Armáda v nebesích
The Sky Crawlers
Réžia:
Mamoru OšiiScenár:
Čihiro ItóKamera:
Hisaši EzuraHudba:
Kendži KawaiHrajú:
Rinko Kikuči, Rjó Kase, Čiaki Kurijama, Šósuke Tanihara, Naoto Takenaka, Daisuke Hirakawa, Mabuki Andó, Juriko Hišimi, Jošiko Sakakibara, Hóčú Ócuka (viac)Obsahy(2)
Kam přijdou po smrti válečníci, kteří bojovali na nebesích? Japonský animovaný sci-fi film o mladistvých pilotech a jejich dramatických bitvách. Mamoru Ošii náleží vedle Satošiho Kona, Hajaa Mijazakiho, Kacuhira Ótoma a Isaa Takahaty mezi přední režiséry japonské animace, kteří tvoří snímky spojující autorskou osobitost s komerční přitažlivostí. Ošii se realizuje především v oblasti filosofických sci-fi filmů, kde prostřednictvím dystopických společností, robotů a kyborgů zkoumá podstatu člověka. Jeho melancholicky zasmušilí hrdinové procházejí spektakulárním postmoderním světem. Ve chvílích, kdy nebojují s protivníky, proti nimž je zpravidla postavil nějaký mocenský aparát, přemítají o své roli ve světě a hranicích osobní svobody. Mezinárodní věhlas režisérovi přinesl kultovní kyberpunkový film Ghost in the Shell, který po premiéře v roce 1995 oběhl celý civilizovaný svět, byl uvedený na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a utužil zájem o japonskou animaci v zahraničí. Volné pokračování Innocence bylo o devět let později za velké pozornosti světové kritiky uvedeno na vlivných festivalech v Cannes a Torontu. Zádumčivá sci-fi Nebeští jezdci byla ozdobou prestižních přehlídek v Benátkách, Torontu, Sitges a Locarnu. Vyprávění o mladistvých válečných pilotech, kteří bojují v táhlé válce dvou států, jež už dávno ztratila jakýkoli jiný než ryze ideologický smysl, mísí spektakulární sekvence leteckých soubojů s náladovými momenty rozjímání o smyslu a podstatě lidské existence. Ošiiho řemeslně invenční snímky vždy posouvaly technické normy animovaného filmu a také Nebeští jezdci uhranou dokonalým skloubením tradiční kresby s počítačově vytvořenými 3D modely letadel v dravých vzdušných bitvách. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (76)
Další pro Mamoru Oshiho tak typický, vážný, depresivně laděný film. Tentokrát se příběh točí kolem dvou (výrazově a emočně velice suchých) postav. Na vojenskou leteckou základnu přilétá nový bojový pilot, kde se setkává s velitelkou, která má více tajemství než se zprvu může zdát. A právě o tom je převážná část filmu, příběh je zde podáván opravdu po kouskách většinou totiž, když už si myslíte, že se konečně něco dozvíte, je rozhovor více či méně logicky ukončen a vám tak zůstává jen jistý náznak, kdo co proč, film je také protkán efektními leteckými souboji, které jsou ale spíše jen na efekt, samotný film totiž válku příliš neřeší, dobře je to vidět na závěrečné „epické“ bitvě, která sice vypadá hezky ale s příběhem vlastně nemá nic společného a kdyby se vystřihla, divák by nic nepoznal. Psal jsem o výrazově suchých postavách (viz bowlingová scéna :)) přesto ale právě ony tento film v mých očích zachraňují, nejenom proto, že je to po všech těch přeafektovaných hereckých výkonech příjemná změna, ale také proto, že s koncem filmu a závěrečnou pointou (Pozor! Po závěrečných titulcích je ještě jedna scéna!), mi jich začalo být opravdu líto. ()
Mou představu škatulky "akční" těch 10 minut (byť našlapaných) zrovna nesplňuje, ale ten zbytek není vůbec špatný. Vizuálně docela hezké a ačkoli bych příběh za "originalitu" nebo snad "pravdivost" z lavic nevyvolával, budu-li se na Sky Crawlers dívat jako na nadsazenou hříčku, budu vcelku spokojený. Kratší stopáž by této hříčce nicméně slušela více. 6/10 ()
Zajímavá (a z určitého pohledu i rozumná, vyhýbá se totiž „loutkovému syndromu“, odhlédna od faktu, že se jedná o anime) kombinace hyperrealistického renderu leteckých scén a schematicky kreslených postav. Melancholický příběh vykořeněných duší, potácejících se na okraji mezi neživotem a smrtí. Po delším váhání se přikláním nahoru ke čtyřce, s přihlédnutím k vyjevivší se pointě ohledně původu hrdinů a podstaty války, v níž bojují. ()
Niekedy je dobré sa na hodnotenie filmu vyspať. Niektoré filmy si dokonca zaslúžia, aby ste po vyspaní sa z nich ešte o nich deň - dva premýšľali. Hlavne keď je o čom premýšľať. Tento rok bude u mňa asi veľkým favoritom na film roka jeden z dvoch tohtoročných príspevkov legendy anime Mamoru Oshiiho. Najprv remastroval svoju najväčšiu ukradni-si-ma-matrix pecku Ghost in the Shell a potom vyrukoval s veľmi zvláštnym intímnym sci-fi Sky Crawlers. Uvádza ním do sveta citovo vyprahnutých postáv – detských vojakov označovaných ako Kildren, bojujúcich v neutíchajúcej leteckej vojne medzi dvoma znepriatelenými blokmi štátov. V tomto svete už štáty ako také nemajú záujem na tom, aby vyčerpávali vojnou iný než finančný potenciál, preto vojnu outsorcujú na súkromné spoločnosti. Tie zabezpečujú vojnu ako nikdy nekončiaci sled leteckých útokov jednej či druhej strany. Oshii však takto okato politický aspekt príbehu - hoci práve dopad tohto politického aspektu na hrdinov je v konečnom dôsledku práve to „to“ o čom film vypovedá - nesleduje. Omnoho viac ho zaujíma komorná línia osudov pilotov denne nasadzujúcich život v brilantne natočených leteckých súbojoch. Príbeh rozvíja veľmi lenivo a zdanlivo až nudne. Vyžaduje od diváka veľkú dávku pozornosti, pretože zásadné otázky príbehu nekladie priamo prostredníctvom postáv. Je to divák, ktorý musí z náznakov a malých rozporov v logike filmu vyabstrahovať tie správne otázky, aby mohol na ne nájsť tie správne odpovede. Režisér podobne ako v Ghost in the shell nikoho nevedie za ručičku a len náznakmi usmerňuje recipienta, aby vyskladal vo svojom vedomí fikčný svet Sky Crawlers s celým jeho politickým, technologickým a v neposlednom rade vysoko nehumánnym a preto tragickým podtextom. Pokiaľ si na zásadné otázky príbehu odpoviete správne, pochopíte nielen to, prečo film zdanlivo redukuje svoje postavy na emócií pozbavené pološialené stroje oddané svojej práci („it´s my job“ v kontexte otázky o vojne a zabíjaní – nevdojak si spomeniete na bombardovanie Juhoslávie letcami NATO) ale i bezmocnosť týchto osôb voči systému sveta Sky Crawlers a ich samovražedné sklony resp. vražedné sklony. Animačne je SC podobne ako jeho tohtoročný brat GITS 2.0 kombináciou poctivej 2D a nablýskanej CGI animácie. CGI film využíva najmä v leteckých súbojoch. Prechody medzi 2D a 3D však pôsobia veľmi rušivo. 2D animácii sa zase vytýka veľká podobnosť a nenápaditosť dizajnu postáv, čo síce je pravda, avšak myšlienkovo to do „produktového“ charakteru postáv Kildren veľmi dobre zapadá. Ostatné postavy totiž vykazujú veľmi slušnú variabilitu („priateľky“ pilotov, či ľudia z krčmy) preto sa prikláňam skôr k prísnemu podriadeniu dizajnu pilotov potrebám príbehu, než k úvahám o neschopnosti dizajnérov. SC sa bude vo všeobecnosti vytýkať nuda, absencia dynamiky a príbehu. Všetko toto je však pravda len na prvý pohľad, pretože ak skutočne nahliadnete pod povrch tohto diela a dáte si dokopy ten toľkokrát spomínaný ľadovec pod jeho trčiacou špičkou, nemôžete byť sklamaní. Pretože tak ako SC sa vám za snahu vnímať odvďačí len málo filmov a najmä po poslednej – po titulkoch nasledujúcej - scéne pochopíte, že je to vlastne malá komorná ľudská tragédia, v ktorej nedopraje postavám vytúžený pokoj ani ich vlastná smrť. 10/10 BEST MOVIE of 2009 () (menej) (viac)
Už jenom za ty letecké bitvy a nádherné pohledy na mraky (už jen ten začátek...) si to zaslouží dobré hodnocení, protože tohle byla vážně nádhera a já asi poprvé pochopil, proč někomu může přijít létání tak krásné. Když si k tomu přidám i velmi originálně pojatý příběh, který se nám pomalu rozkrývá a minimálně (je tam toho víc) objevuje jednu velmi obecně známou pravdu tedy že: SPOILER "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" KONEC SPOILERU tady ovšem velmi zajímavě podanou a vygradovanou, tak musím říct, že jsem si to vlastně náramně užil. Takže je to velmi pěkné, je to chytré a rozhodně to nenudí, takže paráda. 9/10 ()
Galéria (61)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (8)
- Režisér Mamoru Oshii konkrétně chtěl, aby Rinko Kikuchi nadabovala postavu Kusanagi Suito. Když byl dotázán na důvod, Mamoru odpověděl, že to založil na intuici. (aporve)
- Operace, která se odehrává přibližně 70. minutě, má být přísně tajná. V restauraci lze však zahlédnout televizní reportáž, která se operaci věnuje. (Terva)
- Scéně v restauraci dominuje malba od Mijamota Musašiho "Ledňáček sedící na uschlé větvi". (4ward)
Reklama