Agora

…a protože se všichni nepomlátili, tlučou se dodnes. Jen s tím rozdílem, že kameny a klacky už dávno nefrčí a vystřídaly je mnohem „vyspělejší“ zbraně. Ach jo. Smekám před Amenábarem scénáristou i Amenábarem režisérem, neboť se mu podařilo dát dohromady film, jemuž nemám co vytknout. O aktuálnosti jeho myšlenky není třeba dlouho přemýšlet, stejně tak jsou zbytečné i úvahy, jestli Rachel Weisz lépe vypadá nebo hraje (je to pochopitelně remíza), Marianelliho soundtrack jsem si zamiloval už dávno… Naprosto mě však ohromilo, jak Agora vypadá. Dechberoucí letecké záběry žijící Alexandrie prokládá režisér úžasnými vesmírnými pohledy na Zemi a snad nám tím chce naznačit, že ten zmatek, který se dole děje, opravdu někdo sleduje… No… Pokud by tomu tak bylo, zajímalo by mě, jestli se ten někdo pobaveně šklebí, nebo jestli kroutí hlavou a zoufale si mne vrásčité čelo. (19.11.2011)

Nádherný historický a realistický film. Po dlouhé době skvělé kulisy a film skládající poctu matičce Antice a všemu, co představovala. Úžasný výkon Rachel Weisz a v podstatě poloviny herců, kteří si alespoň trochu zahráli. Mám rád historii a tento film mě zkrátka naprosto uchvátil. Jednak věrohodným ztvárněním, ale hlavně demonstrativní ukázkou slabosti lidského druhu, oddávajícímu se jakékoliv fanatické formě náboženství. Rozhodně realisticky vykreslení křesťané, kterým se nepochopitelně v drtivé většině západních filmů podsouvají vlastnosti a zásluhy, které nikdy neměli. Vzhlížet ještě dnes k něčemu tak amorálnímu, co vzešlo z tak ubohých základů, je nemoc v pokročilém stádiu. Ano, křesťané nikdy nebyli pokojní pastevci koz, co se modlili k Bohu a milovali všechny okolo, byli to fanatici nebo otroci církví udávajících dogma (ne tempo). Kéž by nikdy pravý Řím nepadl, Konstantin se nezbláznil a tempo Evropě udával pantheon a ne katolická církev. 90% (07.03.2010)

Vývoj dějin se občas odvíjí smutnými směry, kdy je někdy třeba na znovuobjevení mnohého čekat 1200 let a přitom nejsme ani po tolika zkušenostech schopni se chytnou za nos a poučit se. Producentská sebevražda a jedno elegantně nastavené zrcadlo dnešnímu islámu o tom, jak se dá víra, pro mnohé tolik nutně potřebná, lehce strhnout na cestu fanatismu, který nezná mezí, ani úcty. (15.07.2010)

Vývin civilizácie zachytený v určitom období rozmachu krensťanstva, fungovanie spoločnosti, tie rozdiely medzi obyvateľstvom tej doby, jednoduchým zmýšľaním a medzi tým filozofka snažiaca sa pochopiť fungovanie vesmíru. Vizuálna stránka mi absolútne sadla. Presne takéto niečo som už dávno chcel vidieť a Alejandro Amenábar mi tak splnil sen. (26.04.2010)

Kdepak elipsa. Kružnice se středem H vepsaná v trojúhelníku o stranách a = nekompatibilita náboženství, kvůli fanatismu a ignorantství často neslučitelných s rozumem, b = racionalita, fascinace vědou, touha po poznání a c = student a otrok v milostném vzplanutí k ženě, která jim oplácí netečností. Apropo, když na vás doma čeká cynický buldozer preferující protřepané drinky, nemohou vás ty dvě slabošská přetrhdíla vzrušovat.. Amenábar to narýsoval sympaticky stroze a se zajímavými perspektivami (třeba ta ptačí při křepčení lůzy), nicméně příště by to chtělo méně gumování a ostřejší tužku.. (24.05.2021)