Agora
Ágora
Réžia:
Alejandro AmenábarKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris (viac)Obsahy(2)
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (764)
Velice ploché a prvoplánové. Herecké výkony velice slabé - celkově jsem byl až překvapen, jak byl film špatný. Jako dokument o historické epoše, o které toho moc nevím snad - ale jinak velice, velice slabé. Pouze jeden z řady velkolepých historických filmů, kdy chybějicí obsah a řemeslo je nahrazeno pouze efekty a drahou výpravu. Absolutně žádné emoce z toho filmu ve mě nezůstali, druhý den po shlédnutí si na film ani nevzpomenu. ()
Nemám rád, když se cílové myšlence podřizuje úplně všechno, tedy např. i věrohodnost prostředí a historických faktů. O Hypatii se toho mnoho nedochovalo, ale to nedává právo autorům vykreslit ji jako osobnost formátu Martina Luthera. Její význam pro současníky určitě nebyl takový, aby stoupajícím mocipánům (byť dosud ještě nejistým) stála za přesvědčování typu "Podepiš, že souhlasíš se vstupem vojsk a my Tě necháme ve funkci" , ani za následné exemplární zničení. O postavení ženy v té době (navíc dcery intelektuála, tedy nemajetné) si není třeba dělat iluze, ostatně je to vidět i na absenci jiných ženských postav příběhu. Mnohem pravděpodobnější je, že padla za oběť mentální lůze, která je vždy na koni, když se jí podstrčí nějaká ideologie a slíbí lepší zítřky. Zkrátka celé to působí dojmem umělého příběhu, snahou vytvořit starověkého Jana Husa nebo Giordana Bruna, ovšem mnohem fotogeničtějšího a s citovým životem milostného typu - Hollywoodské klišé jako hrom. Film, který ukazuje, jak křesťanství a jeho formální struktury byly již tak dávno zneužity k budování a posilování světské moci, bych měl možná jako nekatolík ocenit, ale když z toho ty paralely k současnosti trčí jak sláma z bot: působí to jako triviální agitka o tom, jak je náboženský fanatismus hnusný a jak za ním vždy stojí někdo prahnoucí po moci. Budiž, ale když režisér tvrdí, že chtěl vytvořit něco jako dokument CNN ze té doby, tak by měl dodat, že ve stylu "Vrtěti psem". 2 * za výpravu a herecké výkony. ()
Výpravný film o jedné z prvních astronomek a matematiček Hypatii (Rachel Weisz) s náboženským podtextem, ke kterému si každý divák musí udělat názor sám. ()
Nejprve o filmu. Uvěřitelné, bez příkras, popisné, nevtírající divákovy nějaký konkrétní názor nebo pohled na svět. Kulisy, kostýmy, všeobecně výprava na vysoké úrovni. Historická přesnost bude spekulativní, ale lze na to koukat jak na film, tak na dokument. Základní fakta a historická osa je vykreslena autenticky. A teď si neodpustím také můj názor :) Co je jasné, že na základě tohoto filmu dost pravděpodobně ke křesťanství nekonvertujete. Bohužel ale s velkou vlnou násilí je spojena každá církev, kterou začali spravovat lidé. V každé skupině lidí se najde schopná svině, pocit moci nad lidstvem je vysoce návyková droga. Hold, když máte v rukách nástroj moci a strachu, kterým jste schopni z davů udělat ovce, tak se vždy najdou tací, kteří se nechají unést. Je jen s podivem, kolik zvěrstva za celou historii lidstva církevním hospodářům prošlo. Miluj bližního svého, nesesmilníš a nezabiješ platí asi jen v případech, kdy vám ten bližní nepřekáží. ()
Po dlouhé době konečně uvěřitelný historický film, kde postavy nevláčí 20ti-kilové meče a i po pěti šípech do hrudi se netváří jakoby nic. Ke konci je sice znatelný záměr vyronit z diváka nějaké ty slzičky, ale ty jsou na místě. Velmi sympaticky natočeno a i přes pár nepřesností si zaslouží plné hodnocení... ()
Film, ktorý pripomína zábudlivcom, že kresťanstvo je nebezpečnejšie ako islám, rakovina a atómová bomba dohromady, má automaticky dve hviezdičky. Aj keby ho natočil školák na mobile. Toto je navyše veľmi estetická záležitosť. ()
Rozpočet cca.1 miliarda 250 melounů,za to by se u nás muselo natočit aspoň x filmů i když si nejsem jistý,jaké kvality.Výprava,stavby,efekty slušný počin,kterak pompézně i když si to na sebe nikdy nemohlo vydělat,vypráví vlastně o jediném,o tom že náboženství je fanatické zlo a to jakékoliv podobě. ()
V skutku zaujímavý film zobrazujuci osudy hypatie, niekedy mi tam vadilo až prílišné zanietenie hypatie do matematiky a už menej o jej iných stránkach, samozrejme je to limitovanou dĺžkou filmu a aj historickými dátami, ktoré možno ani nie sú. Z filmu išiel strach a nenávisť voči novovznikajucej sekte, kresťanom. Vlastne sú tam zobrazovaní ako fanatici, ktorí nemajú problém niekoho chytiť a zabiť. A myslím, že to filmové zobrazenie je reálne a tato sekta potom uvrhla svet na 1200 rokov späť a je zaujímavé aké poznatky už boli v staroveku pred príchodom sekty kresťanov, všetko padlo a zastavilo sa na tisíc rokov. A to všetko v mene boha, v mene boha bolo vyvraždených tak veľa ľudí, že ďaleko prevyšuje satana. ()
Hlavní postavou je astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která ještě před Keplerem odhadla, že země obíhá kolem slunce nikoli po kružnici, ale po elipse. Ve filmu jsou pěkné záběry staro/středověké Alexandrie. Nad tím vším bohužel ční násilí, páchané ve jménu boha, popř. bohů, ať už se jim klaní ten, či onen. Je smutné, že tento fanatismus přetrvává do našich věků, byť křesťani již vystříleli svoji tisíciletou munici. Na druhou stranu, dnes se vraždí kvůli jiným vznešeným cílům, jako je národ, byznys apod. Film obdržel 7 španělských cen Premios Goya (ze 13 nominací) , obdoby našich Českých lvů. ()
Nerozumím tomu, že to mnoho lidí bere jako opravdový výlet do historie a věrný popis událostí. Doslova antikřesťanská idiocie z toho doslova stříká na sto stádií a trapný pokus genderového šílenství tomu nasazuje korunu. Vlastně ne, toporná vznešenost Rachel Weisz je ona koruna. Výpra, kulisy, masky, kostýmy, to všechno je skvělé. Dokobce jsou i uvěřitelné herecké výkony vedlejších postav. Ovšem nejvíce mi je trapně z komentářů opěvující Alejandro Amenábara, jak to hezky čerprdelníkům nandal. Smutné čtení o nevědomosti národa. ()
Já říkám jen bravo.. Me gusta! ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (viac)
Amenábarův scenárista točí sci-fi
Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (viac)
Agora se v mém seznamu zařadila mezi ty snímky, které se velice těžce hodnotily a ještě těžší pro mne bylo napsat k němu komentář. Ne, že bych neměl o čem psát, ba právě naopak, v hlavě se mi vytvořilo tolik myšlenek, názorů a emocí, že by to stačilo na sepsání povídání k deseti filmům, vydání knihy a ke strávení mnoha hodin v nekonečných diskuzích. Vůbec nevím kde začít....Agora mi docela dobře vyjasnila mé mezery ve vzdělání, neboť jsem pořádně nevěděl, co se na světě dělo řekněme v letech 0 - 900. A dále díky tomuto španělskému filmu více chápu, proč bylo v dějinách na naší planetě tolik válek. Och bože, jak bylo od prvopočátku jednoduché vraždit lidi pro víru v tebe, jak snadné bylo ospravedlnit zabíjení bezvěrců, když tak bylo činěno kvůli tobě a jak beztrestné bylo zbavení se nepřátel pro tebe bože ? Anebo ne ? Nebyla to obyčejná lidská touha po moci, penězích a pohodlnosti, která donutila zabíjet lidi jinými lidmi ? Agora by naznačovala že ano ! Ale musíte na to jít chytře, ale je to jednoduché. Stačí ukázat prstem na bohaté členy komunity, kteří se v té dané době mají dobře a nechtějí se podělit, něco jim sebrat a rozdat to chudým lidem, sám žít mezi nimi a nebát se mluvit proti bohaté sortě, podněcovat proti nim nenávist, přiživovat ji, dokud mi neuvěří dav jiných chudáků, kteří by také chtěli žít v bohatství. Agora mi dala za pravdu v tom, co jsem si dávno myslel o jedné z nejznámějších postav lidských dějin. Řeč je o Ježíšovi, člověku z krve a kostí, který byl pro svou pravdu upálen na hranici. Příběh filmu Agora však začal až v roce 391 po Kristu, kdy byl Egypt se svým hlavním městem pod nadvládou římského impéria. Císař však již svou moc začal ztrácet a nedokázal tak zabránit násilí, které vzniklo mezi pohany, do té doby žijící v souladu s Židy, byť v otrokářské společnosti a stoupencům nově vznikajícího náboženství. Tím nebylo nic jiného než křesťanství, které nabylo na síle a začalo roztahovat své křídla, chránící stále více členů. Třenice vyvrcholila v ozbrojenou bitvu, násilí a zabíjení ve jménu boha, kterého nikdo nikdy neviděl. Pokud by jím měl být Ježíš, chovali by se tak lidé věřící tomu, že byl bůh ? Vždyť Ježíš Kristus se nikdy nedopustil žádného hříchu. Jeho život byl tak mimořádný, že mohl svým nepřátelům směle položit otázku: „Kdo z vás mě usvědčí z hříchu?“ Vražda mezi hříchy patří a Ježíš řekl svým učedníkům: „... Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. ... Neřekl pronásledujte je a zabijte. Člověk když potřebuje, umí si leccos vymyslet, upravit k obrazu svému, tak jak se mu to hodí. Tehdy takovou víru zneužilo křesťanství, jinde to byl zase jiné náboženství, děje se to celá staletí a i dnes v 21. století. Spravedlnost prostě neexistuje a nebyla dopřána ani hlavní hrdince filmu Agora, kterou byla vynikající astronomka a filozofka Hypatia, jejíž role se zhostila Rachel Weisz. Myslím si, že svou roli tato charismatická a krásná herečka naprosto dokonale zvládla. Tato žena učila v alexandrijské městské knihovně syny bohatých lidí, mezi nimiž se objevilo i pár věřících křesťanů, zatímco ostatní byli pohané. Tito bezvěrci nebyli ale žádní hlupáci, byli vzdělaní, čistotní, měli své bohy, nejen jednoho ale také otroky. Chytrá Hypatia mezi nimi nedělala velké rozdíly a snažila se mezi nimi vzrůstající nepřátelství potlačit pomocí filosofie a vědy. Já věřím tomu, že pomocí těchto dvou věcí spolu s dostatkem vzdělání by se daly války vymýtit. Ale tam, kde bují hloupost a nevzdělanost je tak snadné nabulíkovat lidem pitomosti a podněcovat je k nenávisti vůči komukoliv, stačí jen když se má někdo dobře a druhý ne a ukázat na něj prstem. To se povedlo i Cyrilovi, náboženskému fanatikovi, který se ujal moci mezi křesťany, kam přestoupilo mnoho lidí i z bohatějších rodin. Někteří to však neudělali pro víru v jediného Boha, ale pro svou bezpečnost, jiní zase na přestupu vydělali podobně jako fotbalisté či hokejisté, kteří opustili svůj klub pro větší zisky a silnější tým. Cyril nejprve vyhnal židy z města, když předtím proběhlo zabíjení mezi oběma tábory a poté se zaměřil i na Hypatii, Jestli se jí podařilo uniknout před smrtí, zda ji pomohl přítel prefekt jako vládce města nebo zda jí dokázal přesvědčit její bývalý žák a později jeden z biskupů k přestupu ke křesťanství, to vám už neprozradím. Sledovat tento dávný příběh z Egypta byl pro mne každopádně velkým emotivním zážitkem a jen mne utvrdil v tom, že by si člověk měl zachovat chladnou hlavu v jednání s protistranou. Nezlobte se na mne vážení věřící, ale zabíjet nevěřící pro své přesvědčení mne nepřesvědčí, to už budu mrtvý a bude mi to jedno. Ať si každý věří čemu nebo komu chce, ať se nepřítele snaží přesvědčit slovy a důkazy, ne jej odstranit z cesty. Bohužel to tak nefungovalo nikdy a asi ani nebude, historie nám to ukázala už mnohokrát z jakékoliv strany. A ještě jeden poznatek. Když se křesťané stali mocnou náboženskou silou, nastala doba temna, drsný středověk, pálení čarodějnic, ničení zakázaných knih, tělo muselo být skryto, nesmělo se o něm mluvit a vůbec mnoho věcí se nesmělo. A už stačí. Stejně se mi komentář určitě nepovedlo napsat tak, abych své myšlenky dokázal dobře vyjádřit. Agora může být pro mnohé poučením a je rozhodně filmem k zamyšlení a proto ode mne dostává čtyři křesťanské hvězdy ****. () (menej) (viac)