Muž a jeho pes

Film u mě doplatil palbou na moje city. Ne, že bych nestál o zasáh, ale je to asi stejný jako se slovem "miluju tě". Nepotřebuju ho slyšet, potřebuju ho vidět, aby mělo ten správný účinek. Bolest na duši, samota, staří, beznaděj, opuštěnost, to všechno dokáže z mých očí udělat zaslzenou rokli, ale nesmí to být určený jen pro můj zrak a sluch, musí to být určený i pro mé srdce a to bohužel o tomto filmu nemohu říci. Co tento film v mých očích povýšilo nakonec nad průměr ? Hudba ? Možná. Pes ? Určitě ne, nemám totiž rád když někdo umí vrtět ocasem dýl než já. Herci ? To bude ono ! Bebel je kapitola sama pro sebe. Už jsem ani nedoufal, že někdy Jeana Paula uvidím na plátně a stalo se, stalo se po tom všem, co v poslední době prodělal a přesto se dokázal vrátit a hlavně nic nezapomenout ze svého jedinečného hereckého talentu, protože zahrát starého člověka, se smutkem na srdci, vyžaduje od Belmonda, z jehož očí uvidíme radost ze života snad i ve sto letech a jehož úsměv umí dodat tuny pozitivní energie skutečné herecké mistroství. Není to ovšem jen Belmondo, ale i ostatní herci, kteří dali do filmu sami sebe. Hrozně mě potěšili epizodní role, Jean - Pierra Mariella, Pierra Mondyho a především Bebelova "parťáka" zde neuvedeného Charlese Gérarda. Scéna ve které se si Bebel a Gérard hledí do očí mě přenesla do starých dobrých časů, kdy nenapravitelný policajt nebo rošťák se svým věrným parťákem lámali v kinech všechny divácké rekordy a při téhle scéně jsem ucítil to, co jsem měl cítit u celýho filmu, svoje emoce. (28.05.2009)

J. P. Belmonda mám rád. Proto, nebo snad přesto se mi tento film těžko hodnotí. J. P. mám ve své paměti spojeného s akcí a sebevědomým jednáním. Lidé, kteří celý svůj aktivní život prožívají tzv. "na plný plyn" obvykle nebývají ani ve stáří až tak pasivní, jako se nám představil v tomto snímku J. P. Belmondo. Prostě, ta role pasívního starého muže mi jaksi nesedla k osobě J. P. Belmonda. Nechci tím naznačovat, že by J. P. roli starého muže nezahrál dobře, ale měl jsem při sledování pocit, jako bych pil černou kávu, která má chuť červeného vína. Přičemž obojí mám rád. Z toho důvodu si dovolím tento bezesporu námětem zajímavý film ohodnotit pouze třemi hvězdičkami, přičemž chápu tři hvězdičky jako ohodnocení slušného, nadprůměrného filmu. Vystřihnout si hlavní roli v pokročilém věku a navíc po mozkové mrtvici zaslouží ten nejvyšší obdiv. A ten J. P. Belmondo u mě jistě má. (03.11.2009)

Na úvod bych chtěl poznamenat věci. Za prvé, film jsem viděl zhruba až od 25 minuty. Za druhé, moje dnešní hodnocení není objektivně vůbec objektivní. Normálně bych dal tak možná trojku a třeba se i nedodíval, ale to dnes vůbec nehrozilo. Samozřejmě jen k úcty k velkému herci, který zas až tak ve velkém filmu nehrál, musím jít zákonitě o jednu výš. Třeba už jen za spoustu jeho jiných, skvělých filmů, které jsem kdysi viděl. A možná to byl jeho úplně poslední, kdo ví. (20.01.2015)

Nenechte se zmást pořadím jmen herců ve výčtu čsfd, Jean - Paul tu opravdu hraje první roli. Nečekejte ale nic převratného, buďte prostě rádi, že postarší pán po zdravotních komplikacích, jeden z nejlepších herců všech dob prostě natočil ještě jeden film a dalo mu to asi dost zabrat. Snímek je laděn klidně pohledem do soukromí rozvážného staříka a jeho psa, kteří jsou tu jeden pro druhého. Charles (Jean - Paul) chce sice ještě na stará kolena být pro někoho užitečný, ale to se mu příliš nedaří a tak jediné co ho drží při životě je jeho nejlepší čtyřnohý přítel.... (02.11.2009)

V českém znění Jiří Krampol, Lucie Vondráčková, Valerie Zawadská, a asi v deseti postavách Libor Terš! (jen v prvních čtrnácti minutách nadaboval tři různé postavy!). Dokud se tomuhle zlu dabingových studií diváci nepostaví, nic se na tom nezmění! Edit 9.4.2017 A ani dokument z dílny DVD edice o dabingu připraveném pro tenhle film na tom nic nezmění. (25.04.2010)