Pád do tmy 2

No není to tak skvělé jako první díl, ale udržuje si to podobnou kvalitu, ta děsivá atmosféra je pryč, už se lekáte tak nějak z donucení. Lidi se ve více případech chovají jako naprostí idioti, například šerif, který Sarah spoutá, protože jí nevěří, ale když je očištěna, pouta jí nesundá. Dovídáme se, že zdaleka všechny slečinky nezemřeli, najednou se z nich staly lovkyně, které se zdá se adaptovali a přesně ví, jak se chovat v případě nouze....také se z nich staly zdatné bojovnice. Není to tak špatné, ale vždy si radši pustím jedničku. (05.06.2015)

Už předchůdce Neil Marshall to s lekačkami a s budováním nervní atmosféry náramně uměl. Jednička byla v rámci žánru, no, nebuďme přísní, téměř geniální. Střihač prvního dílu Jon Harris sází na tradiční pokračování „o pár hodin později“ a má jednu zásadní nevýhodu. V jedničce se totiž až ve druhé polovině snímku na scéně objevovaly nepříjemné zvuky, za kterými stály dost děsivé potvůrky. Než divák první monstrum spatřil, uběhlo tak hodně vody. Marshall tak atmosféru budoval na stísněnosti a všudypřítomné tmě. Harris na to šel (musel jít) jinak, přesto obstál – a to se ctí. Může za to děkovat i Jamesi (teď hodně v kurzu) Watkinsovi, který pomáhal se scénářem i schopnému týmu lidí, kterými se obklopil. Atmosféra je totiž slušná, lekačky velmi povedené. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale na šestici jeskyňářek se přeci jenom dívalo líp (i když je dobře, že tvůrci zvolili zajímavou, dospělou směsici). Na režijní debut velmi dobré!! (19.04.2012)

První půlhoďka není úplně optimální, ale pak se to rozjede a už nezastaví. Jsme zpátky ve starém známém jeskynním komplexu, kam teď vyráží pátrací četa včetně z jedničky přeživší a stále ještě ne úplně vzpamatovalé Sarah. A to znamená, že jeskynní zrůdy budou opět hodovat./ Je to akčnější, krvavější, nechybí super scény jako únik ze zapadaných prostor, drama nad propastí, udělejte šerifovi pápá, krysa, nebo jeskynní hajzlík. Napětí samozřejmě zůstává, hodně se mi líbil konec. Osobně mi to sedlo víc než první díl (kupodivu včetně samotných predátorů) a divím se, když hororový fanda zhodnotí pod 3*... "This is a missing person's case, what the hell do you think you'll find down there?" (06.03.2010)

Jak napsal klasik Chupacabre: „…jako kdyby předchozí díl vůbec NEskončil…“ Který je naprosto totožný s mým názorem na The Descent: Part 2 :)) Přitahována monumentem jeskynního komplexu i presována stísněností úzkých průrvů, kde pobíhající krvelační skřeti střeží domovské území, což je pochopitelné, každý si přece chrání to svoje; proto nájezdy lidských vetřelců nezůstanou bez odezvy. A boj je to opravdu nelítostný, tak nezbývá než se ztišit a doufat, že tohle dobrodružství ustojíme. (12.08.2010)

Pád do tmy byl ve své době na poli hororového žánru příjemné překvapení, který děsil a zároveň šokoval nekompromisní brutalitou. Druhý díl přímo navazuje na konec toho prvního a dá se označit za naprosto zbytečný. Nepřináší vůbec nic nového (stejné prostředí, stejná hrdinka, stejná monstra) a zároveň vše viděné, zpracovává výrazně hůř. Doporučuji nekazit si dobrý dojem původního filmu a tomuto pokračování se vyhnout obloukem. (04.01.2018)