True Blood: Pravá krv

Tak ujetou a divnou věc jsem už velmi dlouho neviděl. Člověk má z počátku trochu problém ujasnit si, na co vlastně kouká, protože nedostává koncepci, na kterou je zvyklý. Samozřejmě zde najdeme i klasická klišé, jenomže způsob, jakým je tenhle žánrový mišmaš podáván, to všechno převálcuje. True Blood prostě stojí za vidění, ať už si myslíte cokoli o seriálech nebo o upírech. Něco takového se totiž vidí jen velmi vzácně! UPDATE: Po slabé čtvrté sérii, která toho rozjela příliš mnoho na příliš mnoha frontách a obsahovala tolik logických chyb a scénáristických berliček, že jsem se místy musel smát, snižuji hodnocení seriálu na 4*. 1. série 100%, 2. série 80%, 3. série 100%, 4. série 40%, 5. série 80%, 6. série 80%, 7. série 60%. (27.12.2008)

Nikdy jsem si ani nepomyslel, že to napíši o seriálu o upírech, ale tohle je po té dlouhé době první audiovizuální dílo, které se, byť vzdáleně, podobá seriálové legendě s názvem Twin Peaks. Je to sice spíš takové Městečko Twin Peaks v postmoderně odlehčeném duchu pro mladé diváky, přestavěné ve stylu totálního synkretismu, kde se v tavícím kotli mysli Alana Balla smísily všemožné vlivy a inspirace, leč pro obé platí - Pravá krev je nesmírně chytrý televizní počin. Alan Ball navíc zamíchal i s formální stránkou svého díla a dovolil si ve svérázném experimentu natočit málokdy vídaný pletenec žánrový, jemuž vévodí právě nádech mysteriozna. Celkové vyznění je ovšem překvapivě dospělé a i když se mysteriozní rozměr může zdát na první pohled trochu laciný, stačí si jen na místo upírů dosadit jakoukoliv v historii i aktuálně segregovanou minoritu, třeba černochy, židy či homosexuály, a najednou tu máme osobitou alegorii západního světa a jeho xenofobních běsů a temných stránek duše... Navíc to dokonalé postižení atmosféry ,,divného" amerického Jihu, podobně jako třeba v excelentním Parkerově Angel Heart... True Blood je skutečně nesmírně chytrý seriál... Série 1: 90%, série 2: 80% (30.04.2009)

Najoriginálnejší počin televíznej sezóny po scenáristickom štrajku a pravdepodobne najoriginálnejší seriál za pekne dlhý čas je vlastne len v seriálovom svete mierne podceňovanou upírskou tematikou trochu (rozumej poriadne) inak. Elementy, ktoré Alan Ball servíruje pritom nie sú na prvý a ani na druhý pohľad vôbec kompatibilné, žánre sa behom epizódy striedajú bez najmenšieho upozornenia, na zaužívané schémy sa neberie ohľad, nekorektné a explicitné scény su na dennom aj nočnom poriadku a to všetko krásne zaobalené atypickým južanským prízvukom, ktorý celkom pochopiteľne kadekoho privádza do mierneho zúfalstva. A hoci nejde o bezchybný zážitok, ktorý by svojím tempom rozpumpoval srdce diváka a hľadanie vlastnej tváre na začiatku je viac než očividné, postupom času do seba kúsky puzzle zapadnú a aj menej zujímavé zápletky, či nie príliš vrelé sympatie k istým charakterom ustupujú komplexnému poňatiu. Aj z toho hľadiska mierne prekvapenie a veľmi rád sa k Sookie, Billovi, Tare či Samovi v budúcnosti vrátim a verím, že sme ani zďaleka nevideli to najlepšie. (29.11.2008)

Zpočátku mne to bavilo, ale pak nastal ZLOM a po 8. dílu jsem řekl dost! Pošahaná kozatá servírka, která si hraje na chodící morálku a zároveň s prominutím "šuká" s upírem, chodící penis ala bratr, černoška, která neví, ke komu by vlezla....... náměsíčný vedoucí restaurace, tak hrozně tajemný.............................a další pošahané postavy. No a hlavně "TOTÁLNÍ NUDA! (30.03.2009)

Moderní fantasy seriál, který se na staré legendy o upírech dívá jinýma očima než hororoví klasici typu Brama Stokera. Představuje nám svět, kde upíři jsou všeobecně známou součástí společnosti a jejich komunita je nedílně propojena s lidskou rasou. Usilují o politická práva, milují, nenávidí, intrikují a pracují podobně jako lidé. Seriál je určitě dospělejší a chytřejší než např. Buffy nebo Angel, zároveň ale při nejlepší vůli ani vzdáleně nedosahuje kvalit seriálových špiček v mysteriózním žánru, jako je Městečko Twin Peaks nebo Království. Na to není Pravá krev dostatečně rafinovaná a mnohavrstevná. Jak už to u podobných kvalitnějších amerických seriálů bývá, žánrová nadsázka slouží scénáristovi k zobrazení reálných politických, společenských a rodinných konfliktů. Potýkání se dvou tak odlišných komunit je vlastně podobenstvím na rasovou problematiku. Kladem je obsazení Anny Paquin v hlavní roli, je to dostatečně tvárná a sympatická herečka. Nadějný rozjezd v mém případě ale zbrzdilo poznání, že někdy se seriál bere moc vážně a místo lehkého ironického nadhledu produkuje sentiment nebo patos. Celkový dojem: 60 %. (10.10.2010)