Superman II: Verze Richarda Donnera

Vážně se mi ten Donnerův sestřih těžko hodnotí, když oba dva díly klasického Supermana bezmezně miluju a i ten druhý mám zarytý hluboko pod kůží... Jsem ochoten připustit, že celé to mesiánské "syn se stane otcem a otec synem" dává vztahu těch dvou větší hloubku (a také větší hloubku Reevovu herectví) a hlavně zodpovídá na otázku, jak se z člověka stal opět superhrdina, ale to šlo i u původní verze, i když to byla spíše otázka domýšlení. Velmi mě pobavil režisérův vzkaz na konci titulků, týkající se zacházení se zvířaty při natáčení v osmdesátých letech a škodlivosti kouření...zkrátka, až mi někdo podá důkaz děsivosti scén s bombou na Eiffelovce a jiných takových, budu možná ochoten změnit názor! :-) (02.01.2014)

Ano, tato verze je jiná...tedy je mizerná z jiných důvodů, než ta Lesterova. Ovšem už jen z principu, že jde o verzi tvůrce, neovlivňovanou tupouny, ji hodnotím lépe. Přestože je to komiksárna, takže by se člověk neměl zatěžovat detaily, jako že tam spousta věcí nedává smysl, nenašel jsem pro spoustu blbin pochopení. Superman je tady navíc znázorněn jako ubožák, který je bez schopností ufňukaná bábovka a dokonce je i mstivý...když dostane přes hubu, tak hned jak získá schopnosti zpět, nelení se vrátit a oplácet. To byl dost creapy moment, který zastínilo jen superhloupé vracení času zpět a u toho nějakým zázrakem i mazání paměti... . Ale jak jsem psal, je to jen komiksový film, na motivy časopisů, kde se děly podstatně bizarnější věci. Ale abych jen nenadával. Několik momentů bylo velmi dobrých, které stojí za zapamatování. Ale jinak je to pořád chlápek v rudých trenkách, kterého z nějakého důvodu nenapadne, že může s Lois normálně chodit jako Kent... . Za mě nejlepší Superman je s Cavilem. Tam už jsou některé stupiďárny přefiltrované. Tímto kapitolu starých DC filmů uzavírám, není oč stát. (04.06.2022)

Rozhodně zajímavá verze Supermana, který má úplně jiné vyznění. Pořád je to Sci-fi komedie, která oproti novým Supermanům sází hlavně na humor než na monumentální akční scény (i když zde samozřejmě taky nějaké jsou). Stejně jako u jedničky i zde je vidět stáří filmu na tricích, ale i tak je to povedená zábava. Za mě 80% :) (27.10.2015)

Vzpominam ze uz jako dite jsem nektere diry v puvodni verzi vnimal, a ze mi urcite momenty nedavaly smysl, takze jsem byl na predelanou verzi z nostalgickych duvodu zvedavy. Bohuzel nemam pocit ze by slo o lepsi film. Nektere sceny z puvodni verze vypadly zcela pravem, nekdy pusobi nepovedene cele nove pasaze (napriklad kompletne prekopany uvod bez scen s teroristy a Eiffelovkou, kde ted vidime v retrospektive zabery z ruznych momentu prvniho dilu). Pridelane a predelane digitalni triky jsou na urovni horsich televiznich filmu, coz se da rict i o pridane hudbe. Kombinace starych filmovych a novych digitalnich zaberu je rovnez esteticka hruza, specialne na kompletne prekopanem konci. Nebudu (moc) spoilovat, ale napovim, ze jde o naprosto bezduvodne zopakovani jisteho Supermanova figlu z konce jednicky. Prijde mi ze tuhle verzi vytvoril Donner jen natruc kvuli davnemu sporu se studiem, pricemz uplne zbytecne vyhodil i ty Lesterovy sceny, ktere mely ve filmu opodstatneni, nebo byly lepsi nez nektere Donnerovy, ktere tam ted zpetne zaradil ciste proto, protoze jsou jeho. (10.02.2009)

Mno tak existence Donnerovic cutu alespoň pomáhá uklidnit divoké teorie o tom, jak zlé studio sebralo mladému auteurovi jeho nekompromisní vizi ve prospěch prostoduché rodinné zábavy. Připitomnělé jsou totiž obě verze naprosto stejně. Při znalosti obou cutů ale můžeme alespoň studovat ten střet dvou naprosto odlišných režijních přístupů - donnerova dynamického, postmoderního a novohollywoodského a Lesterova veskrze staromódního, odkazujícího svojí tříkamerovou metodou do období Hollywoodu 50. a začátku 60. let. Chybějící příšerné scénické sekvence z Paříže či od niagárských vodopádů, za kterými Lester stojí, budiž největší odebranou hodnotou tohoto sestřihu. Druhý díl jinak zůstává i nadále líně napsanou pitominou, která strádá zejména kvůli špatným záporákům a z toho vyplývajícího nefunkčního spektáklu. Dokud jsme v prvním díle viděli, jak Superman čelí přírodním katastrofám a lidským úkladům, mohli jsme si uvědomovat jeho schopnosti a síly na povědomých elementech. Když se ve vzduchu zpomaleně pere se třemi personifikovanými archetypy zla (touha po moci, touha po násilí, touha po utrpení), naráží akorát na limity tehdejších technologií. Superman II nebyl dobrý film v žádné verzi, ale při znalosti obou střihů alespoň nabízí zajímavý náhled střetu mezi mladou a klasickou režijní vizí. A můžete se zde alespoň rozloučit skrze některé dříve nepublikované scény s přece jen strašně roztomilou dvojicí Christopher Reeve a Margot Kidder. (24.02.2021)