Pád do tmy 2

Že solidní horory časem dostávají debilní bratříčky, to už je léty ověřené pravidlo (Vetřelcům a jiným výjimkám sorry). Pád do tmy dvojka sice hezky navazuje na principy jedničky a má relativně podařený závěr, jinak mě ale kokotismus všech spíše rozčiloval, než bavil - kde se vzal ten rádoby cool trend, nakazující klíčovým postavám mlčet, zlověstně koukat, chovat se strašlivě WTF a prokazovat okázalou nesmrtelnost? Netuším, ale je to naprosto směšné. Na příběhu jinak nepřekvapí nic - tradiční béčko s tradiční porcí trademarků i přešlapů. (09.03.2015)

Kdybych měl porovnávat s horory, které jsem v poslední době viděl, ať jde o remaky nebo pokračování, tak D2 se řadí mezi ty lepší. A to celkem s přehledem. Koncept stísněných temných prostorů je zachován a ti šmejdi jsou nyní trochu víc vidět, takže zkažených ksychtů je více než dostatek. Jo, závěr(asi 2 minuty) jsem si představoval trochu jinak, ale zbylých 92 minut za to stálo. 78% (20.01.2011)

Na druhej díl víc než slušný, ale jednička byla pro mě o dost lepší, tady se už hraje, jak je u dvojek tradiční, převážně jen na krev a brutalitu a ta přes malinovku místo krve není až zas tak dobrá, nějaký napětí a atmosféra trosku ustupuje dozadu a to hlavně kvůli neumětelství režiséra, kterej používá dost laciný lekačky a mutanty nám trochu uklidnil a místo agresivních krvelačných nájezdů se tu spíš setkáme jak mutanti řvou, když jsou odhaleni ve tmě a nebo bafaj, ale i tak je to dobrý a důstojný pokračování, který se nesnaží nic revolučně měnit a pokračuje v tom, co bylo započato v jedničce (14.03.2010)

Pokračování Pádu do tmy je další ukázkou z komerčního hlediska pochopitelné, jinak však naprosto zbytečné a marné snahy o něco, co se už z principu zopakovat nedá. Dvojka postrádá nápad, moment překvapení a vlastně i logickou návaznost na jedničku. Na přecitlivělého jedince jako jsem já sice lekačky zabírají dycky spolehlivě, stejně tak detaily hnusností typu "kousni mě do krční tepny a rozpárej mi břicho", nicméně to je málo... Je rozdíl mezí tím být zhnusen detailními záběry na lidská jatka, nebo být pohlcen děsivou atmosférou a setrvat v napjatém očekávání, setrvávat v nejistotě... Horor hororem nedělají jen lekačky a vyprchaná "atraktivita" masek těch milých dvounohých zvířátek... (06.07.2010)

Klaustrofobní masakr z podzemí druhá část...Vcelku jsem nečekal bůhví jaké překvapení, jelikož příběh kopíruje jedničku. Rozdíl je v tom, že divák už ví, jaké hrůzy se dole skrývají, a tak jen sleduje záchranný tým, který se rozpadá jak trouchnivějící kosti. Odhlédnu od toho, že některé scény jsou nereálné, že zase vítězí ženy nad muži (dobře, někteří se pro ně obětovali, což je plus), a připomenu si, že jde o fantastický horror, kde snad i přírodní zákony mohou jít proti realitě. Líbila se mi atmosféra (do těch chodbiček by mě nikdo nedostal), potvůrky, hojné gore i vtípky typu: ,,Panebože, do jakých sraček jsme to spadly?!" Postavy pomalu odpadávají a zbývající se mění v šílence pomalované krví od hlavy až k patě. Rudé gejzíry stříkají z bojovníků na obou stranách a vypadá to, že naděje na přežití mizí jak kostka ledu na letním slunci. K tomu si připočtěte debilního šerifa, který přivleče pod zem jedinou přeživší nebožačku, i přes zákaz dole vystřelí, a málem zlikviduje během chvilky celý záchranný tým, a který se do poslední chvíle chová jako hovado. Líbil se mi konec, byť mi vrtá v hlavě: Sakra, co jsem propás? Co je ten chlápek zač? Menší minus - lekačky, které jsem postupně čekal i tam, kde nakonec nebyly... (10.11.2013)