, dva mladí pouliční gangsteři, šéfík řídící obchod s odpadem…) které spojují témata násilní, beznaděje a všeprostupující Camorry. Oproti jiným filmům o mafii neuvidíte moudré a spravedlivé dony jezdící v luxusních autech, ale pouliční gangstery na skútrech a pupkaté cápa v laciných šusťákovkách, kteří nejdřív střílejí a až potom myslí. Film sice není geniálním počinem, ale nechává diváka nahlédnout do praktik současného Neapolského organizovaného zločinu a prezentuje neuvěřitelnou dusivou atmosféru, kdy nevíte komu kdo kdy prostřelí hlavu. Stylově podobné Městu bohů… (02.11.2008)

Scénář: Maurizio Braucci, Ugo Chiti, Gianni Di Gregorio, Matteo Garrone, Massimo Gaudioso, Roberto Saviano .. Chladná a brutálně nudná freska o cestách, jakými neapolská camorra ovládá všední život lidí. ___ Pár kulek do hlav anonymních gangsterů. Nuda. Aukce na zakázku na šaty. Nuda. Snaha kluků o proniknutí k mafiánům. Nuda. Vybírání výpalného. Nuda. Hledání místa pro skládku. Nuda. Návštěva strip baru. Nuda. Poprava ambiciózních mladíků. Nuda. ___ Nefilmový dokumentární styl, absentující hudba, strohá kamera, nulový děj. Nuda, nuda, nuda. 25%. (26.10.2008)