Důvěrnosti

Čekala jsem buď zneužívání nebo nymfomanku -tak to od začátku vyznívalo. Nedalo se z toho vybrat vůbec nic :( Dcera nějak moc divoká -otec rasista i když je sám rasisticky posuzován -soused pedofil -sousedka hned sociální pracovnice .....no ..trochu moc od všeho. Nakonec nevím, koho bych měla politovat a koho ne :) (03.02.2014)

Tieto dôvernosti sa dajú akceptovať len s veľkým úsilím ( ale film je natočený dobre ). Rozohrať hru o 13-ročnej nymfomanke, ktorá len začína objavovať svoju sexualitu ( tento rozpor je úmyselný ) a pritom sa chová ako svätý za dedinou bez štipky emócie, je síce atraktívny materiál, ale má mnoho úskalí. Úskalie je práve v samoúčelnom chovaní hlavnej predstaviteľky. 3+ (05.09.2012)

Po včerejších reprízách, jsem k té dnešní přistupoval s krajní opatrností a ve finále jsem si oddechl, protože nešlo o další katastrofu, které jsem před lety mocně nadělil. Je to sice k neuvěření, ale i já si ještě pamatuji na období dospívání... Ehm, pamatuji si i na dobu před dospíváním, kdy jsem byl sexuálně zneužit (svým způsobem) o tři roky starší dvanáctkou, která si chtěla vyzkoušet pár chvatů z otcovy sbírky pornokazet. Tato "drsná", nezapomenutelná zkušenost ve mně sice nevyvolala celoživotní trauma, ale poznačila mě jiným způsobem. Od té chvíle se cítím být silně přitahován ženami, což naprosto zruinovalo mou šanci stát se gayem a být tak v dnešní době in a nestát se odporným bílým heterosexuálem a celosvětovou sexuální hrozbou. No, zpět k tématu. Dospívání nebylo jednoduché, a to jsem nebyl třináctiletou míšenkou ve Spojených státech, kterou "vychovávají" matka na baterky a bigotně pokrytecký otec a jejíž zájem o sex je jaksi intenzivnější, než je obvyklé. Tím myslím spíš tu praktickou část. Naštěstí je kolem ní stále někdo, kdo je ochoten nezištně pomoci; od pedofila ze sousedství, přes spolužáka až po těhotnou sousedku (ale ta je v tom nevinně). Film mě i dnes bavil, a přestože nesnáším militantní feministky, tady se musím postavit na jejich břeh řeky. Jasira sice začala poněkud předčasně, takže je hbitě označena visačkami: nymfomanka, děvka, štětka nebo běhna, ale kdyby šlo o kluka, byl by to v očích minimálně mužského publika borec a chlap, jak se patří, takže v tomto případě kopu za genderovou rovnost. / Poučení: Hlavní rozdíl mezi pedofilem a učitelem je v tom, že pedofil má děti opravdu rád. (29.07.2022)

Vážím si Allana Balla za jeho mistrovský scénář k American Beauty a je mi celkově jako tvůrce velmi blízký (Six Feet Under je jeden z mých nejoblíbenějších seriálů a True Blood mám taky moc rád). Většinou v posledních či úvodních epizodách jednotlivých sérií osobně režíruje, tudíž jsem věděl, že by režie neměla být problémem (a opravdu nebyla). Navíc by si člověk řekl, že scénárista takového formátu, jakým Alan Ball bezpochyby je, špatný scénář prostě napsat nedokáže. V tomto případě jsou to asi spíše postavy, co mi na Towelhead vadilo nejvíc (v Americké kráse pro mě byly bez výjimky všechny postavy alespoň nějakým způsobem sympatické či zajímavé). Rasistický, despotický, chvílemi až fašistický otec, napůl libanonská, napůl americká mladistvá nymfomanka, prasácký soused středního věku a nadržený Afroameričan. Příběh nakonec vyznívá jako proces „ordinary girl´s gone teenage slut“ a to by byl materiál spíš na nějakou teenagerskou parodii a ne na „seriózní a zároveň kousavé ballovské drama“. Velké zklamání. 3* kvůli zbylým sympatiím vůči Alanu Ballovi. (28.09.2012)

Obrovské překvapení. Hrozivě skutečné drama o znásilnění a sexu nezletilých (13 let pro upřesnění). Film naštěstí nedusí diváka depresivní atmosférou, ale vážné pasáže prolíná se zábavnými (kočka, první orgasmus, "Have sex with me"), a jde mu to stejně skvěle, jako to šlo u Americké krásy. Je vidět, že jsou oba filmy od stejného autora. Summer Bishit bylo v době natáčení již osmnáct let a musím říci, že jde o jedno z nejkrásnějších stvoření, jaké jsem kdy viděl. Ona i ostatní podávají bezchybné výkony, obzvláště musím vyzdvihnout Aarona Eckharta, který zde a v Temném rytíři dokázal, že by klidně mohl patřit mezi hereckou elitu. Snad, jednou... Nothing Is Private se mi zarylo pod kůži a zůstane tam ještě pěkně dlouho. (17.01.2009)