Cadillac Records

Na ten film jsem se dost těšil, ale výsledek vypadá jako zfilmovaný heslo z Wikipedie. Skákání od jedné postavy k druhé beze smyslu, každá scénka má tak tři minuty a honem k další, abysme stihli celou historii společnosti. Zahrnout skoro 30 let do hodiny a 3/4, to je taky nápad. Pak to nemá takhle vypadat. (03.01.2014)

Skvelý zvuk a mimoriadne herecké výkony, to je skvelá vizitka tohto hudobného filmu. Osobnosti skvelého electric blues, sprítomnenie v stave zrodu a potom aj ich dramatické životné osudy. Objavili sa aj Hubert Sumlin a James Cotton, často zanedbávaní muzikanti. Výborná hudobná dráma o Leonardovi Cheeseovi, zakladateľovi hudobného vydavateľstva. Výborné stvárnenie hlavnej úlohy Adrienom Brodym. Čo viac si priať, možno snáď aby toto majstrovské dielo trvalo o pár hudobných minút dlhšie. (07.02.2015)

Prosté, jednoduché, až primitivní! Ale co naplat, když už to slovo (BLUES) budí takové emoce! Víření kolem Chess Records (založeno 1950, Leonard Chess zemřel 1969) dobře podtrhuje nejen manio-depresivní charakter významných bluesmanů té doby (chybí především Bo Diddley - bájný vynálezce rokenrolu): hudební nadšení, rozhazování peněz, libování s v přepychu, pýcha / existenční úzkost, strach z neúspěchu, závislost na vnějším prostředí a únik do omamných prostředků, ale také popularizaci této hudby (městské chicagské blues, rhythm and blues, rock and roll), na které se dalo dobře vydělat. Název fimu "Cadillac Records" je případný. Ještě před pár lety prohlásil John Lee Hooker (zemřel 2001) před natáčením poslední desky (parafráze): Natočím tu desku, a za to si koupím buď další kadylak nebo další barák. Pořadem (filmem) nás provází Willie Dixon (ta nejlepší volba), zřejmě nejúspěšnější bluesový skladatel (autor např. "Little Red Rooster", "Spoonful", "My Babe" a nesčetně dalších písní, které se mylně považují za tradicionály)... Blues po Lennyho smrti samozřejmě není mrtvou kapitolou, jeho další obohacení bílými hudebníky je nesporné (možná v rozporu s jiným míněním), vzpomeňme si jen na tři kytaristy, skladatele a zpěváky ze skupiny Fleetwood Mac (Peter Green, Jeremy Spencer, Danny Kirwan), kteří mají (v takové síle) v černém světě sotva obdoby - také jednou z mých nejoblíbenějších písní je "Something Inside Of Me" od tehdy mladičkého Dannyho Kirwana - a o něm (nich) nelze říct, že si to nastudovali u černochů, ne, ti to měli v krvi... (16.08.2014)

První hodina, která se soustředí převážně na vstup slavných rock'n'rollových hudebníků na scénu a na jejich hudbu, je opravdu dobrá a má šťávu, ale pak to začne jít z kopce, začíná se řešit kdo koho miluje, opakují se nikam neústící hádky o peníze, snad jen posledních pár minut filmu je zase dobrých. Ale celkově jde určitě o nadprůměrný film. (01.07.2009)

Emočně ploché, odtažité, nudné..tak bohužel tyto slova mě napadají po zhlédnutí Cadillac Record a navrch příliš dlouhá stopáž a hudba, kterou opravdu nemusím(hned několikrát se jí podařilo mě uspat), takže jsem neustále přetáčel a vracel se jestli mi neuteklo něco zajímavého, důležitého a neuteklo. Film jsem si původně pořídil, díky účasti Emmanuelle Chriqui, ovšem její příliš malá a téměř epizodní role(hrála ženu Leonarda Chesse) rovněž neměla možnost mě nějak výrazněji zasáhnout. Prostě film, který mi jen tak prošumí hlavou a za pár dní(spíše minut) nebudu vědět o čem, že vlastně byl a že jsem ho viděl. (28.08.2009)