Gomora

Keď zase budem niekde počuť slovenského rappera, ako sa pozastavuje nad ťažkým životom chlapca z ulice v Petržalke, dám mu medzi viečka zápalky a pustím mu päť krát po sebe Gomorru. Predpokladám, že strielanie detí v uliciach naživo nikdy nezažil. Gomorra je film, ktorý si od diváka drží odstup, čím ho núti samého nad jednotlivými príbehmi filmu rozmýšlať. Tým vznikla pre mňa paradoxná situácia, keďže film rozhodne za strhujúci nepovažujem, pretože ma napriek tomu vôbec nenudil, tak nejak príjemne plynul a ja som si vôbec neuvedomoval jeho dĺžku. To sa mi pri filmoch, ktoré nehodnotím percentuálne až tak vysoko, často nestáva. Gomorru treba vidieť, pretože je to jediný film široko ďaleko, ktorý sa zaoberá problematikou talianskej mafie a keďže sme súčasťou kozmopolitnej Európy, mali by sme o jej temných stránkach vedieť čo najviac. Čo na to všetko Marek Hamšík? 70% (05.01.2013)

Nějak mi nešlo litovat líčené osudy lidí, když si tento způsob života zvolili dobrovolně. Nebo bych snad měl cítit nějaké sympatie ke dvěma pubescentním hejskům, kteří mají jakékoli ambice jen ne vést spořádaný život v mezích zákona či chlapci, kterému ještě teče mléko po bradě, ale už sní o kariéře v rámci mafiánského klanu? Těžko. A že pohybování se v tomto druhu byznysu není žádný med dnes už ví snad každý, takže kvůli tomu nemusel vznikat další film, když krom toho nic jiného nepřináší... 40% (28.03.2011)

Syrová, skoro dokumentární sonda do životů lidí pod taktovkou neapolské mafie. Film s absencí příběhu popisuje několik epizod různorodých postav (mladej klučina co se chce stát mafiánem, módní návrhář který přejde od Italů k Číňanům, dva mladí pouliční gangsteři, šéfík řídící obchod s odpadem…) které spojují témata násilní, beznaděje a všeprostupující Camorry. Oproti jiným filmům o mafii neuvidíte moudré a spravedlivé dony jezdící v luxusních autech, ale pouliční gangstery na skútrech a pupkaté cápa v laciných šusťákovkách, kteří nejdřív střílejí a až potom myslí. Film sice není geniálním počinem, ale nechává diváka nahlédnout do praktik současného Neapolského organizovaného zločinu a prezentuje neuvěřitelnou dusivou atmosféru, kdy nevíte komu kdo kdy prostřelí hlavu. Stylově podobné Městu bohů… (02.11.2008)

Potenciál, který toto téma má je obrovský a bohužel zůstal zcela nedotknut. O tom hovoří i to, že nejvíce z celého filmu na mě zapůsobily závěrečné titulky, říkající konkrétní čísla a zajímavé informace o mafii. Až tehdy jsem ucítil pocit mrazení v zádech, přestože vlastně tyto informační titulky nijak přímo nenavazovaly na film. Ten je totiž strašně chaoticky vylíčený, s velkým počtem postav, které ale nejsou nijak propracované, aby se jim divák dostal pod kůži. A pokud natáčím film z podsvětí, je pro mě identifikace s postavami jedním z nejdůležitějších faktorů, protože napětí je jedním ze zásadních požitků, které u podobných žánrových filmů mám... Postavám chybí i motivace a do prostředí jsou mnohokrát až příliš násilně zasazeny. Stejně tak pokulhává i technická stránka filmu, která je i na evropské poměry žalostná. Kameraman si nedokázal ohlídat expozici a tak jsme svědky, že na mnoha místech obraz podexponováním ztmavne nebo naopak díky přeexponování je bílý a není na něm vidět žádná kresba. A přitom by stačilo trochu si pohrát s nasvícením. V celku jde o velmi chatrně vystavěný film, který pořádně neví jestli chce sledovat osobní příběhy jednotlivých postav anebo se komplexně vyjadřovat k tématu italské mafie... (01.01.2009)

Oproti skvělé knize zklamání. Příběh těch dvou kluků Saviano odvypráví na dvou stránkách v kapitole Hollywood našlapané informacemi o tom, jak gangsterské filmy ovlivnily gangstery skutečné. Na příběh stakeholdera, toho, co vyjednává skládky, stačí stránka jedna a zase jde jen o malý kousek kapitoly našlapané informacemi. Ty úderné příběhy z knihy doprovázející popis světa Gomorry jsou tu roztažené na úmorné dvě hodiny a vlastně toho až tak moc neřeknou. Pokud máte možnost přečíst si knihu, vřele doporučuji, tento film je jen jejím matným odleskem. (06.08.2018)