Absurdistan

už nějakej ten čas nepíšu recenze, takže mě hloupější filmy už tolik neuráží. absurdistán posloužil jako kulisa u malování a dojem je celkem ok. kdyby se jednalo o němý film, a aja tak nemusela kvokat své repliky spisovnou češtinou, bylo by to výrazně lepší. každopádně pro náročnější bude vždycky lepší volba Aristofanés: Lysistraté. jedinej rozdíl je v motivaci. ženy přestanou s muži souložit kvůli válce, ne kvůli hygieně :-) (17.11.2009)

Bylo nebylo. Za jedněmi horami a povícero lesy se německý režisér Veit Helmer namísto svých autorských pohádek pro dospělé rozhodl zabývat něčím prapůvodnějším a tak vstoupil do dávno zapomenutých teritorií a natočil báji. Krásně malebnou báji o vzniku řeky. Voda byla totiž vždy stěžejním elementem a jako taková hrála v mýtech důležitou roli. Ta báje sice možná byla o něčem docela jiném - třeba o krizi patriarchálního zřízení a reflexi možné emancipace pohlaví, možná to byl mýtus o zázracích lásky či důležitosti revolty mládí, či o docela jiných věcech, každopádně onen mýtický rozměr je určující - čistě mimočasové vyprávění, které je nelehko a nejednoznačně interpretovatelné, plné nejrůznějších symbolů a zakódovaných ozvěn vypravěčské zkušenosti. V mýtech se totiž transgeneračně předávala nějaká lidská zkušenost a je rozhodně vrcholně zajímavé sledovat, jak fungují mýty moderní (či spíše postmoderní). Veit Helmer přistoupil k filmu v duchu magického realismu, který se světem mýtů úzce souvisí, a vytvořil cosi na způsob balkánské komedie řízlé poetikou ještě více východnějších kinematografií. Schází mu sice Kusturicův humor, oplývá však za to na Západoevropana nezvykle originálním romantickým viděním světa (analogie s Jeunetovou Amélií z Montmartru ale není příliš přesná). Příběh o tom, jak jakýsi mladý muž vrátil lidem vodu, je krystalickým příkladem toho, že se vyplatí experimentovat a pokoušet se vyprávět věci jinak, než jak jsme na to normálně zvyklí. Byla by to jistě krásná love story či dobrodružný film, takhle je to ale mnohem magičtější a záhadnější... Podobné filmy: Krajinka, Underground, Černá kočka, bílý kocour (12.11.2008)

Tvári sa to ako komédia, ale vtipné to nie je. Tempo filmu neuveriteľne nedynamické a bez poriadneho prekvapenia, či sebamenšieho zvratu. Príbeh je jedno veľké klíše (pravdepodobne zámerne, no ale aj tak...) vyplnené prázdnou vatou. Fajn je to o láske, plné ľahko odčítateľnej symboliky, ale pre mňa umelé a naviac studené ako psí "čumák". A naviac som sa príšerne nudil. Nehnevajte sa, ale toto mi vážne nesadlo. (17.02.2009)

Čo všetko sú hlavný hrdinovia schopní urobiť pre ten "slávnostný okamžik". Komédia vystavaná na obrazovom humore, kde dialógy skoro vôbec nie sú je i napriek tomu milá a dá sa na nej pobaviť. Je to taký malý mix rozprávky, surrealizmu a grotesky dopĺňaný komentárom hlavných hrdinov. ........ ........ Humor: ** Vtiahnutie do deja: ** (04.02.2009)

Německá, rusky mluvená komedie s Češkou v hlavní ženské roli! To byla pro mne neodolatelná kombinace, navíc režisér už má na kontě podobně podivný (a hodně povedený) film Tuvalu. Je tu bizarně ulítlý humor, komentář vtipně glosující situaci, herecká sestava posbíraná po celé Evropě a kusu Asie, neokoukané ázerbajdžánské exteriéry, příběh inspirovaný skutečnou událostí z Turecka a krásně naivní love story. Na karlovarském festivalu mi to přišlo příjemně odlehčené, ale v normálním kině už to taková zábava není (70%). (15.07.2008)