Gran Torino

Další nespěchající výlet k neduhům stáří a touhám mládí a po Million Dollar Baby i další ukázka Eastwoodova mistrovství. Získat u zdánlivě jasné dějové linie několik výtečných popření klišé a přitom se ukázat jako frajer roku, to už si Clint zase jednou převrací kinematografii podle sebe. 90% a nezastavitelný dojezd po nich. (03.03.2009)

„To sú knedličky s kuraťom? Tak potom áno.“ Príjemne pomalé tempo„obyčajného príbehu z amerického predmestia. Ľahko, svižne, v pohode. Hoci sa scenár zvrtne ku koncu tak troška iným smerom, ako som chcel, zostávajú príjemné pocity. Veľmi dobre napísaná rola „rasistu naoko“ Walta Kowalského, svieže dialógy a kvalitné výkony sympaticky neznámych hercov, dávajú zabudnúť na zopár slabších chvíľok, ktoré na zadných sedadlách Gran Torina strávite. Ale žiadna srdcovka to nie je. 70 %. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/drama/472-gran-torino-8o- (11.08.2010)

A Mexican, a Jew, and a colored guy are standing on the Kowalski´s front porch. Walt looks up and says, "Get the fuck out of here." Tento lehce poupravený vtip z Gran Torino nejlépe charakterizuje Clintova zahořklého xenofobního důchodce, co plive jak kobra, v rozčílení vrčí jak dobrman a sprostý je jak dlaždičův žako. Eastwoodova American Beauty s lehounkým nádechem westernu ukazuje, že v jednoduché poctivosti je síla a mně nezbývá, než autorovi popřát pevné zdraví k další tvorbě, protože současný film ho potřebuje jako starý mrzout Kowalski zpověď. Alternativní závěr, kdy si Walt ve stylu Blonďáka zapálí doutníček, přehodí pončo přes rameno, nahlásí knězi počet rakví a rychlým tasením kvéru rozstřílí gang "zipperheads", jsem si v hlavě přehrál několikrát.. (13.07.2009)

Clint Eastwood. Šklebí se, fluše kolem, je nasranej, nerudnej, sem tam vytáhne bouchačku, nadává do ťamanů a negrů přímo jim do ksichtu, leští si svůj Ford Gran Torino ročník '72, vůbec se s tím nesere. Prostě si to dává a tenhle film je vážně sympatický, milý a zábavný. Před takovým výkonem, navíc když je vám pomalu osmdesát, vážně klobouk dolů. K pětce mi moc nechybělo, dojem trochu zkazila jen ta závěrečná část. (21.01.2009)

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)